Shahriar Kabir - Shahriar Kabir

Shahriar Kabir
শাহরিয়ার কবীর
Shahriar Kabir na tiskové konferenci v tiskovém klubu. JPG
narozený(1950-11-20)20. listopadu 1950
Islampur, Dháka, Východní Bengálsko, Vláda Pákistánu
NárodnostBangladéšština
Alma materJagannath College
University of Dhaka
obsazeníNovinář, filmař, aktivista, autor

Shahriyar Kabir (narozený 20. listopadu 1950) je bangladéšský novinář, filmař, aktivista za lidská práva,[1] a autor více než 70 knih zaměřených na lidská práva, komunismus, fundamentalismus, historii a bangladéšskou válku za nezávislost.[2] Byl oceněn Literární cena Akademie Bangla v roce 1995.[3]

raný život a vzdělávání

Kabir se narodil v Islampur, stará Dháka, Východní Pákistán a nyní v Bangladéši 20. listopadu 1950. Zúčastnil se Škola svatého Řehoře. Složil vyšší střední školu z Jagannath College. Byl studentem bengálského odboru na University of Dhaka. Kabir se připojil k Bangladéšská osvobozenecká válka když byl studentem bengálského oddělení univerzity v Dháce.[4] Když byl studentem univerzity, začal psát pro teenagery a mladistvé. Po válce nastoupil jako novinář do Denní bengálština a také v Týdenní Bichitra.[5] V letech 1976 až 1980 se stal generálním tajemníkem organizace Bangladéš Lekhak Shibir.[6]

Kariéra

V lednu 1992 Výbor Ekattorer Ghatak Dalal Nirmul (Výbor pro odolávající zabijáky a spolupracovníky Bangladéšské osvobozenecké války z 71) bylo tvořeno 101 lidmi. Tento výbor požadoval soud s lidmi, kteří v roce 1971 spáchali zločiny proti lidskosti Bangladéšská osvobozenecká válka ve spolupráci s Pákistánská armáda. Výbor Ghatak-Dalal Nirmul zřídil v březnu 1992 v Dháce falešné pokusy známé jako Gono Adalot (Soud lidu) a „odsouzené“ osoby, které obvinily z válečných zločinců.[5]Jahanara imám a 24 dalších bylo obviněno ze zrady.[7][8] Tento poplatek byl však v roce 1996 po její smrti snížen hlavním poradcem Mohammed Habibur Rahman z Prozatímní vláda té doby.[9]

Kabir hrál hlavní roli při formování Výbor Nirmul.[Citace je zapotřebí ] Vláda Bangladéše považovala lidový soud zřízený výborem Ekattorer Ghatak-Dalal Nirmul pod vedením Jahanary Imáma za nezákonný.[10] Po smrti Jahanara Imáma se stal úřadujícím prezidentem Ghataka Dalala Výbor Nirmul.[Citace je zapotřebí ]

Kabir je už roky aktivní jako novinář, který píše o lidských právech v Bangladéši. Na začátku roku 2000 byl dvakrát zatčen za to, co vláda považovala za nelegální útoky.[11] Poprvé byl zatčen v listopadu 2001, po vládě v Khaleda Zia z Bangladéšská národní strana přišel k moci. Vláda ho obvinila pobuřování a „poskvrnění obrazu vlády“, protože vyšetřoval útoky na Hind menšiny od října do prosince 2001 a obvinil ministra Bangladéše Jamaat-e-Islami z účasti na válečných zločinech během Bangladéšská osvobozenecká válka.[12][13] Mnoho hinduistů bylo během tohoto období zastrašováno a napadeno pracovníky strany ve snaze udržet je stranou od volebních uren,[12] protože obecně nehlasovali islamistické strany. Kabir dokumentoval účty přeživších.[14] Poté byl v lednu 2002 propuštěn na kauci.[12][15] V únoru 2002 byla na recepci vržena bomba Tiskový klub Chittagong, zabil jednoho nezúčastněného.[16]

Kabir byl znovu zatčen v prosinci 2002. Jako hlava Výbor Nirmul, kterou založil v roce 1992 za účelem stíhání osob odpovědných za genocidu a další válečné zločiny během Bangladéšská válka za nezávislost v roce 1971 pokračoval Kabir v aktivní roli.[12] Pozorovatelé uvedli, že BNP byla ohrožena jako její hlavní politický partner, Bangladéš Jamaat-e-Islami má vůdce, kteří se údajně účastnili jako polovojenské síly proti osvobození v roce 1971, proti kterým se strana postavila.[12] Když Vrchní soud dne 4. ledna 2003 rozhodl, že Kabirovo zadržení bez obvinění bylo nezákonné,[13] vláda ho držela dalších 90 dní pod Zákon o ozbrojených silách (zvláštní pravomoci).[12]

