Sandipan Chattopadhyay - Sandipan Chattopadhyay

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Sandipan Chattopadhyay“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Dubna 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Sandipan Chattopadhyay
narozený	(1933-10-25)25. října 1933 Howrah, Bengálské předsednictví, Britská Indie
Zemřel	12. prosince 2005(2005-12-12) (ve věku 72) Kalkata, Západní Bengálsko, Indie
obsazení	Spisovatel
Jazyk	bengálský
Vzdělání	Bakalář umění
Alma mater	University of Kalkata
Literární hnutí	Proti usazování, Hungalalistické hnutí
Pozoruhodné práce	Aami O Banabihari (আমি ও বনবিহারী),Dhangsher Madhya Diye Jatra (ধ্বংস্বের মধ্য দিয়ে যাত্রা)
Pozoruhodné ceny	Cena Sahitya Akademi (2002), Bankim Puraskar (1995)
Manželka	Rina Chattopadhyay ​ (m. 1965)​
Děti	Trina Chattopadhyay (b. 1966)

Sandipan Chattopadhyay (25. října 1933 - 12. prosince 2005) byl Ind bengálský spisovatel.^[1] Jeho kniha z roku 1961 „Kritadas Kritadasi“ změnil krajinu bengálské fikce a udělal si jméno. Sandipan, oddaný zastánce anti-establishmentu a zastánce tvůrčí svobody, na nějakou dobu odmítal vztah s velkými bengálskými nakladatelstvími.

Byl jedním z průkopníků Hladovectví Hnutí আন্দোলন আন্দোলন, také známé jako Hladová generace, v letech 1961–65, ačkoli on, spolu s Binoy Majumdar, Shakti Chattopadhyay opustit hnutí o literárních rozdílech s ostatními členy Malajský Roy Choudhury, Subimal Basak, Tridib Mitra a Samir Roychoudhury.

Byl oceněn Cena Sahitya Academy pro jeho knihu Ami O BanabihariVe svém románu Ami O Banabihari (2000), který získal cenu Akademie Sahityo, Sandipan předvádí velmi subtilní kritiku vládnoucí komunistické strany na základě vyloučení a umlčení skutečného „alternativního“ - kmenového proletariátu. Jeho rozhodnutí věnovat román Budhyadebovi Bhattacharyovi (v dedikační poznámce nazvaný „básník, dramatik a ministr“) je legrační malá polemika! Zemřel po dlouhodobé respirační nemoci v prosinci 2005.

Mezi jeho nejznámější spisy patří Cholerar Dingulite Prem (svítí: Láska v době cholery ), "Shaper Chokher Bhitor Diye" (povídka), Kukur Samparke Duto Ekta Katha Ja Ami Jani, "Seishab Dinratri" (povídka), Hirošima, má lásko, Astitva Atithi Tumi , Esho Nipabane, Kritodas kritodasi, Biplob o Rajmohan,Rubi kakhon asbe, Jongoler Dinratri,Ami Arob partyzán der somorthon kori , Manželská postel a eka, Swarger nirjon upokule atd.

Literární kariéra

Sandipanovou první publikací byla kniha povídek „Kritadash Kritadashi“ (1961); jeho druhá sbírka povídek „Shamabeto Protiddwandi o Anyanyo“ vyšla po přestávce devíti let. Na konci šedesátých let inicioval řadu děl, která publikoval sám, například „Biplab O Rajmohon (1969)“, „Shomen Paliter Boibahik (1970)“ a „25she Boishakher Shurjo (1970)“. Přítel a kolega básník jej nazval „princem malých časopisů“ Shakti Chattopadhyay „V ročence vyšel Sandipanův román„ Ekhon Amar Kono Ashukh Nei “ Anandabazar Patrika v roce 1977, poté byly jeho romány a povídky vydávány velkými domy jako např Protikhhon a Ajkal.

