Sahala Hamonangan Simatupang - Sahala Hamonangan Simatupang - Wikipedia

Sahala Hamonangan Simatupang

Bc.A.P.
Sahala Hamonangan Simatupang, 50 Tahun Peranan Pos dan Telekomunikasi (1996), p8.jpg
Náměstek ministra pošt a telekomunikací
V kanceláři
31. března 1966 - 28. července 1966
PrezidentSukarno
PředcházetSám
(jako náměstek ministra pro poštu, žirové a telekomunikační záležitosti)
UspělSoehardjono
(jako generální ředitel pošt a telekomunikací)
Náměstek ministra pro poštu, žirové a telekomunikační záležitosti
V kanceláři
18. listopadu 1965-24. Února 1966
PrezidentSukarno
PředcházetSám
(jako generální ředitel pošt a telekomunikací)
UspělSám
(jako náměstek ministra pošt a telekomunikací)
Osobní údaje
narozený(1918-07-07)7. července 1918
Sidikalang, Nizozemská východní Indie
Zemřel16. listopadu 1992(1992-11-16) (ve věku 74)
Jakarta, Indonésie
OdpočívadloVeřejný hřbitov Menteng Pulo
Politická stranaIndonéská křesťanská strana
VztahyT. B. Simatupang (bratr)

Sahala Hamonangan Simatupang (7. července 1918 - 16. listopadu 1992) byl indonéský politik a úředník, který se stal generálním ředitelem pošty a telekomunikací, generálním ředitelem Národní poštovní a telekomunikační společnosti, náměstkem ministra pro poštu, žiro a telekomunikační záležitosti, náměstkem ministra pošt a telekomunikací a generální tajemník ministerstva dopravy.

raný život a vzdělávání

Sahala Hamonangan Simatupang se narodila 7. července 1918 ve městě Sidikalang,[1] jako první syn Sutan Mangaraja Soaduan Simatupang a Mina Boru Sibutar. Jeho křestní jméno, Sahala Hamonangan, se v bataknese překládá jako „autorita vítězství“.[2]

Sahala Hamonangan Simatupang zahájil svou kariéru v Meer Uitgebreid Lager Onderwijs (ekvivalent střední školy) v Tarutung od roku 1932 do roku 1935. Po absolutoriu se přestěhoval do Batavia a pokračoval ve studiu na Škola Algemene Middelbare (ekvivalent střední školy) ve městě od roku 1935 do roku 1938. Poté pokračoval ve studiu na Poštovní, telegrafní a telekomunikační akademii v Bandungu od 5. listopadu 1938 do roku 1941.[1]

V komunikační službě

Sahala Hamonangan Simatupang (vlevo) s Johannesem Leimenou během oficiálního obřadu, který ohlašuje začátek používání dálnopisu v Indonésii dne 4. ledna 1961.

V návaznosti na prohlášení indonéské nezávislosti Dne 1. října 1945 byla zformována Ústřední pošta, telegraf a telefon na Sumatře. Simatupang byl jmenován asistentem Noermatiase, inspektora pro poštovní, telegrafní a telefonní regiony (Pengawasan Daerah Pos dan Telekomunikasi).[3] O rok později byl Simatupang jmenován svou stranou Perchi, aby zastupoval Sumatru v EU Ústřední indonéský národní výbor.[4][5]

Po Indonéská národní revoluce Skončil, Simatupang byl jmenován vedoucím poštovní a telegrafní inspekce pro 1. region se sídlem v Jakartě. Krátce nato, dne 7. února 1952, Simatupang nahradil vysloužilého M. Soedibja jako vedoucího správní služby.[6] Po odchodu Oesadiho jako vedoucího poštovní služby nahradil Simatupang svou funkci dne 1. července 1959.[7]

V roce 1960 byl Simatupang jmenován úřadujícím generálním ředitelem pošt a telekomunikací a nahradil Radena Samdjoena. Během svého funkčního období zahájil v Indonésii poštovní systém s více službami, který integroval žirovou službu do poštovní služby. Také zahájil stavbu mikrovlnná trouba síťový systém mezi Jáva a Bali, zavedení elektromechanických zařízení (EMD) z Siemens a automatizace telegrafovat systém s telex.[1]

Po přijetí dekretu, kterým se zrušila poštovní a telekomunikační služba a dne 1. ledna 1962 byla založena Národní poštovní a telekomunikační společnost, byl dne 24. května 1963 Simatupang jmenován generálním ředitelem Národní poštovní a telekomunikační společnosti. Oficiálně byl slavnostně otevřen ministr pozemní dopravy a pošt, telekomunikací a cestovního ruchu Djatikusumo dne 27. května 1963. Slavnostní zahájení také znamenalo oficiální založení Národní poštovní a telekomunikační společnosti.[8]

