Sergiu Niță - Sergiu Niță
Sergiu T. Niță | |
---|---|
![]() | |
Ministr pro Bessarabii | |
V kanceláři 2. května 1920 - 17. prosince 1921 | |
premiér | Alexandru Averescu |
Předcházet | Ion Inculeț |
Uspěl | Dumitru Bogos |
V kanceláři 30. března 1926 - 3. června 1927 | |
premiér | Alexandru Averescu |
Předcházet | Ion Inculeț |
Osobní údaje | |
narozený | 1883 Peresecina |
Zemřel | 3. března 1940 Bukurešť | (ve věku 57)
Odpočívadlo | Kišiněv |
Národnost | Rumunsko, Ruská říše |
Politická strana | Lidová strana Bessarabianská rolnická strana |
Manžel (y) | Florica Niță |
Alma mater | University of Iași |
obsazení | Právník |
Ocenění | Řád rumunské hvězdy |
Sergiu T. Niță (1883 palců Peresecina - 3. března 1940 v Bukurešť ) byl politik a právník z Rumunsko. Působil jako ministr pro Besarábii (1920–1921, 1926–1927) v Averescu skříňky.
Životopis
Sergiu Niță se narodil 21. března (podle starého stylu 9. března) v roce 1883 v Bessarabian vesnice Peresecina (Nyní Orhei District z Moldavská republika ) do rodiny kněze, rektora kostela sv. Michala v obci Peresecina, Fyodora Nițăe.
Po chvíli se rodina přestěhovala do Kišiněv.
Vzdělávání
Sergiu Niță studoval v Kišiněv. Otec Fyodor Niță, absolvent Kišiněvský teologický seminář, byl přítelem moldavského spisovatele Constantin Stere, který ho přesvědčil, aby poslal svého syna Sergiu studovat na Iași University, právnická fakulta.[1]
Kariéra
Sergiu Niță byl předsedou správního soudu v Kišiněvě. Po Svaz Besarábie s Rumunskem, Sergiu Niță sloužil jako člen Parlament Rumunska a ministr pro Bessarabii ve vládě Alexandru Averescu (2. května 1920 - 17. prosince 1921, 30. března 1926 - 3. června 1927).[2][3] Jako ministr pro Besarábii byl vedoucím iniciativní skupiny, která založila první Rumunský jazyk divadlo v Kišiněvě, 10. října 1920.[4]
Byl vůdcem Bessarabianská rolnická strana. Vnitřní rozpory způsobily, že se strana rozdělila, jedna skupina vedená Sergiu Nițăem se připojila k Lidová liga v dubnu 1920.[5]
V roce 1925, během návštěvy Kišiněva, Král Rumunska Ferdinand I. se zastavil v rezidenci Sergiu Niță (druhý dům na ulici Sergeje Laza od bulváru Stefana cel Mare).[1]
Smrt
Sergiu Niță zemřel 3. března 1940 v Bukurešť, ale byl pohřben na centrálním (arménském) hřbitově v Kišiněvě [6] [7]
Ocenění
- Řád rumunské hvězdy ve třídě důstojník;
- Řád koruny Rumunska ve třídě důstojník;
- Řád Ferdinanda I. ve třídě Veliteli.
Reference
- ^ A b „В 30-х годах в Кишиневе был лучший сиротский приют Европы“, Vedomosti.md/news/v_30h_godah_v_kishineve_byl_luchshii_sirotskii_priyut_evropy, vyvoláno 25. března 2020
- ^ 11 fe alee ale Chișinăului de ieri Chișinăului. Sergiu NIȚĂ (1883, Peresecina, Orhei - 3 martie 1940, București, înmormântat la Chișinău) Archivováno 17. 1. 2010 v Wayback Machine
- ^ Guvernele Romaniei GUVERNUL ALEXANDRU AVERESCU (II) Archivováno 14.08.2011 na Wayback Machine
- ^ (francouzsky) Národní divadlo Le Théâtre «Mihai Eminescu» de Chișinău
- ^ Vasile Niculae, Ion Ilincioiu, Stelian Neagoe, Doctrina țărănistă in România. Antologie de texte („Rolnická doktrína v Rumunsku. Shromážděné texty“), Editura Noua Alternativă, Ústav sociální teorie Rumunská akademie, Bukurešť, 1994, s. 12.
- ^ 11 fe alee ale Chișinăului de ieri Chișinăului. Sergiu NIȚĂ (1883, Peresecina, Orhei - 3 martie 1940, București, înmormântat la Chișinău) Archivováno 17. 1. 2010 v Wayback Machine
- ^ „Панихида по депутатам Сфатул Цэрий“, forum.md, vyvoláno 25. března 2020