Jazyk Saliba - Saliba language
| Saliba | |
|---|---|
| Rodilý k | Kolumbie a Venezuela |
Rodilí mluvčí | (1 600 citovaných 1991–2008)[1] |
Piaroa – Saliban
| |
| latinský | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | slc |
| Glottolog | sali1298[2] |
 | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek francouzsky. (Květen 2013) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Saliba (španělština: Sáliba, Sáliva) je domorodý jazyk Východní Kolumbie a Venezuela.[3] Saliba byla používána jezuita misionáři v 17. století komunikovat s domorodým obyvatelstvem Meta, Orinoco, a Vichada údolí. Akvarelu 1856 od Manuel María Paz je rané zobrazení lidí ze slin v Provincie Casanare.[4]
Použití
„Salibou mluvila etnická skupina, která žila podél centrálního toku řeky Řeka Orinoco."[5]
„Tato jazyková skupina byla tak izolovaná, že v roce 1965 byl údajně tento jazyk zaniklý.“[6] Nepřenáší se na mnoho dětí, ale tato praxe se znovu zvažuje. Od roku 2007 „Řečníci Sálivy jsou nyní téměř všichni dvojjazyční španělština, a děti Sálivy se místo svého rodného jazyka učí španělsky jen. ““[6]
Od roku 2007: „V Orocué v této oblasti je jazyk zachován pouze ve vysoké míře u starších žen; ostatní rozumějí Sálibě, ale již se nevyjadřují v jazyce. “[1]
Gramatika
„Sáliba je jazyk SOV s třídami podstatných jmen a nominálními klasifikátory. Jazyk má bohatý morfologický systém. V některých případech závisí realizace slovesného morfému na formě kmene.“[3]
Fonologie
„Sáliba má omezené rozlišovací schopnosti a může se pochlubit šesti artikulačními oblastmi pro plosivy. K dispozici jsou také dvě rhotika a nosní protějšky pro každé z pěti artikulačních míst pro samohlásky.“[3][7]
| Bilabiální | Alveolární | Palatal | Velární | Glottal | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ani. | laboratoř. | ||||||
| Stop | Prostý | p | t | k | kʷ | ʔ | |
| Vyjádřený | b | d | ɡ | ɡʷ | |||
| Složitý | d͡ʒ | ||||||
| Frikativní | Prostý | ɸ | s | X | h | ||
| Vyjádřený | β | ||||||
| Nosní | m | n | |||||
| Rhotic | Klapka | ɾ | |||||
| Trylek | r | ||||||
| Přibližně | w | l | j | ||||
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřít | i | u | |
| Střední | E | Ó | |
| Otevřeno | A |
Reference
- ^ A b Saliba v Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Sáliba". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b C „Škola osvědčených postupů E-MELD: O Sálibě“. E-MELD. 2005. Citováno 2013-05-23.
- ^ Paz, Manuel María. „Sliny, indické ženy vyrábějící chléb z kasavy, provincie Casanare“. Světová digitální knihovna. Citováno 2014-05-21.
- ^ „Studie jazyka Saliba“. Světová digitální knihovna. Citováno 2013-05-23.
- ^ A b Anderson, Gregory; K. David Harrison (2007). „Jazykové hotspoty - severní, jižní a střední Amerika“. Institut živých jazyků pro ohrožené jazyky. Citováno 2013-05-23.
- ^ Alexandra Y. Aikhenvlad & R. M. Dixon (1999).
externí odkazy
Slovníky a slovní zásoba
- "Sáliba wordlist with audio".
- Benaissa, Taik (1991). Vocabulario sáliba-español, español-sáliba (PDF). Redakční Alberto Lleras Camargo. Citováno 2013-05-23.
- „Arte de la lengua sáliba“. Světová digitální knihovna. Orocué, Kolumbie. 1790.
- Huber, Randall Q .; Reed, Robert B .; Vocabulario comparativo. Palabras selectas de lenguas indígenas de Colombia, Bogota, Instituto Lingüístico de Verano, 1992. ISBN 958-21-0037-0
Obecné práce
- Frank, Paul S .; Nancy L. Morse (1997). Důležité informace v paz: Los sálibas de los Llanos Orientales de Colombia (PDF). Bogotá: Redakční Alberto Lleras Camargo. Citováno 2013-05-24.
- Benaissa, Taik. „Fonología del sáliba“. Sistemas fonológicos de idiomas colombianos 4. SIL International. str. 89–98. Citováno 2013-05-24.
- Jiputena pucuea ãxu tiño sehwaha ipu (PDF). Lomalinda: Instituto Lingüístico de Verano. 1974. Citováno 2013-05-23.
- Jotana oxelluhwahgahdu pajĩtu - Algunos peces de los ríos: Libro de lectura en sáliba. [Bogotá]: Ministerio de Gobierno. 1974.
- Jotana cããdehgahdu omaĩhdu - Algunos animales de la sabana: Libro de lectura en sáliba. [Bogotá]: Ministerio de Gobierno. 1974.
- Tubojaha tõjagihdihgã (No olividemos el idioma: cartilla de transición) (Edición provizorní vydání.). Kolumbie: Asocsáliba Morichito Casanare. 1992. Citováno 2013-05-24.