Santi Ghose - Santi Ghose - Wikipedia

Santi Ghose
Santi Ghose.jpg
narozený(1916-11-22)22. listopadu 1916
Kalkata, Indie
Zemřel1989 (ve věku 72–73)
Alma materVládní dívčí střední škola Nawaba Faizunnesa, Comilla vládní ženská vysoká škola
Známý jakoAtentát na britského soudce ve věku 15 let

Santi Ghose (také známý jako Santi Ghosh,[1] 22. listopadu 1916 - 1989) byl Indický nacionalista kteří spolu s Suniti Choudhury, když zavraždila britského okresního soudce, když jí bylo 15 let[1][2][3] a je známá svou účastí v ozbrojeném revolučním boji.[2]

Časný život

Ghose se narodil 22. listopadu 1916 v Kalkatě (dříve Kalkata). Indie.[2] Byla dcerou Debendranath Ghose, nacionalisty a profesora filozofie na Victoria College of Comilla ve východní části Bengálsko.[2]

V roce 1931 byl Ghose zakládajícím členem Chhatri Sangha (asociace studentek) a sloužil jako jeho sekretář.[2] Ghose byl inspirován Profullanandini Brahma, student ve společnosti Faizunnesa dívčí škola v Comilla a připojil se k Jugantarská párty,[2] militantní revoluční organizace, která „použila vraždu jako politickou techniku ​​k vyřazení britské koloniální nadvlády“.[4] Cvičila sebeobranu pomocí mečů, holí a střelných zbraní.[2]

Atentát na Charlese Stevense

Dne 14. prosince 1931 vešli 15leté Ghose a 14letá Suniti Chowdhuryová do kanceláře britského byrokrata a okresního soudce Comilly Charlese Geoffreyho Bucklanda Stevense pod záminkou, že chtěli předat bonbóny a čokolády soudce před Vánocemi, protože by během něho odešel do Británie.[2] Zatímco Stevans jedl bonbón a řekl: „Jsou vynikající!“, Ghose a Chowdhury odstranili automatické pistole které byly skryty pod jejich šátky a řekly: „A co tenhle, pane soudci?“ a zastřelili ho.[2]

Soud a věta

Dívky byly vzaty do vazby a uvězněny v místním britském vězení.[2] V únoru 1932 se Ghose a Chowdhury postavili před soud v Kalkatě (dříve Kalkata) a byli odsouzeni k doživotnímu převozu (doživotní vyhoštění).[4][5] V rozhovoru uvedli: „Je lepší zemřít, než žít ve stáji koně.“[4][5] Ghose řekla, že byla zklamaná, že nebyla odsouzena k oběšení, a nebyla by tak schopna dosáhnout mučednictví.[2]

Ghose byl ve vězení ponížen a fyzicky týrán a bylo s ním zacházeno jako s „vězněm druhé třídy“.[2] V roce 1939, poté, co si odseděla sedm let svého trestu, byla propuštěna kvůli jednáním o amnestii mezi Gándhí a britskou vládou v okupované Indii.[2]

Odpověď veřejnosti a médií

Současná západní periodika vykreslují atentát na znamení „pobouření indiánů proti vyhlášce Hrabě z Willingdonu která potlačila občanská práva Indů, včetně svobody projevu. “[2] Indické zdroje charakterizovaly atentát jako reakci Ghoseho a Chowdburyho na „nevychovanost britských okresních soudců“, kteří zneužili své mocenské pozice ke znásilnění indických žen.[2]

Poté, co byl vyhlášen verdikt, byla u zpravodajské složky policie v okrese Rajshahi nalezena leták, který chválil Ghose a Chowdbury jako nacionalistické hrdinky.[4] Plakát zněl: „TEĎ STE SVĚTEM JE SLOBODA A SLÁVA“ a vedle řádků z básně Roberta Burnse byly zobrazeny fotografie těchto dvou dívek Skoti Wha Hae:

„Tyrani padají v každém nepříteli!
Svoboda je v každé ráně! “[4]

Později život a smrt

Po svém propuštění se Ghose zúčastnil Bengálská ženská vysoká škola a účastnil se Komunistické hnutí Indie.[2] Později se připojila k Indický národní kongres.[2] V roce 1942 se Ghose oženil s profesorem Chittaranjanem Dasem.[2] Sloužila na Legislativní rada Západního Bengálska v letech 1952–62 a 1967–68.[2] Sloužila také na Zákonodárné shromáždění Západního Bengálska od 1962–64.[2] Ghose napsal a vydal knihu s názvem Arun Bahni.[2]

Ghose zemřel v roce 1989.[2]

Reference

  1. ^ A b Forbes, Geraldine. Indické ženy a hnutí za svobodu: Perspektiva historika.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti Smith, Bonnie G. (2008). Oxfordská encyklopedie žen ve světových dějinách. Oxford University Press, USA. 377–8. ISBN  978-0-19-514890-9.
  3. ^ Smith, Bonnie G. (2005). Historie žen v globální perspektivě, svazek 2. University of Illinois Press.
  4. ^ A b C d E Bangladéšský čtenář: historie, kultura, politika.
  5. ^ A b „INDIE: I & My Government“. Čas. 8. února 1932. ISSN  0040-781X. Citováno 12. dubna 2016.