Sattia gens - Sattia gens

The gens Sattia byl nejasný plebejec rodina senátní hodnost na starověký Řím. Členové tohoto geny jsou známy z posledního století Republika do doby Dioklecián, ale jen málo z nich zastávalo některý z vyšších úřadů římského státu.[1]

Praenomina

Hlavní praenomina Sattiové byli Gaius, Sextus, Quintus, a Marcus, které byly všechny velmi běžné v celé římské historii.

Členové

Tento seznam obsahuje zkrácené praenomina. Vysvětlení této praxe viz synovství.
  • Gaius Sattius, pojmenovaný v nápisu z Praeneste v Latium, se datuje mezi 130 a 82 před naším letopočtem.[2]
  • Quintus Sattius, jeden z kněží v Herkules na Casilinum v Kampánie, pojmenovaný v nápisu z let 130 až 50 př.[3]
  • Gaius Sattius C. f., Kněz z Jupiter Optimus Maximus v Casilinu, pojmenovaný v nápisu z roku 108 př.[4]
  • Sextus Sattius C. f. Scaevola, pohřben v Volturaria v Apulie, v první polovině prvního století našeho letopočtu.[5]
  • Gaius Sattius C. f. Calatro, kvestor v inzerátu 57.[6]
  • Sattia Victorina, dcera Tiberia Claudia Privata, císaře osvobozeného, ​​a Claudia Fortunata, která svému otci věnovala v Římě pomník.[7]
  • Aulus Sattius Hebenus, jeden z těch, jejichž jméno bylo zapsáno na oltář věčného míru v Římě, postavený v roce 70 po Kr.[8]
  • Sattia, pohřbená v Římě ve věku sedmdesáti šesti let, se svým manželem, lékařem Gaiusem Mattiusem Lygdamem, v hrobce z doby Flaviánská dynastie.[9]
  • Gaius Sattius, zvěd pojmenovaný v nápisu z Říma z roku 126 n. L.[10]
  • Marcus Sattius Rufinus, zvěd pojmenovaný podle nápisu z Říma z roku 144 n. L.[11]
  • Sattia Sabina spolu s Titiusem Sabinianem věnovali památník na Lugdunum v Gallia Lugdunensis jejich bratrovi Marcusovi Marcliniusovi Lectovi, vojákovi třináctého městská kohorta, kde sloužil šest let, šest měsíců a dva dny a datoval se do druhé poloviny druhého století.[12]
  • Marcus Sattius Felix, a prefekt ve století Marka Julia Tauriska, který sloužil v páté kohortě vigiles, na začátku třetího století.[13]
  • Marcus Sattius Felix, vězeňský strážce v páté kohortě vigilů, na začátku třetího století.[13]
  • Publius Sattius Firminus, voják ve století Tiberia Claudius Rufinus, který sloužil v páté kohortě vigilů, na začátku třetího století.[13]
  • Sattius Clemens, a Římský senátor v době Dioklecián, byl jedním z úředníků města Beneventum v Kampánii.[14][1]
  • Quintus Sattius Flavius ​​Vettius Gratus, senátor a augur pojmenovaný v nápisu od Rhegium v Bruttium, datováno mezi 280 a 330 nl.[15]

