Singapurská deklarace - Singapore Declaration

The Singapurská deklarace principů společenství bylo prohlášení vydané shromážděnými Předsedové vlád z Společenství národů, kterým se stanoví základní politické dobrovolnictví hodnoty to by tvořilo hlavní část společenství kritéria členství. Prohlášení bylo vydáno v Singapuru dne 22. ledna 1971 na konci prvního Setkání vedoucích vlád Commonwealthu (CHOGM).[1] Spolu s Prohlášení z Harare, vydaný v roce 1991, je považován za jeden ze dvou nejdůležitějších dokumentů společenství nekódovaný ústava.[2]

Deklarace začíná popisem identity společenství, vztahu mezi organizací a jejími členy a jejích základních cílů:

Společenství národů je a dobrovolné sdružení z nezávislý suverénní státy, z nichž každý odpovídá za své vlastní politiky, konzultuje a spolupracuje ve společných zájmech svých národů a při podpoře mezinárodního porozumění a světový mír.[1]

Druhý článek popisuje rozsah a rozmanitost společenství, které zahrnuje jak bohaté národy, tak chudé na šesti kontinentech a pěti oceánech.[1] Třetí článek uvádí, ve výšce Studená válka, že členství ve společenství je kompatibilní s členstvím v jakémkoli jiném mezinárodní organizace nebo nevyrovnání.[1]

Dalších deset článků zase podrobně popisuje některé klíčové politické principy společenství. Patří mezi ně (v pořadí, v jakém jsou uvedeny): světový mír a podpora OSN; individuální svoboda a rovnostářství; vymýcení chudoby, nevědomosti, nemocí a ekonomická nerovnost; volného obchodu; institucionální spolupráce; multilateralismus; a odmítnutí mezinárodní donucování.[1]

Ty jsou shrnuty v posledním článku, který slouží jako prubířský kámen pro principy společenství:

Tyto vztahy hodláme podporovat a rozšiřovat, protože věříme, že naše nadnárodní sdružení může rozšířit lidské porozumění a porozumění mezi národy, pomoci při odstraňování diskriminace na základě rozdílů rasy, barvy pleti nebo vyznání, udržovat a posilovat osobní svobodu, přispívat k obohacení života pro všechny a poskytuje silný vliv na mír mezi národy.[1]

Část prohlášení, která byla považována za nejvíce znepokojující, byla zmíněna jako poslední: „odmítnutí nátlaku jako nástroje politiky“.[3] Z toho vyplývá, že ani samotné společenství nemá žádné právo prosazovat své další základní hodnoty, protože by to bylo pomocí nátlaku.[3] Tento zjevný konflikt vyřešil Prohlášení z Harare a Millbrook Commonwealth Action Program, který jasně nařizuje Společenství, aby se zabývalo vnitřní situací svých členů.[3]

Poznámky pod čarou

  1. ^ A b C d E F „Singapurská deklarace principů společenství 1971“ (PDF). Sekretariát společenství. 22. ledna 1971. Citováno 9. srpna 2014.
  2. ^ „Klíčová prohlášení“. Sekretariát společenství. Archivovány od originál dne 19. srpna 2007. Citováno 25. července 2007.
  3. ^ A b C Williams, Paul D. (červenec 2005). „Blairova Británie a společenství“. Kulatý stůl. 94 (380): 381–391. doi:10.1080/00358530500174960.

externí odkazy