Sidney Gulick - Sidney Gulick
Sidney Lewis Gulick | |
---|---|
Gulick v roce 1919 | |
narozený | |
Zemřel | 20. prosince 1945 Boise, Idaho, USA | (ve věku 85)
Známý jako | Japonsko-americké vztahy |
Manžel (y) | Clara May Fisher |
Děti | Luther Halsey Gulick + 4 další |
Sidney Lewis Gulick (1860–1945) byl pedagog, autor a misionář který strávil většinu svého života prací na podpoře většího porozumění a přátelství mezi japonský a americký kultur.[1]
Životopis
Gulick se narodil 10. dubna 1860 v Atol Ebon, Marshallovy ostrovy. Jeho otec byl misionář Luther Halsey Gulick st. (1828–1891) a matkou byla Louisa Mitchell (Lewis) Gulick (1830–1893). Byl to bratr Luther Halsey Gulick, Jr. a vnuk misionáře Peter Johnson Gulick (1796–1877). Vystudoval Střední škola v Oaklandu v roce 1879.[2]Získal titul A.B. stupně od Dartmouth College se svým bratrem Edwardem Leedsem Gulickem v roce 1883,[3] A.M. stupně v roce 1886 a D.D. stupně v roce 1903. On také držel D.D. stupně z Yale a Oberlin College.
V roce 1886 byl vysvěcen na sborového ministra a poté byl ministrem zásobování na misi Willoughby Avenue, Brooklyn. 7. listopadu 1887 se oženil s Clarou May Fisherovou (1860–1941).[4]
V roce 1888 Gulick odcestoval do Japonsko, kde pracoval pro Americká rada komisařů pro zahraniční mise během následujících dvaceti pěti let. Zvládl japonština, plynule v něm kázal a psal knihy. Učil angličtinu, vědu a náboženství na několika japonských školách a univerzitách. V posledních sedmi letech tam působil jako profesor teologie na Doshisha University v Kjóto a jako lektor na Kjótská císařská univerzita.[5]
Po návratu do Spojených států v roce 1913 byl Gulick zděšen, když zjistil rostoucí diskriminaci a zášť Japonští Američané. Vedl kampaň proti kalifornským protijaským zákonům a požadoval rovné zacházení se všemi národy. Horlivý pracovník ve věci světový mír, byl energickým zastáncem vstupu Spojených států do Světový soud.
Po průchodu Zákon o přistěhovalectví z roku 1924, který prakticky zastavil imigraci do USA ze zemí považovaných za „nežádoucí“, rozhodl se Gulick, že nejproduktivnějším způsobem, jak podpořit mezinárodní porozumění, jsou děti.
Gulick se zasloužil o vytvoření „Výboru pro světové přátelství mezi dětmi“. V roce 1927 bylo jejím prvním projektem organizace zasílání amerických panenek do Japonska Hinamatsuri, každoroční festival panenek. Tento projekt měl ohromnou odezvu od americké veřejnosti a celkem 12 739 těchto „amerických modrookých panenek“ bylo odesláno do japonských škol, z nichž každá měla doprovodný dopis vyznávající přátelství.[6]
Japonci později poslali zpět do Spojených států 58 panenek - jednu pro každý stát a další pro státy s větší populací. Tyto Japonské přátelství panenky byly vysoké asi tři stopy a byly oblečeny v tradičním japonském oděvu. Přišli s kufrem plným svých věcí včetně vybavení pro čajový obřad. Poté, co tyto panenky cestovaly po Spojených státech, se vrátily do svého stavu.
V době druhá světová válka, mnoho z panenek, zejména těch v Japonsku, bylo považováno za nepřítele a byly spáleny nebo bodnuty. Mnoho lidí zachránilo panenky skrýváním, dokud neskončila válka.
Gulick napsal mnoho knih o japonsko-amerických vztazích.
Zemřel v Boise, Idaho, 20. prosince 1945. Podle jeho vnuka Sidneyho Gulicka III „jeho popel byl pohřben na třech místech: vedle otcova ve Springfieldu v Massachusetts; v Boise v Idaho; a v Kobe.“[7] Měl tři syny, Luther Halsey Gulick (1892–1993), kteří vyvinuli teorie vládní politiky, Leeds Gulick (1894–1975) a Sidney Lewis Gulick Jr. (1902–1988),[8] a dvě dcery, paní Leverett Davis a paní John Barrow.[2] Jeho vnuk profesor matematiky Denny Gulick (Sidney Lewis Gulick III) se pokusil oživit projekt výměny panenek.[9]
Rodokmen
Gulickův rodokmen | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámky: |
Vybraná díla
- Evoluce Japonců: studium jejich charakteristik ve vztahu k principům sociálního a psychického vývoje. F. H. Revell. 1905.
