Sestry adorace - Sisters of Adoration

Sestry reparativní adorace

Zkratka	A.R.
Založeno	6. srpna 1848
Zakladatel	Théodelinde Bourcin-Dubouché
Účel	Eucharistická adorace, duchovní ústupy
Hlavní sídlo	39 rue Gay Lussac, 75005 Paříž, Francie
Umístění	Paříž, Francie a Irsko
Členství	16 (2019)
Generální představený	Matka Marie Joséphine, A.R.
Přidružení	katolický kostel
webová stránka	https://www.adorationreparatrice.fr/#!sa-vie/czj7

The Sestry adorace, v plném rozsahu Sestry reparativní adorace (Francouzština: Sœurs de l'Adoration réparatrice; Zkratka: A.R.) plocha katolík uzavřený náboženský řád žen, které se řídí náboženskou vládou Poctěný karmelitánský řád, založená v roce 1848 Théodelinde Bourcin-Dubouché. Jsou oddaní věčná adorace z Nejsvětější svátost a do oprava Bohu za hříchy světa. Za tímto účelem slouží k prohloubení víry laičky i když dirigování duchovní ústupy v jejich klášterech.

Dějiny

Dubouché (1809–1863), která se narodila v aristokratické, ale nenáboženské rodině, vyrostla v umělkyni, která byla známá svými malířskými pracemi. 25. února 1847 měla sen, ve kterém viděla Krista korunovaného trny a jeho hlavu zakrytou závojem. Tuto vizi pak namalovala.

Dubouché a její otec měli pocit, že od Boha přijala výzvu k náročnější formě duchovního života, a proto se mohli usadit v odlehlé budově Klášter z Bosé jeptišky v Paříži, pak se nachází na části jejich původní klášter ve Faubourg Saint-Jacques.

V noci z 29. června 1848, kterou strávila klaněním Nejsvětější svátosti, měla Dubouché další vizi Krista, která se tentokrát objevila na oltáři kaple kláštera. V této vizi požádal, aby nabídla uctívání a odškodnění za škody způsobené Církvi, ke kterým poté došlo v povstáních Revoluce 1848 jako součást a náboženský institut. Sdílela tuto vizi s představená kláštera, matka Isabelle, která navrhla, aby Dubouché našel komunitu třetího řádu slíbenou v tomto smyslu. Dubouché poté nastínil komunitu obou Náboženské sestry a sekulární terciáři žít společně v komunitě. Jediným rozdílem mezi těmito dvěma větvemi by bylo to, že sekulární sestry by neslyšely slib chudoby.^[1]

Bylo nalezeno osm mladých žen, které se cítily povolány sdílet tento navrhovaný způsob života. S nimi 6. srpna 1848 zahájila Dubouché a kanonický noviciát, zakládající novou komunitu Náboženské sestry a sekulární terciáři. V tom okamžiku převzala náboženské jméno Marie-Thérèse ze Srdce Ježíšova. Sestry poté převzaly první Uršulínský klášter který byl uzavřen francouzská revoluce, na co tehdy bylo Rue des Ursulines, nyní 39 Rue Gay-Lussac. Malá komunita obdržela formální souhlas nového arcibiskupa, Marie-Dominique-Auguste Sibour, v únoru 1849. Dubouché vyznávala svou iniciálu náboženské sliby 29. května téhož roku a 13. června přijalo třináct sester do noviciátu nového sboru. Sboru bylo uděleno Decretum laudis (Dekret chvály), kterým se podmíněně uznává komunita tím, že Papež Pius IX v roce 1853 dosáhl plného papežského souhlasu pod Papež Lev XIII v roce 1887.

Sestry poté převzaly první Uršulínský klášter který byl uzavřen francouzská revoluce na tehdejším 3 Rue des Ursulines, nyní 39 Rue Gay-Lussac. Bylo jim uděleno Decretum laudis (Dekret chvály), kterým se podmíněně uznává komunita tím, že Papež Pius IX v roce 1853, dosažení plného schválení pod Papež Lev XIII v roce 1887.

Dubouché v roce založil nové komunity sboru Lyons (1850) a Châlons-en-Champagne (1860).

Ve 20. století tohle náboženský sbor byla sloučena se dvěma dalšími, které byly založeny s podobnými cíli:

• 1909: The Sisters of Reparative Association, také založena v roce 1848 v Saint-Dizier podle Abbé Pierre Marche, který také založil Archconfraternity reparace. Jejich cílem bylo odškodnění eucharistická adorace pro rouhání spáchané nevěřícími a pro odmítnutí společnosti uzákonit Sabbath zákony | prosazování biblický poptávka spočívat na sabat.

• 1939: Sestry reparační, založené v roce 1864 matkou Marií-Thérèse de Waroquier (nar. Yolande), v r. Saint-Affrique, jehož cílem byla adorace a reparace.

Na konci 20. století byla komunita přítomna ve třech domech: v původním mateřský dům v Paříži a dva kláštery v Irsku, ve městech Belfast, Severní Irsko, a Ferns, hrabství Wexford. Jak 2017, oni celkem 20 členů.

Sbor získal určitou veřejnou pozornost v roce 2014, kdy poprvé po téměř dvaceti letech přijaly ke svému způsobu života čtyři kandidáty. Součástí skupiny byl známý BBC novinky novinářka Martina Purdy a Advokát Elaine Kelly. O pět let později se jim dostalo další pozornosti veřejnosti, když tyto dvě ženy oznámily, že byly nuceny opustit klášter, protože bylo rozhodnuto, že sbor nebude pro budoucí růst životaschopný.^[2]

Téhož měsíce webové stránky sboru oznámily, že kaple mateřského domu byla na šest měsíců zavřena. V březnu 2020 byla aktualizována, aby bylo doporučeno, že zůstane uzavřena až do dalšího oznámení, protože je určena budoucnost komunity.^[3]

Reference