Tajný zisk - Secret profit
v Anglické právo, a tajný zisk je zisk vyrobeno zaměstnanec kdo používá jeho zaměstnavatel prostory a obchodní zařízení za účelem podnikání neoprávněným obchodem jeho vlastním jménem. Běžným příkladem je a bar manažer kdo nakupuje pivo od a pivovar sám o sobě a prodává jej v baru v konkurenci nebo přednostně proti tomu svého zaměstnavatele. Takto vytvořený zisk je tajným ziskem.[1][2][3]
Pokud zaměstnanec podvedl zákazníka před 15. lednem 2007, mohl být stíhán získání majetku podvodem, přičemž nemovitost je penězi zákazníka a podvodem, že prodával produkty svého zaměstnavatele.[4] Tyto trestné činy vycházely z předpokladu, že si zákazník nebude kupovat nezákonné zboží, pokud bude vědět o jejich skutečném původu.[5] Trestný čin získávání majetku podvodem byl od té doby zrušeno a nyní je nahrazen trestným činem podvod podvodným zastoupením.[6]
Zaměstnancem je konstruktivní správce ze zisku pro zaměstnavatele a zaměstnavatel má majetkový podíl v zisku. Proto je krádež od zaměstnavatele a zisk není pouze občanský dluh dluží zaměstnanec zaměstnavateli[2], podle případu FHR European Ventures LLP v. Cedar Capital Partners LLC [2014] UKSC 45. Pokud je zapojena více než jedna osoba, může existovat a spiknutí k podvodu[7] a od vstupu v platnost Zákon o podvodech z roku 2006, za které by zaměstnanec mohl podvod zneužitím postavení.[8]
Reference
- ^ Lister v Stubbs (1890) 45 Ch D 1, CA.
- ^ A b Reference generálního prokurátora (č. 1 z roku 1985) [1986] QB 491, CA.
- ^ Law Commission (2002) 3,39-3,40, 4,40-4,45
- ^ R v Rashid (1977) 64 Cr App Rep 201, CA.
- ^ R v Doukas [1978] 1 Všechny ER 1061, CA
- ^ Komise pro právo (2002)
- ^ R v Cooke [1986] 1 AC 909
- ^ Zákon o podvodech z roku 2006, s.4
Bibliografie
- J. C. S. (1986) „Krádež: zda zaměstnanec obdržel majetek na účet svého zaměstnavatele“, Přehled trestního práva, 476-379
- Právní komise (2002) Podvod, (Zákon č. 276)
- Martin, J. E. (1987) „Konstruktivní důvěra v peníze z piva“, Dopravce a majetkový právník, 209-211