Nedatováno Sattii

  • Sattia L. f., Pojmenovaná v několika nápisech nejistého původu.[16]
  • Gaius Sattius C. f., The patron Gaius Sattius Felix, snad jeho osvobozenec, pojmenovaný v nápisu z Mediolanum v Cisalpská Galie.[17]
  • Quintus Sattius Q. l. Acceptus, svobodný muž pohřben na Venafrum v Samnium.[18]
  • Sex Sextus Sattius. F. Agathyrsus, pohřben v Římě s pomníkem od svého otce, Sextus Sattius Hermes, ve věku osmnácti let, dva měsíce a dva dny.[19]
  • Gaius Sattius Amandus zasvětil hrobku v Římě své manželce Sattii Tryphose.[20]
  • Sattia Athenais, postavil hrob v Ostia v Latium pro jejího syna, Sattiuse Felixe.[21]
  • Sattius Demetrius věnoval v Římě hrobku své dceři Sattii Onomaste.[22]
  • Sattia Ɔ. l. Erotis, svobodná žena pohřbená v Římě, ve věku osmi.[23]
  • Sattius Felix, pohřben v Ostii s pomníkem od jeho matky Sattia Athenais.[21]
  • Gaius Sattius C. l. Felix, svobodný muž a klient Gaia Sattiuse, pojmenovaný v nápisu z Mediolanum.[17]
  • Sex Sextus Sattius. l. Hermes, svobodný Sextus Sattius Olympicus, zasvětil hrobku v Římě svému synovi, Sextus Sattius Agathyrsus.[19][24]
  • Sattia Januaria, pohřbená v Beneventu v Kampánii, ve věku třicet sedm let, sedm měsíců a osm dní, s pomníkem od jejího manžela Sextus Marius Hilarus, s nímž žila třiadvacet let, devět měsíců a jedenáct dní.[25]
  • Marcus Sattius Januarius, voják ve druhé kohortě vigilů, pohřben na Rufrae, ve věku dvaadvaceti let a šesti měsíců, s pomníkem od jeho rodičů, Fullius Januarius a Sattia Tymele.[26]
  • Sattia Myrtale, pohřben na Nemausus v Gallia Narbonensis, s pomníkem od její dcery Maximie Calviny a synů, Calvini Myrtalores.[27]
  • Sextus Sattius Olympicus, postavený v Římě hrobky pro svou manželku Oppia Primitiva, dceru Marcianu a syna Sextus Sattius Olympus; pohřben v Římě mladší syn také jménem Sattius Olympus.[28][24][29][30]
  • Sex Sextus Sattius. F. Olympus, pohřben v Římě, ve věku dva roky, deset měsíců a dvaadvacet dní, s pomníkem od svého otce, Sextus Sattius Olympicus.[29]
  • Sattius Sex. F. Olympus, mladší syn Sextus Sattius Olympicus, který svému otci věnoval pomník.[30]
  • Sattia Onomaste, pohřbena v Římě, ve věku osmi let, osmi měsíců a devíti dnů, s pomníkem od jejího otce, Sattius Demetrius.[22]
  • Sextus Sattius Ɔ. l. Philogenes, osvobozenec jmenovaný v nápisu z Říma.[31]
  • Gaius Sattius C. f. Sattianus, pohřben v Římě, ve věku dvacet tři let, devět měsíců a dvacet osm dní.[32]
  • Sattia Silvia, pohřben v Beneventu se svým manželem, Gaius Modius Felix, synové, Gaius Modius Felix a Cocceius Silvinus, a svobodný, Modius Renatus.[33]
  • Sattia Silvina, pohřben na současném místě Montefalcione v Kampánii ve věku třicet dva let, deset měsíců a deset dní.[34]
  • Sattia Tryphosa, pohřbena v Římě, ve věku šedesáti šesti let, s pomníkem od jejího manžela, Gaius Sattius Amandus.[20]

Viz také

Reference

  1. ^ A b PIR, sv. III, s. 175.
  2. ^ CIL XIV, 2999.
  3. ^ CIL Já, 687.
  4. ^ CIL Já, 2944.
  5. ^ CIL IX, 945.
  6. ^ CIL X, 5204.
  7. ^ CIL VI, 15228.
  8. ^ CIL VI, 200.
  9. ^ CIL VI, 9590.
  10. ^ CIL VI, 2405.
  11. ^ CIL VI, 2379.
  12. ^ CIL XIII, 1870.
  13. ^ A b C CIL VI, 1057.
  14. ^ CIL IX, 1588.
  15. ^ AE 1923, 61.
  16. ^ CIL Já, 3606.
  17. ^ A b CIL V, 6083.
  18. ^ CIL X, 4989.
  19. ^ A b CIL VI, 25897.
  20. ^ A b CIL VI, 25905.
  21. ^ A b CIL XIV, 1576.
  22. ^ A b CIL VI, 25904.
  23. ^ CIL VI, 25903.
  24. ^ A b CIL VI, 25898.
  25. ^ CIL IX, 1955.
  26. ^ CIL X, 4834.
  27. ^ CIL XII, 3875.
  28. ^ CIL VI, 23530.
  29. ^ A b CIL VI, 25899.
  30. ^ A b CIL VI, 25900.
  31. ^ CIL VI, 25901.
  32. ^ CIL VI, 25902.
  33. ^ CIL IX, 1887.
  34. ^ CIL IX, 1088.

Bibliografie