Simon Kooper - Simon Kooper

Simon Kooper
byl Kapitán z ǃKharakhoen (Fransman Nama)
narozený(C. 1860
Zemřel31. ledna 1913
Celé jméno
Simon Kooper

Simon Kooper, Nama název: ǃGomxab, (před 1860–31. lednem 1913) byl Kapitán z ǃKharakhoen (Fransman Nama), podkmene Nama lidé v Namibie od roku 1863 do roku 1909. Proslavil se tím, že vedl Nama v Válka Herero a Nama z let 1904–1907.

Časný život

Kooper se narodil v roce Pella v Severní mys.[1] Není známo, kdy se jeho klan přestěhoval Jihozápadní Afrika ale v polovině padesátých let 20. století underKharakhoen pod Piet Koper tam už bydlel.[2] V té době byli ǃKharakhoen jedním z klanů Nama spojenců s Orlam Afrikáni na Windhoek. Když bylo toto spojenectví poraženo obchodníkem Anderssonje soukromá armáda v bitvě o Otjimbingwe dne 15. června 1863 byl Piet Koper zabit a Simon Kooper vystoupil na náčelnictví.[2]

Kooper hledal místo, kde by se jeho klan mohl trvale usadit. Teprve v roce 1889 bylo možné najít misionáře, který by s nimi zůstal. Kmen Fransmanů se usadil Gochas s ním[2] což je od té doby hlavní osídlení jejich klanu.[3]

Konflikt s císařským Německem

Po podpoře ǀKhowesin (Witbooi Nama) pod Hendrik Witbooi v jejich nakonec neúspěšném pokusu o odpor vůči německému kolonialismu v jihozápadní Africe byl Kooper donucen podepsat smlouvu o ochraně s Německá říše, zastoupená guvernérem Theodor Leutwein. Tato smlouva byla v platnosti až do Válka Herero a Nama v letech 1904–1907 začal, ve kterém se Kooper znovu postavil na stranu Witbooiho.[1]

Němci porazili Nama v bitvě u Swartfontein dne 15. ledna 1905 a přinutil je uprchnout nejprve do Kalahari Poušť a pak ustoupit do Bechuanaland, britská kolonie, která se později stala Botswana. Odtamtud se opakovaně a několik let připojovali partyzán - útoky na kolonii Schutztruppe (Ochranná síla),[1] akce, díky nimž Kooper získal slávu.[2]

Po Witooiho smrti na konci října 1905, Kooper a Jakob Morenga převzal vedení povstání Nama. Když Morengu zajali Britové v roce 1906, sám Kooper vedl aktivity Nama proti Němcům. Byl uvězněn v Žraločí ostrov u Lüderitz v roce 1907 ale utekl do Pohoří Karas kde Morenga použil starou Nama pevnost ǁKhauxaǃnas jako úkryt pro jeho rebely.[4]

Kooper byl posledním vůdcem Nama, který ještě bojoval proti Němcům až do roku 1908, a jediný, který už po svém útěku ze Žraločího ostrova nebyl znovu zajat. Německá vojska zahájila několik útoků na jeho skupinu. V posledním z těchto pronásledování v Seatsub v březnu 1908 byla většina Nama pod vedením Koopera zabita a jeho žena byla zajata, ale podařilo se mu znovu uprchnout.[1] Tento nájezd byl v rozporu s tehdejším mezinárodním právem, protože k němu došlo mimo německou jurisdikci. Němečtí spisovatelé Hans Grimm a Fritz von Unruh vzal tento incident jako základ pro jedno ze svých literárních děl, které tuto epizodu německé veřejnosti oznámily.[2]

Po tomto posledním pokusu o jeho zajetí, německé a britské koloniální síly vyjednaly příměří a poskytly roční příspěvek na zbytek svého života výměnou za ukončení veškerého nepřátelství z jeho strany.[1] Simon Kooper obdržel 100 £ v roce 1908 75 £ v roce 1909 a 60 £ v letech následujících po této dohodě. Zemřel v Lokgwabe, Botswana, dne 31. ledna 1913.[1]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F Shiremo, Shampapi (8. července 2011). „Kapitán Simon Kooper: galantní bojovník proti německému kolonialismu“. Nová éra. str. 6.
  2. ^ A b C d E Dierksi, Klausi. "Biografie namibijských osobností, K". Citováno 9. července 2011.
  3. ^ Malan, Johan S (1998). Die Völker Namibias [Kmeny Namibie] (v němčině). Windhoek, Göttingen: Klaus Hess. str. 120–125.
  4. ^ Dierksi, Klausi. „Kapitola 2: Znovuobjevení haKhauxaǃnas“. ǁKhauxaǃnas. Citováno 9. července 2011.

externí odkazy