Silencio (píseň Rafael Hernández) - Silencio (Rafael Hernández song)

"Silencio" (Španělsky „ticho“) je a bolero napsal v roce 1932 portorikánský hudebník a skladatel Rafael Hernández.^[1] Stal se standardem Latinská hudba repertoár s pozoruhodnými vystoupeními umělců jako např Cuarteto Machín, Daniel Santos, Noro Morales a Ibrahim Ferrer.

Toto bolero by nemělo být zaměňováno s omelenkó stejného jména složené Elsou Angulo Macías a zaznamenané Celia Cruz s La Sonora Matancera v roce 1953.

Nahrávky

Sociální klub Buena Vista

Zaznamenaný různými umělci ve světě hispánské hudby se dostal do širšího významu, když byl zahrnut do Nominován na Oscara soundtrack dokumentárního filmu z roku 1999 Sociální klub Buena Vista, odehrávající se na Kubě a režírovaný Wimem Wendersem.^[2] Píseň byla zpívána známými zpěváky Ibrahim Ferrer a Omara Portuondo a provádí Juan de Marcos González, představovat Ry Cooder na kytaru. Scéna z filmu, ve kterém je píseň provedena, je obzvláště dojemná, protože věk umělců (72, respektive 69; nejstarší člen kapely bylo 91 a několik dalších bylo starších 80 let) je v kontrastu se svěžestí a emocionální intenzitou představení, při kterém je dojata k slzám, které něžně opráší.

Píseň nebyla zahrnuta do Eponymní album Buena Vista Social Club, ale spíše ve Ferrerově Sociální klub Buena Vista představuje Ibrahima Ferrera, vydané v roce 1999 společností Světový okruh.

Jiné verze

Na vrcholu své kariéry (pozdní padesátá léta až do své smrti v roce 1964), portorický pianista a kapelník Noro Morales vydal sérii nahrávek z společenská rumba skladby upravené pro jeho sextet, bez vokálů a (inovace) s klavírem hrajícím melodii i rytmus. Několik jeho úspěchů složil Hernández, mezi nimi i „Silencio“.

Mexický film „El jibarito Rafael“ z roku 1969, který se odehrává v Portoriku, má scénu, ve které zpěvák ve smokingu (Felipe Pirela) zpívá píseň, když se potuluje po nočním klubu, kde sedí hlavní hrdina, aby skončil tváří v tvář dívce. přímo, když začíná frázi „Silencio ...“ ^[3]

Text

První dva řádky písně „Duermen en mi jardín / Las blancas azucenas“ se překládají jako Spí v mé zahradě / bílé lilie. Pořadí těchto řádků je v některých verzích obráceno. Třetí řádek, Los nardos y las rosas nebo The tuberózy a růže, je z některých verzí zcela vynechán.

Další řádky písně hovoří o umučené duši: A moje duše, velmi smutná a těžká, se chce skrýt před květinami, Jeho hořká bolest. Zpěvačka skrývá své skutečné pocity: Nechci, aby to květiny věděly, trápení, která mi život pošle, kdyby věděli, čím trpím. S mými bolestmi by také plakaly. Bod se znovu opakuje: Umlčet; nechte je spát, Nardové a lilie. Nechci, aby znali můj smutek. Poslední řádek, třikrát opakovaný, se překládá jako Protože, když mě uvidí plakat, zemřou.

Všechny zmíněné květiny jsou silně vonící, a proto mají hmatatelnou a evokující přítomnost, dokonce i v noci, ve tmě, když „spí“. Tento atribut vede k domýšlivost že květiny jsou stejně citlivé na lidské emoce, stejně jako lidé na jejich vůně.

Reference