Sebastian Sabol - Sebastian Sabol
Sebastian Sabol | |
---|---|
![]() | |
Kostel | Ukrajinská řeckokatolická církev |
Objednávky | |
Vysvěcení | 26. srpna 1934 podlePavel Peter Gojdič |
Osobní údaje | |
narozený | Prešov | 7. prosince 1909
Zemřel | 20. února 2003 Warren | (ve věku 93)
Označení | Řeckokatolický |
Rodiče | Michael Sabol Mariya Sabol |
obsazení | Bazilián kněz |
Alma mater | Papežská gregoriánská univerzita |
Sebastian Stepan Sabol, O.S.B.M. (ukrajinština: Севастіян Степан Сабол; 7. prosince 1909 Prešov, Československo - 20. února 2003, Warren, Michigan, USA[1]) byl ukrajinština Bazilián kněz, básník a spisovatel.
Životopis
Sebastian Stepan Sabol se připojil k Baziliánský klášterní řád v roce 1924. Studoval v mukačevském klášteře svatého MikulášeChernecha Hora, Krekhivský klášter, klášter Lavriv Saint Onuphrius a klášter v Dobromyl. V roce 1934 byl vysvěcen na kněze v Prešově a v roce 1935 dokončil práci pro licenciát teologie na Gregoriánská univerzita v Řím.[2] Byl prefektem studentů Užhorodského teologického semináře a učil na gymnáziu v Užhorod, také úpravy Misionar (1937–1938) a Blahovisnyk (1939), měsíčníci pro eparchie. Zatčen v roce 1939 Maďary v roce 2006 Khust, byl deportován do Prešovský kraj z Slovensko. Tam na základě jeho založení čtyř nových baziliánských klášterů a noviciátu byla v roce 1948 vytvořena baziliánská provincie sv. Cyrila a Metoděje. V prosinci 1948 uprchl do Rakouska, aby unikl československému komunistickému režimu. Pražský soud ho v nepřítomnosti odsoudil na doživotí jako „amerického špióna, hlavního vůdce ukrajinské povstalecké armády a nepřítele lidu“. Pokračoval ve studiu na Gregoriánská univerzita v Římě, doktorát z teologie získal v roce 1950.[3]
Poté emigroval do Spojených států, kde se stal farářem farnosti sv. Jana Křtitele v Uniontown, Pensylvánie. Později sloužil v Bedford, Ohio a Hemtremk, Michigan,[4] před usazením Warren, Michigan kde zůstal až do své smrti v roce 2003, ve věku 93 let.[2] Působil také jako představený zakarpatské větve mnišského řádu baziliánů.[3][5] Sabol je také připomínán jako křtít Židy, aby je zachránil před holocaustem.[6]
V roce 1928 začal Sabot psát poezii pod pseudonymem Zoreslav.[3] V říjnu 2009 byla filantropem po Zoreslavovi pojmenována Celokrajinská literární cena Stanislav Arzhevitin a Zakarpatská organizace Národního svazu spisovatelů Ukrajiny. Je udělována spisovatelům a vědcům za díla o ukrajinské historii a kultuře, literatuře z Zakarpatí a dědictví S. Sabol-Zoreslav.[7]
Funguje
Poezie
- Zi sertsem u rukakh (With My Heart in My Hands), 1933
- Sontse i blakyt “ (Slunce a nebe), 1936
- Z rannikh vesen (Od časných jarních časů, 1963
Knihy
- Katolytstvo i Pravoslaviie (Katolicismus a pravoslaví), 1955
- Vid Uhors'koï Rusy do Karpats'koï Ukraïny (Od maďarské Rusi po Podkarpatskou Ukrajinu), 1956, používající pseudonym Yurii Borzhava
- Holhota Hreko-katolyts'koï Tserkvy v Chekho-Slovachchyni (Golgota řeckokatolické církve v Československu), 1978.[3]
Reference
- ^ Помер найстарший василіянин обох Америк. Місіонар (березень 2003): str. 95.
- ^ A b "::: Zoe.sk - E-zine Prešovskej eparchie - Osobnosti gréckokatolíckej cirkvi :::". www.zoe.sk. Citováno 2019-06-22.
- ^ A b C d „Sabol, Sevastiian-Stepan“. Encyklopedie Ukrajiny. Citováno 24. března 2019.
- ^ Wichar, Stephen M. (26. června 1983). „4000 pochodů na památku hladomoru v centru Detroitu“ (PDF). Ukrajinský týdeník. Citováno 21. června 2019.
- ^ „Uniontown Otpust - doba duchovních milostí a osobních vzpomínek“. Byzantské fórum. Citováno 2019-06-22.
- ^ „Ukrajinci zachraňují Židy během holocaustu“. Ukrajinské kanadské výzkumné a dokumentační středisko. Citováno 21. června 2019.
- ^ „Севастіян Сабол - Зореслав: чернець, поет, дослідник“. risu.org.ua. Citováno 2019-06-22.
externí odkazy
- Sabol, Sevastiian-Stepan v Encyklopedie Ukrajiny
- Ukrajinci pomáhající Židům během holocaustu. Výňatek z rozhovoru s otcem Sebastianem Sabolem Ukrajinské kanadské výzkumné a dokumentační centrum
- Володимир Мороз. Севастіян Сабол - Зореслав: чернець, поет, дослідник. Risu, 4. dubna 2016 (v ukrajinštině)
- Pracuje na Diasporiana.org.ua