Tvrdil to Ghulam Azam, bývalý vůdce Jamaat e Islami v době osvobozenecké války, hrál důležitou roli při masovém zabíjení konfliktu v roce 1971, stejně jako Jamaat jako skupina. Rovněž uvedl, že Razakary byly založeny vůdcem Jamaat e Islami, Maulana A.K.M. Yusuf.[17] Kabir podpořil úsilí Awami League vládu, která v prosinci 2008 získala dvoutřetinovou většinu v parlamentu, aby vytvořila Mezinárodní trestní tribunál v roce 2009 stíhat válečné zločiny. První procesy byly dokončeny počátkem roku 2013 a byli odsouzeni tři muži, kteří byli na Jamaatu prominentní od osvobozenecké války, proti které se strana postavila. Poté vyzval k zákazu strany Jamaat-e-Islami.[18] Ghulam Azam byl také odsouzen Mezinárodním trestním tribunálem.[19]

Shahriyar Kabir je také velmi oblíbeným autorem žánru dobrodružných knih pro děti a mladé dospělé. Napsal mnoho skvělých knih jako Nuliachorir Shonar Pahar, Abuder Adventure, Carpathian er Kalo Golap atd.[20]

Funguje

Dokumenty

  • „Juddhaporadh '71“ (2008)[21]
  • Muktijudder Gaan (মুক্তিযুদ্ধের গান)[22]
  • Plakat za spravedlnost[22]

Publikace

  1. Puber Surjo (পূবের সূর্য) (román pro mladistvé), Kalkata 1972,
  2. Nuliachhoriyr Sonar Pahar (নুলিয়াছড়ির সোনার পাহাড়) (román pro mladistvé), Dhaka 1976
  3. Hariye Jayor Thikana (হারিয়ে যাওয়ার ঠিকানা) (juveninský román), Dhaka 1976
  4. Soudruh Mao Ce-Tung (কমরেড মাও সে তুং) (Životopis), Dhaka 1977
  5. Abuder Adventure (আবুদের এডভেঞ্চার) (sbírka příběhů pro mladistvé), Dhaka 1983
  6. Ekatturer Jishu (একাত্তরের যীশু) (sbírka povídek), Dhaka 1986,
  7. Oder Janiye Dao (ওদের জানিয়ে দাও) (nový), Dhaka 1986,
  8. Janaika Protaroker Kahini (জনৈক প্রতারকের কাহিনী) (sbírka povídek), Dhaka 1987,
  9. Simante Sanghat (সীমান্তে সংঘাত) (román pro mladistvé), Dhaka 1988,
  10. Enver Hozar Smriti (ইনভের হযার স্মৃতি) (Reminiscence Envera Hoxy z Albánie), Dhaka 1988,
  11. Hanabareer Rohos (হানাবাড়ির রহস্য) (román pro mladistvé), Dhaka 1989,
  12. Nicolas Rozarior Chhelera (নিকোলাস রোজারিওর ছেলেরা) (román pro mladé), Dhaka 1989,
  13. Michhiler akjon (মিছিলের একজন) (sbírka povídek), Dhaka 1989,
  14. Pathariar Khoni Rohoshyo (পাথারিয়ার খনি রহস্য) (román pro mladé), Dhaka 1989,
  15. Maolana Bhashani (মাওলানা ভাসানি) (Životopis), Dhaka 1989,
  16. Mohabipad Sanket (মহাবিপদ সংকেত) (sbírka povídek), Dhaka 1990,
  17. Od Balkánu po Batlic (cestopis), Dhaka 1990,
  18. Bangladeshe Samprodaikatar chalchitra (বাংলাদেশে সাম্প্রদায়িক চালচিত্র) (literatura faktu), Dhaka 1993.
  19. Sadhu Gregorir Dinguli (সাধু গ্রেগরির দিনগুলি) (autobiografie), Dhaka 1994,
  20. Bangladeshe Moulobad-O-Sangkhaloghhu Samprodye (বাংলাদেশে মৌলবাদ ও সংখ্যালঘু সম্প্রদায়) (Esej), Dhaka 1995,
  21. Sheikh Mujib-O-Muktijudhher Chetona (শেখ মুজিব ও মুক্তিযুদ্ধের চেতনা) (Esej), Dhaka 1997,
  22. Chattogram Shantir Pathye Ashanto Parbottyo (শান্তির পথে অশান্ত পার্বত্য চট্রগ্রাম) (Esej), Dhaka 1998,
  23. Kašmírer Akashey Moulobader Kalomegh (কাশ্মিরের আকাশে মৌলবাদের কালমেঘ) (Esej), 1999,
  24. Muktijuddher Brittyobondi Itihash (মুক্তিযুদ্ধের বৃত্তবন্দী ইতিহাস) (Esej), Dhaka 2000,
  25. Ekattorer Gonohattya O Juddhaporddhider Bichar (একাত্তরের গণহত্যা ও যুদ্ধাপরাধিদের বিচার) (Esej), Dhaka 2001,
  26. Dakshin Asiaye Moulobad (দক্ষিণ এশিয়ায় মৌলবাদ) (Esej), Dhaka 2001,
  27. Pákistán Theke phirey (পাকিস্তান থেকে ফিরে) (Cestopis), Dhaka 2002,
  28. Bangladeshe Shamprodayik Nirjaton (বাংলাদেশে সাম্প্রদায়িক নির্যাতন) (Esej), Dhaka 2002,
  29. Bangladéš Manobadhikar O Shamprodayekota (বাংলাদেশে মানবাধিকার ও সাম্প্রদায়িকতা) (Esej) Dhaka-2003,
  30. Abaruddhyo Shawdesh Theke (অবরুদ্ধ স্বদেশ থেকে) (Cestopis), Dhaka 2003,
  31. Můj pobyt v Pákistánu (Cestopis) Dhaka-2003.[23][24]

