Savo Lazarević - Savo Lazarević

Savo Lazarević
Nativní jméno
Саво Лазаревић
Přezdívky)Batara
narozený1849
Lipovo
ZemřelČervenec 1943
Věrnost
  • Knížectví Černé Hory
  • Království Černé Hory
  • Království Jugoslávie
Servis/větevČetnictvo
HodnostPlukovník
Jednotka
  • Černohorské četnictvo v Metohiji
Zadržené příkazy—1912 - velitel černohorského oddělení v Kolašin 1912—1916 - velitel černohorského četnictva v Metohija
Bitvy / války

Savo Lazarević přezdívaný Batara (1849 - 1943) byl černohorský a jugoslávský vojenský důstojník.

Rodina

Lazarević se narodil v Lipově. Jeho otec se jmenoval Džajo.[1] Podle Ratko Parežanin, Lazarević měl syna Ljuba.[2]

První balkánská válka a první světová válka

V letech 1912–1916 byl Lazarević velitelem černohorského četnictva v roce Metohija, jejíž členové byli známí jako Okřídlení muži (srbština: Крилаши) kvůli odznakům, které nosili na kloboucích, zobrazujících orla s otevřenými křídly.[3] Ti, na něž Lazarević vystřelil, ho přezdívali Batara, což znamená salva na Albánský jazyk (Albánec: Batare).[4] Podle některých zdrojů podrobil mnoho Albánců z Metohije násilné pokřesťanštění.[5]

Lazarević byl kromě Marka Miljanova a jednoho z nejvýznamnějších srbských hrdinů albánské poezie Radomír Vešović.[6][7]

Lazarević byl velitelem černohorské královské četnictva, která byla součástí Čakorského oddílu během Bitva o Mojkovac.[8] Podle některých albánských novin bylo Gendarmerie pod Lazarevićovým velením zabito Isa Boletini v lednu 1916.[9]

druhá světová válka

Podle pročetnických zdrojů Lazarević podporoval četníky během druhá světová válka.[10]Během krátkodobé komunistické vlády v Černé Hoře v roce 1941 Lazarević vzdoroval komunistům kulla v Lipově s několika jeho příbuznými.[11] Četnický vůdce Draža Mihailović pobýval v Lipově v polovině poloviny roku 1942 - začátkem roku 1943.[12]

Dům Lazarević byl perfektní volbou četnického ústředí (srbština: Горски Штаб), protože se nacházel na kopci, který ovládal celé jeho okolí.[13] Podle zprávy velitele komunistického oddělení Durmitor zaútočili partyzáni na Gornje Lipovo a provedli očistnou operaci, která zahrnovala dům Savo Lazareviće.[14] Komunisté měli rozkaz založit vlastní sídlo v domě Sava Lazareviće.[15]

Komunistické síly se ho pokusily zabít, protože došly k závěru, že je „nevratný reakcionář a nepřítel Lidová osvobozenecká válka Jejich první pokus v březnu 1942 nebyl úspěšný. Uspěli v červnu 1943.[16]

Savo Lazarević měl 93 let, když společně se svým bratrem Vučetou a Gligorije Puletićem z Gornje Lipova bránili svůj dům před útočícími komunistickými silami.[17] Odporovali tři dny útoku na komunistické síly a zabili 5 partyzánů.[18] Když utratili veškerou munici, spáchali sebevraždu ručními granáty.

Reference

  1. ^ (Redžić 1999, str. 228). "ЛазаревиЬ Ца] Ов Сава, пуковник бивше] угословенске во] ске у пензщи, у народу познат под именом Сава Батара, родом из Липова, општина липовска Сава] е ... У марту 1942. г. покушала] е да га ликвидира овеЬа група комунистичких бораца, ко] е] е предводио командант ... "
  2. ^ (Parežanin 1974, str. 108). „. Отац Љубов Сава Џајов Лазаревић, од Арнаута прозван«Сав Батара», био је шеф жандармерије у Метохији после њеног заузећа 1912. године Опеван је у арнаутским народним песмама Године 1941 кад су комунисти узели власт у Црној Гори, са изузетком од неколико вароши, Сава је успео да се одржи у својој кули у Липову са неколико рос кок
  3. ^ (Milatović 1990, str. 78): „Сава Лазаревић - Батара командовао је црногорском жандармеријом у Метохији од 1912. до 1916., када ј
  4. ^ (Milatović 1990, str. 78)
  5. ^ (Batalović 1988, str. 223)
  6. ^ Prilozi proučavanju narodne poezije. 1936. str. 136. Марко Миљанов, Радомир Вешовић a Саво Лазаревић главне су српске личности о којима певају арнаус
  7. ^ (Parežanin 1974, str. 108): „Опеван је у арнаутским народним песмама.“
  8. ^ (Vukčević & Kovačević 1997, str. 151)
  9. ^ Baxhaku, Fatos (9. července 2012). „Jeta dhe vrasja e Isa Boletinit heroit të pavarësisë dhe shtetit“. Pro tento písemný materiál byl použit Tafil Boletini, Memories, připravený k publikaci Prof. Marenglen Verli, Botimpex, Tirana 2003; Skënder Luarasi, Tri Life, Migjeni, Tirana 2007. Tirana, Albánie. Citováno 13. srpna 2017.
  10. ^ Glasnik Srpskog istorijsko-kulturnog društva "Njegoš". Njegoš. 1978.
  11. ^ (Parežanin 1974, str. 108): "Године 1941 кад су комунисти узели власт у Црној Гори, са изузетком од неколико вароши, Сава је успео да се одржи у својој кули у Липову са неколико рођака У Липову је становао Дража"
  12. ^ (Parežanin 1974, str. 108)
  13. ^ (Plećaš 1983, str. 128):.. „Негде почетком октобра 1942-е године, било је наређено свима нама у Штабу да се спремимо за покрет Кренули смо на дугу страну Сињајевине и реком Плашницом, кроз село Горње Липово, избили на једну греду, која је доминирала целом околином Колико се сећам, то је била кућа Саве Лазаревића-Батаре, старца у осемдесетим годинама, некадашњег коман
  14. ^ Srbsko), Vojnoistorijski institut (Bělehrad (1958). Zbornik dokumenata i podataka o narodnooslobodilačkom ratu naroda Jugoslavija. Vojnoistorijski institut. p. 221.
  15. ^ (Redžić 2002, str. 324)
  16. ^ (Redžić 1999, str. 228). "ЛазаревиЬ Ца] Ов Сава, пуковник бивше] угословенске во] ске у пензщи, у народу познат под именом Сава Батара, родом из Липова, општина липовска Сава] е ... У марту 1942. г. покушала] е да га ликвидира овеЬа група комунистичких бораца, ко] е] е предводио командант ... Комунисти су га ликвидирали у јуну 1943 као "непоправљивог реакционара и непријатеља НОБ-е"“
  17. ^ (Tomić 1978, str. 169)
  18. ^ (Tomić 1978, str. 169)

Zdroje