Salomėja Nėris - Salomėja Nėris - Wikipedia
Salomėja Nėris | |
---|---|
narozený | Kirštai, okres Alvitas, Guvernorát Suwałki, Ruská říše | 17. listopadu 1904
Zemřel | 7. července 1945 | (ve věku 40)
Odpočívadlo | Hřbitov Petrašiūnai, Kaunas, Litva |
obsazení | Básník, učitel |
Aktivní roky | C. 1921–1945 |
Manžel (y) | Bernardas Bučas |
Děti | 1 |
Salomėja Bačinskaitė-Bučienė, většinou známá ní pseudonym Nėris (17. listopadu 1904 - 7. července 1945) byl a Litevský básník.
Životopis
Salomėja se narodila v Kiršai, Guvernorát Suwałki (proud okres Vilkaviškis ). Vystudovala Litevská univerzita kde studovala Litevský a německý jazyk a literatura.
Poté, co byla učitelkou v Lazdijai, Kaunas, a Panevėžys, její první sbírka básní s názvem Anksti rytą (V časných ranních hodinách), byla zveřejněna v roce 1927.
V roce 1928 vystudovala Salomėja univerzitu a byla jmenována učitelkou německého jazyka na gymnáziu Společnost Žiburys v Lazdijai. Do roku 1931 Nėris přispívala k nacionalistickým a římský katolík publikace. Při studiu němčiny v Vídeň V roce 1929 se Salomėja setkala s litevským studentem medicíny Broniem Zubrickasem a přitahovala ho. Zubrickas měl socialistické názory a Salomėja se zapojila do socialistických aktivit, aby se s ním soudila.[1]
V roce 1931 se Salomėja přestěhovala do Kaunasu, kde vyučovala a editovala Litevské lidové pohádky. Ve druhé sbírce Salomėjovy poezie Pėdos smėly (Stopy v písku)existují důkazy o nástupu hluboké duchovní krize. Ve stejném roce byly v prokomunistickém literárním časopise publikovány verše obsahující revoluční motivy Trečias frontas (Třetí fronta).
Slib pracovat komunismus byl také publikován. Nenapsala to však ona. Napsal to hlavní ideologický redaktor časopisu Trečias frontas, Kostas Korsakas a komunistický aktivista Valys Drazdauskas (Salomėja se více zajímala o poezii než o deklarace, politiku a teorie o umění).[2]
Salomėja Nėris získala Státní cenu za literaturu v roce 1938, byla členkou katolické mládežnické a studentské organizace Ateitida.
Činnosti během sovětské okupace
Kontroverze obklopuje její zapojení do Sovětská okupace. Byla jmenována zástupkyní Sovětského svazu “Lidové Seimas "a byl členem delegace do Nejvyšší sovět Sovětského svazu požádat o přijetí Litvy do EU Sovětský svaz.
Salomėja byla požádána, aby na počest napsala báseň Stalin a následně mu byla udělena Stalinova cena (posmrtně, v roce 1947). Poté napsala více veršů na toto téma, jak ji povzbudila Komunistická strana SSSR úředníci. Strávila druhá světová válka v Ruský SFSR.
Salomėja Nėris se vrátila do Kaunasu, ale byla diagnostikována a zemřela rakovina jater v moskevské nemocnici v roce 1945.[3] Její poslední básně ukazují hlubokou náklonnost k samotné Litvě. Byla pohřbena v Kaunasu na náměstí muzea kultury a později znovu pohřbena v Hřbitov Petrašiūnai.
Pseudonym
Její originál pseudonym byl Neris, název druhého největšího Litevská řeka. V roce 1940 obdržela dopis od svých studentů, který jí říkal a zrádce do své vlasti a požádal ji, aby nepoužívala jméno Řeka Neris. Přidala a diakritika na "E"a použil pouze pseudonym Nėris, které do té doby neměly žádný zvláštní význam.[2]
Knihy
- Anksti rytą. - Kaunas, 1927. - 77s.
- Pėdos smėly. - Kaunas: Sakalas, 1931. - 61s.
- Per lūžtantį ledą. - Kaunas: Sakalas, 1931. - 48 s.
- Mūsų pasakos / sp. paruošė S.Nėris. - Kaunas: Spindulys, 1934. - 160 s.
- Per lūžtantį ledą. - [Kaunas]: Sakalas, [1935]. - 48p.
- Diemedžiu žydėsiu. - Kaunas: Sakalas, 1938. - 69 s.
- Eglė žalčių karalienė. - Kaunas: Valst. l-kla, 1940. - 107s.
- Poema apie Staliną. - Kaunas: Spaudos fondas, 1940. - 16p.
- Rinktinė. - Kaunas: Valst. l-kla, 1941. - 192s.
- Dainuok, širdie gyvenimą: eilėraščiai ir poemos. - Kaunas: Valst. l-kla, 1943. - 39s.
- Lakštingala negali nečiulbėti. - Kaunas: Valst. grož. lit. l-kla, 1945. - 109 s.