Dne 18. listopadu 1965 byl Simatupang jmenován jako asistent ministra pro pozemní dopravu a poštu, telekomunikace a cestovní ruch Djatikusumo. Byl slavnostně otevřen po boku dalších pěti asistentů dne 18. listopadu 1965.[9]

Po vzniku Revidovaná skříňka Dwikora dne 24. února 1966 byl status náměstka ministra pro záležitosti pošt a telekomunikací povýšen na ministra. Simatupang byl uvolněn ze své kanceláře a místo něj byl jmenován letecký maršál Soerjadi Soerjadarma.[9] Tento stav netrval dlouho, protože o měsíc později byl kabinet rozpuštěn a byl nahrazen Druhá revidovaná skříňka Dwikora. Postavení ministra pošty a telekomunikací bylo sníženo na náměstka ministra a Simatupang byl uveden do úřadu dne 31. března 1966.[10] Simatupang zastával úřad tři měsíce, dokud nevznikl Kabinet Ampera dne 28. července 1966.[11]

Rok poté, co byla jeho kancelář rozpuštěna, byl Simatupang povýšen na post generálního tajemníka ministerstva dopravy, který nahradil Muhammada Effendi Saleha.[12] Funkci zastával od roku 1967 do roku 1968.[13]

Později život a smrt

Po rezignaci na ministerstvu dopravy pracoval Simatupang v jihovýchodní Asii pro regionální rozvoj dopravy a komunikací v Kuala Lumpur v Malajsii od roku 1972 do roku 1982. Je také znám jako zakladatel a komisař společnosti Bumi Asih Group Company a prezident Ředitel banky Ina Perdana.[13]

Od roku 1991 byla Simatupang diagnostikována srdeční choroba. Ve snaze vyléčit nemoc, dne 19. srpna 1992, jeho rodina přinesla Simatupang šel do Eindhoven, Holandsko pro bypass koronární arterie. I když byla nemoc vyléčena, po návratu do Indonésie mu byly diagnostikovány komplikace ledvin.[13]

Simatupang zemřel 16. listopadu 1992 v 04:50. Dne 18. listopadu 1992 byl pohřben na veřejném hřbitově Menteng Pulo ve 14:00.[13]

Osobní život

Simatupang byl ženatý s Siti Rukaya Hutapea. Výsledkem manželství byla čtyři děti, jmenovitě Aurelia Simatupang Budianto, prof. Dr. Humala Simatupang, Dr. Batara Simatupang a jedno další dítě.[13]

Reference

  1. ^ A b C Tim Penyusun 1996, str. 8.
  2. ^ Simatupang 1996, str. 14.
  3. ^ Panitia Penyusun Naskah Buku 20 Tahun Indonésie Merdeka 1965, str. 293.
  4. ^ Panitia Penyusun Naskah Buku 20 Tahun Indonésie Merdeka 1965, str. 288.
  5. ^ Tim Penyusun Sejarah 1970, str. 581.
  6. ^ Panitia Penyusun Naskah Buku 20 Tahun Indonésie Merdeka 1965, str. 300.
  7. ^ Panitia Perumus 1990a, str. 47.
  8. ^ Panitia Perumus 1990b, str. 14-15.
  9. ^ A b Panitia Perumus 1990b, str. 23.
  10. ^ „Sultanovo odvolání“. Antara. Jakarta. 31. března 1966. Citováno 5. září 2020.
  11. ^ „Text Sukarnovy řeči v kabinetu“. Domácí služba v Djakartě. Jakarta. 28. července 1966. Citováno 5. září 2020.
  12. ^ „PENGGANTIAN SEKRETARIS JENDERAL DEPARTEMEN PERHUBUNGAN DARI MUHAMMAD EFFENDI KEPADA SH SIMATUPANG“ [VÝMĚNA GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA VZTAHU Z MUHAMMAD EFFENDI NA SH SIMATUPANG]. Prezidentský dekret Č. 77 z 1967 (PDF) (v indonéštině).
  13. ^ A b C d E RIE (17. listopadu 1992). „Nama dan Peristiwa: Sahala Hamonangan Simatupang, mantan Menmud Perdagangan meninggal dunia“. Kompas (v indonéštině). Jakarta.

Bibliografie