Krátce po vydání jeho raného mistrovského díla „Bijoner Raktomangsho“, když ho všichni začali porovnávat s Albertem Camusem, prohlásil Sandipan, že Camuse nečetl. Poté, co si ho přečetl později, si však říkal „Camus-kator“ (tj. V úžasu z Camuse). Mezi jeho další oblíbené evropské spisovatele patřili Franz Kafka a Jean Genet. Básník Shankha Ghosh jej nazval „jediným současným evropsky smýšlejícím bengálským autorem“. Kolega spisovatel Shyamal Gangopadhyay vtipně prohlásil, že Sandipan vždy psal skvěle francouzsky v bengálštině, a také považoval svůj román Hirošima, má láska (1989) za první skutečně mezinárodní román napsaný v tomto jazyce.^[2]

 Nadšený obdivovatel Kamalkumara Majumdara a jeho dědictví značky Bankimi bengálské moderny odlišné od tagoriánského modelu na jedné straně a někdo, kdo se ponořil do evropské avantgardy na straně druhé, má Sandipanova estetika v sobě ambivalentní dialog mezi domorodými obyvateli a západní. I když se držel jako skutečný indický spisovatel z důvodu lidového psaní, vyjádřil také své přání podstoupit vlastní pohřební cestu ne s Gitou, ale s kopií Odyssea Jamese Joyce na hrudi.

Sandipanova recepce v 60. letech byla poznamenána evropským existencialistickým okruhem Kafky, Camuse, Sartra atd. Sandipanovy práce skutečně mají ozvěny od těchto autorů a narativní situace, které lze chápat jako reprezentaci absurdního lidského stavu. Rubi inRubi Kakhan ashbe (1993) připomíná Godota Samuela Becketta jako princip absence a Rajmohona v Biplabu O Rajmohonis definitivně ovlivnil Camusova představa o sebevraždě.

Sandipan nastoupil k Ajkalovi jako zaměstnanec v 80. letech a jeho romány se od té doby až do své smrti staly pravidelnou součástí Ajkalských Pujo-shankhyas. Jak svědčí edice Ajkal jeho úplných románů, obdržel dvě z nejžádanějších ocenění literárního establishmentu - Bankim Purashkar v roce 1995 a Shahityo Academy Purashkar v roce 2002.^[3] Jako zástupce agresivně experimentální postmoderní avantgardy střídal Sandipan Chattopadhyay mezi mainstreamem a paralelním proudem, establišmentem a anti-establišmentem, čímž stíral jejich rozdíly v tomto procesu.

Kariéra v novinách

Sandipan Chattopadhyay pracoval jako redaktorský asistent u společnosti Aajkaal denně od svého vzniku v roce 1981. Tam propagoval publikování obrázků a dopisů editorovi. Ve vztahu s Aajkaalem pokračoval až do své smrti. Vydal několik beletristických děl pro vydání tohoto článku Sarod (Annual), které se později stalo nejprodávanějším románem.

Seznam děl

Romány

Povídkové sbírky

• Kritadas Kritadasi (ক্রীতদাস-ক্রীতদাসী) (1961)
• Samabeto Pratidwandhi O Ananya (সমবেত প্রতিদ্বন্দ্ধী ও অন্যান্য) (1969)
• Han Priyotama (হ্যাঁ প্রিয়তমা)
• Ek Je Chilo Dewal (এক যে ছিল দেয়াল)
• Sonali Danar Eagle (সোনালী ডানার ঈগল)

Ocenění a vyznamenání

Ocenění

• 1995: Bankim Puraskar
• 2002: Cena Sahitya Akademi pro knihu Aami O Banabihari

Osobní život

Sandipan byl sedmým dítětem Upendranath Chattopadhyay a Narayani Chattopadhyay. V roce 1965 se oženil s Rinou Chattopadhyayovou. Trina Chattopadhyay, jejich jediné dítě, se narodila v roce 1966.

Viz také

• Sunil Gangopadhyay
• Shakti Chattopadhyay
• Samir Roychoudhury
• Subimal Basak
• Basudeb Dasgupta
• Malajský Roy Choudhury
• Tridib Mitra
• Hladová generace
• Binoy Majumdar

Reference

externí odkazy

• Litterateur Sandipan Chattopadhyay mrtvý Times of India - 12. prosince 2005
• Nedokončená autobiografie Sandipana Chattopadhyaya na Boipara-r Blogpara
• Patricid a historická neuróza v Sandipanu Chattopadhyays Román Swarger Nirjan Upokule