Shukhalata Rao - Shukhalata Rao

Shukhalata Rao (bengálský: সুখলতা রাও) (1886–1969) byl a bengálský sociální pracovník a autor dětské knihy. Narozen v Kalkata v Bengálsko provincie Britská Indie, byla dcerou Upendra Kishore Roychowdhury a sestra Sukumar Ray. Studovala v Bethune College, a získal bakalářský titul. Později měla kariéru učitele. Provdala se za Dr. Jayanta Rao z Cuttack. Po přestěhování do Cuttacku založil Shukhalata Shishu-o-Matri Mangal Kendro (Centrum pro blaho dětí a matek). Založila také Orissa Nari Seva Sangha.[1]

Spisy

Shukhalata byl redaktorem Aloku, novin.[1] Mezi její spisy patří dětské příběhy a pohádky. Mezi její knihy patří:

  • Galpa-ar-Galpa
  • Galper Boi (1912)
  • Aro Galpa (1916)
  • Khoka Elo Beriye (1916)
  • Natun Para (1922)
  • Shonar Mayur
  • Natun Chhora (1952)
  • Bideshi Chora (1962)
  • Nanan Desher Rupkatha
  • Pather Alo
  • Aesoper Golpo
  • Živá světla

Ocenění

Shukhalata Rao dostal Kaiser-e-Hind cena indické vlády v roce 1956 za knihu Nije Pora.[1]

Reference

  1. ^ A b C Sarker, Sushanta (2012). „Rao, Shukhalata“. v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.