- Eglė žalčių karalienė. - [Kaunas]: Valst. grož. lit. l-kla, 1946. - 96s.
- Poezija: [2 t.]. - Kaunas: Valst. grož. lit. l-kla, 1946.
- Našlaitė. - Kaunas: Valst. grož. lit. l-kla, 1947. - 48s.
- Žalčio pasaka. - Chicago, 1947. - 112s.
- Rinktinė. - Vilnius: Valst. grož. lit. l-kla, 1950. - 276s.
- Eilėraščiai. - Vilnius: Valst. grož. lit. l-kla, 1951. - 84s.
- Poema apie Staliną. - Vilnius: Valst. grož. lit. l-kla, 1951. - 36s.
- Pavasario daina. - Vilnius: Valst. grož. lit. l-kla, 1953. - 38s.
- Poezija. - Vilnius: Valst. grož. lit. l-kla, 1954. - 500 s.
- Baltais takeliais bėga saulytė. - Vilnius: Valst. grož. lit. l-kla, 1956. - 164s.
- Raštai: zkouší Tomai. - [Vilnius]: Valst. grož. lit. l-kla, 1957.
- Rinktinė. - Kaunas: Valstybinė pedagoginės literatūros leidykla, 1958. - 112 s. - (Mokinio biblioteka).
- Širdis mana - audrų daina. - Vilnius: Valst. grož. lit. l-kla, 1959. - 474s.
- Eglė žalčių karalienė: poema pasaka. - Vilnius: Valst. grož. lit. l-kla, 1961. - 51s.
- Pavasaris per kalnus eina: eilėraščiai. - Vilnius: Valstybinė grožinės literatūros leidykla, 1961. - 511s.
- Biała ścieżka. - Warszawa: Państ. inst. wydawniczy, 1963. - 34s. - v polštině
- Kur baltas miestas: rinktinė. - Vilnius: Vaga, 1964. - 143 s.
- Rinktinė. - Kaunas: Šviesa, 1965. - 90s. - (Mokinio biblioteka).
- Laumės dovanos. - Vilnius: Vaga, 1966. - 25 s.
- Poezija: 2t. - Vilnius: Vaga, 1966
- Keturi: báseň. - Vilnius: Vaga, 1967.
- U rodnika. - Vilnius: Vaga, 1967. - v ruštině
- Lirika. - Moskva: Chudožestvennaja literatura, 1971. - 230s. - v Rusku
- Poezija. - Vilnius: Vaga, 1972. - 2 svazky
- Negesk žiburėli. - Vilnius: Vaga, 1973. - 151 s.
- Egle - zalkšu karaliene: poēma, překlad Daina Avotiņa. - Rīga: Liesma, 1974. - 58s. - v lotyštině
- Širdis mana - audrų daina. - Vilnius: Vaga, 1974. - 477 s.
- Kaip žydėjimas vyšnios: poezijos rinktinė. - Vilnius: Vaga, 1978. - 469 s.
- Poezija: rinktinė. - Vilnius: Vaga, 1979. - 827s.
- Veter novych dnej: stichotvorenija. - Moskva: Chudožestvennaja literatura, 1979. - 334s. - v Rusku
- Mami! Kur tu ?: báseň. - Vilnius: Vaga, 1980. - 38 s.
- Nemunėliai plauks. - Vilnius: Vaga, 1980. - 201 s.
- Negesk, žiburėli: eilėraščiai ir poemos. - Vilnius: Vaga, 1983. - 103 s.
- Nedziesti, gaismeklīt. - Rīga: Liesma, 1984. - 129 s. - v lotyštině
- Raštai: 3 svazky - Vilnius: Vaga, 1984.
- Modrá sestra, řeka Vilija = sesuo Žydrioji - Vilija = Sestra Golubaja - Vilija. - Moskva: Raduga, 1987. - 261 s. - v angličtině a ruštině
- Solovej ne petj ne možet: stichi. - Vilnius: Vaga, 1988. - 160 s. - (Litovskaja poezija). - v Rusku
- Egle, koroleva užei: báseň, překlad M. Petrova. - Vilnius: Vyturys, 1989. - 62 s. - v Rusku
- Wiersze wybrane, překlad M. Stempkowska. - Kaunas: Šviesa, 1989. - 221 s. - v polštině
- Prie didelio kelio: eilėraščiai. - Vilnius: Lietuvos rašytojų s-gos l-kla, 1994. - 96s.
- Tik ateini ir nueini: rinktinė. - Vilnius: Alma littera, 1995. - 220 s.
- Eglė žalčių karalienė. - Vilnius: Lietus, 1998. - 126 s.
Poznámky
- ^ MOKSLO LIETUVA Nr 2 (314) 2005 m. sausio 20 - vasario 20 d. Archivováno 2006-12-14 na Wayback Machine na ml.lms.lt
- ^ A b Rasyk.lt: Apie S. NÄ — ries gyvenimo vingius ir jos gyvenimo meiles na www.rasyk.lt
- ^ Salomėja Nėris na www.booksfromlithuania.lt