Upravené knihy

  1. Genocida 71 (vyd. Společně s prof. Ahmedem Sharifem a prof. Serajul Islam Chowdhury), Dhaka 1989,
  2. Bangladéšská genocida po dvaceti letech (vyd. Společně s Frankem Kerrigonem), New York, 1994,
  3. Resist Fundamentalism: Focus on Bangladesh, Dhaka, 1995,
  4. Bílá kniha: Represe proti náboženské menšině, Dháka, 1996.
  5. Tormenting Seventy One Dhaka, 1999.

Viz také

Reference

  1. ^ „Soudní příkaz pro bangladéšské hinduisty“. BBC novinky. Citováno 30. dubna 2017.
  2. ^ „Bangladéšská vražda Avijit Roy: podezřelý zatčen“. BBC novinky. 2. března 2015. Citováno 30. dubna 2017.
  3. ^ পুরস্কারপ্রাপ্তদের তালিকা [Seznam vítězů] (v bengálštině). Bangla Academy. Citováno 23. srpna 2017.
  4. ^ „Shahriar Kabir ve vězení“. Bangladéš IISH. 1. ledna 2002. Citováno 20. listopadu 2012.
  5. ^ A b „Gano Adalot“. Daily Star. 23. ledna 2016. Citováno 30. dubna 2017.
  6. ^ „Bangladéš Lekhak Shibir“. Banglapedie. Citováno 30. dubna 2017.
  7. ^ "11. výročí úmrtí neděle imáma Jahanary 'Shaheed Janani'". bdnews24.com. Citováno 30. dubna 2017.
  8. ^ „NU získává pamětní cenu Jahanara Imama“. Denní pozorovatel. Dháka. Citováno 30. dubna 2017.
  9. ^ D'Costa, Bina. Nationbuilding, Gender and War Crimes in South Asia. Routledge. p. 76. ISBN  978-0415565660..
  10. ^ Murshid, Tazeen M. (2001). „State, Nation, Identity: The Quest for Legitimacy in Bangladesh“. V Shastri, Amita; Jeyaratnam Wilson, A. (eds.). Postkoloniální státy jižní Asie: politické a ústavní problémy. Curzon Press. p. 170. ISBN  978-1-136-11866-1.
  11. ^ Správce (prosinec 2002). „Humanistický Shahriar Kabir znovu zatčen“. Mezinárodní humanistická a etická unie.
  12. ^ A b C d E F Správce: „Humanisté musí být propuštěni!“, Mezinárodní humanistická a etická unie, 5. ledna 2003, přístup k 8. březnu 2013
  13. ^ A b „Bangladéšské zatčení písaře je nezákonné'". BBC novinky. 12. ledna 2002. Citováno 30. dubna 2017.
  14. ^ „Otázky ohledně zadržení Bangladéše“. BBC novinky. Prosinec 2001. Citováno 30. dubna 2017.
  15. ^ „Bangladéšský soud propustil novináře“. BBC novinky. 19. ledna 2002. Citováno 30. dubna 2017.
  16. ^ „Bomba exploduje na bangladéšské recepci“. BBC novinky. 5. února 2002. Citováno 30. dubna 2017.
  17. ^ Hiranmay Karlekar (13. prosince 2005). Bangladéš: Příští Afghánistán?. Šalvěj. p. 150. ISBN  978-0761934011.
  18. ^ „Bangladéšský novinář žádá vládu, aby zakázala Jamaat-e-Islami“. Indický expres. 23.dubna 2013. Citováno 23. dubna 2013.
  19. ^ „Bangladéšský islamistický vůdce Ghulam Azam zemřel ve věku 91 let“. BBC novinky. 23. října 2014. Citováno 30. dubna 2017.
  20. ^ „Nuliachorir Shonar Pahar: নুলিয়াছড়ির সোনার পাথর: Boi-Mela“. www.boi-mela.com. Citováno 12. prosince 2018.
  21. ^ „Juddhaporadh 71: Dokument upozorňující na válečné zločiny“. Daily Star. 25. září 2008. Citováno 25. září 2008.
  22. ^ A b www.prothom-alo.com
  23. ^ Daily Prothom alo, www.prothom-alo.com
  24. ^ Kabir, Shahriar,Sadhu Gragrir Dinguli (2010), Dháka, Bangladéš, titulní strana = 2, ISBN  978-984-598-000-5

Další čtení