- Bílé nebezpečí na Dálném východě: interpretace významu rusko-japonské války. Společnost F. H. Revell. 1905. str.3.
- Americko-japonský problém: studie rasových vztahů Východu a Západu. C. Scribnerovi synové. 1914.
- Boj za mír: agresivní kampaň pro americké církve. F. H. Revell. 1915. str.3.
- Pracující ženy v Japonsku. Hnutí misijního vzdělávání Spojených států a Kanady. 1915.
- Amerika a Orient; obrysy konstruktivní politiky (1916)
- Komplexní imigrační politika a program (1916)
- Protijaponské válečné děsivé příběhy. Společnost Fleming H. Revell. 1917.
- Japonci v Kalifornii (1921)
- Měl by Kongres přijmout zvláštní zákony týkající se Japonců ?: Kritické vyslechnutí slyšení před Výborem pro imigraci a naturalizaci, který se konal v Kalifornii v červenci 1920. Národní výbor pro vztahy s Japonskem. 1922. str.1.
- Federální rada církví Kristových v Americe. Komise pro mezinárodní spravedlnost a dobrou vůli Společnost Macmillan, ed. (1922). Křesťanská tažení za svět bez války.
- Mezinárodní goodwill (1924)
- Nové faktory vztahů mezi Amerikou a Japonskem a konstruktivní návrh (1924)
- Směrem k porozumění Japonsku; konstruktivní návrhy na odstranění hrozby války (1935)
- Vítězství Dálného východu: studie o křesťanském hnutí v Číně, Koreji a Japonsku. Společnost George H. Doran. 1923.
Japonské tituly
- Shinshinkaron (1911)
- Jinrui shinkaron / Shidoni Gyurikku cho. (1913)
- Nihon e yoseru sho / Gyurikku Hakase (1939)
Životopis
- Obhájce porozumění: Sidney Gulick a hledání míru s Japonskem Sandra C. Taylor, Kent State University Press, 1984.
Poznámky
- ^ Muzeum a vědecké centrum v Rochesteru: Nagasaki Tamako - Dr. Sidney L. Gulick
- ^ A b „Dr. Sidneymu Gulickovi, misionáři, bylo 85 let: pedagog, autor, který roky pracoval v Japonsku na vylepšení realit (sic) s USA je mrtvý“. New York Times. 24. prosince 1945. Citováno 11. května 2010.
- ^ Dartmouth College (1906). Adresy žijících absolventů: Dartmouth College, Medical School, Thayer School of Civil Engineering a Amos Tuck School of Administration and Finance. Vytištěno pro vysokou školu. str. 141.
- ^ Havajská dětská společnost pro mise (1888). Výroční zpráva dětské společnosti Hawaiian Mission. Vládní tisk. str.20.
- ^ „Scribner Books of Problems of the Day“. Nezávislý. 6. července 1914. Citováno 28. července 2012.
- ^ Franklin Odo (2002). „Panenky přátelství s Japonskem, 20. prosince 1926“. Columbia dokumentární historie asijské americké zkušenosti. Columbia University Press. str.202 –203. ISBN 978-0-231-11030-3.
- ^ Nishimura, Kunio. "Panenky přátelství". Podívejte se na Japonsko (Červenec 1995). 30–33. Citováno 22. dubna 2018.
- ^ „Nekrology: Ga – Gz“. Oberlin High School. Citováno 11. května 2010.
- ^ „Denny Gulick, Ph.D“. Východoasijský vědecký a technologický web. University of Maryland. Archivovány od originál 13. června 2010. Citováno 7. května 2010.
- ^ Putney, Clifford (2010). Misionáři na Havaji: Životy Petra a Fanny Gulickových, 17971883. University of Massachusetts Press. ISBN 978-1-55849-735-1.
- ^ Jewett, Frances Gulick (1895). Luther Halsey Gulick: Misionář na Havaji, Mikronésii, Japonsku a Číně. Sborová nedělní škola a vydavatelská společnost.
- ^ „Encyklopedie Sidneyho Gulicka Densho“. encyclopedia.densho.org. Citováno 2020-04-06.
externí odkazy
- Díla Sidney Gulick na Projekt Gutenberg
- Díla nebo asi Sidney Gulick na Internetový archiv
- Sidney Gulick v programu Otevřené sbírky