Sebastian Sabol - Sebastian Sabol

Sebastian Sabol
Sebastian Sabol, OSBM.jpg
KostelUkrajinská řeckokatolická církev
Objednávky
Vysvěcení26. srpna 1934
podlePavel Peter Gojdič
Osobní údaje
narozený(1909-12-07)7. prosince 1909
Prešov
Zemřel20. února 2003(2003-02-20) (ve věku 93)
Warren
OznačeníŘeckokatolický
RodičeMichael Sabol
Mariya Sabol
obsazeníBazilián kněz
Alma materPapežská gregoriánská univerzita

Sebastian Stepan Sabol, O.S.B.M. (ukrajinština: Севастіян Степан Сабол; 7. prosince 1909 Prešov, Československo - 20. února 2003, Warren, Michigan, USA[1]) byl ukrajinština Bazilián kněz, básník a spisovatel.

Životopis

Sebastian Stepan Sabol se připojil k Baziliánský klášterní řád v roce 1924. Studoval v mukačevském klášteře svatého MikulášeChernecha Hora, Krekhivský klášter, klášter Lavriv Saint Onuphrius a klášter v Dobromyl. V roce 1934 byl vysvěcen na kněze v Prešově a v roce 1935 dokončil práci pro licenciát teologie na Gregoriánská univerzita v Řím.[2] Byl prefektem studentů Užhorodského teologického semináře a učil na gymnáziu v Užhorod, také úpravy Misionar (1937–1938) a Blahovisnyk (1939), měsíčníci pro eparchie. Zatčen v roce 1939 Maďary v roce 2006 Khust, byl deportován do Prešovský kraj z Slovensko. Tam na základě jeho založení čtyř nových baziliánských klášterů a noviciátu byla v roce 1948 vytvořena baziliánská provincie sv. Cyrila a Metoděje. V prosinci 1948 uprchl do Rakouska, aby unikl československému komunistickému režimu. Pražský soud ho v nepřítomnosti odsoudil na doživotí jako „amerického špióna, hlavního vůdce ukrajinské povstalecké armády a nepřítele lidu“. Pokračoval ve studiu na Gregoriánská univerzita v Římě, doktorát z teologie získal v roce 1950.[3]

Poté emigroval do Spojených států, kde se stal farářem farnosti sv. Jana Křtitele v Uniontown, Pensylvánie. Později sloužil v Bedford, Ohio a Hemtremk, Michigan,[4] před usazením Warren, Michigan kde zůstal až do své smrti v roce 2003, ve věku 93 let.[2] Působil také jako představený zakarpatské větve mnišského řádu baziliánů.[3][5] Sabol je také připomínán jako křtít Židy, aby je zachránil před holocaustem.[6]

V roce 1928 začal Sabot psát poezii pod pseudonymem Zoreslav.[3] V říjnu 2009 byla filantropem po Zoreslavovi pojmenována Celokrajinská literární cena Stanislav Arzhevitin a Zakarpatská organizace Národního svazu spisovatelů Ukrajiny. Je udělována spisovatelům a vědcům za díla o ukrajinské historii a kultuře, literatuře z Zakarpatí a dědictví S. Sabol-Zoreslav.[7]

Funguje

Poezie

  • Zi sertsem u rukakh (With My Heart in My Hands), 1933
  • Sontse i blakyt “ (Slunce a nebe), 1936
  • Z rannikh vesen (Od časných jarních časů, 1963

Knihy

  • Katolytstvo i Pravoslaviie (Katolicismus a pravoslaví), 1955
  • Vid Uhors'koï Rusy do Karpats'koï Ukraïny (Od maďarské Rusi po Podkarpatskou Ukrajinu), 1956, používající pseudonym Yurii Borzhava
  • Holhota Hreko-katolyts'koï Tserkvy v Chekho-Slovachchyni (Golgota řeckokatolické církve v Československu), 1978.[3]

Reference

  1. ^ Помер найстарший василіянин обох Америк. Місіонар (березень 2003): str. 95.
  2. ^ A b "::: Zoe.sk - E-zine Prešovskej eparchie - Osobnosti gréckokatolíckej cirkvi :::". www.zoe.sk. Citováno 2019-06-22.
  3. ^ A b C d „Sabol, Sevastiian-Stepan“. Encyklopedie Ukrajiny. Citováno 24. března 2019.
  4. ^ Wichar, Stephen M. (26. června 1983). „4000 pochodů na památku hladomoru v centru Detroitu“ (PDF). Ukrajinský týdeník. Citováno 21. června 2019.
  5. ^ „Uniontown Otpust - doba duchovních milostí a osobních vzpomínek“. Byzantské fórum. Citováno 2019-06-22.
  6. ^ „Ukrajinci zachraňují Židy během holocaustu“. Ukrajinské kanadské výzkumné a dokumentační středisko. Citováno 21. června 2019.
  7. ^ „Севастіян Сабол - Зореслав: чернець, поет, дослідник“. risu.org.ua. Citováno 2019-06-22.

externí odkazy