Rouge Bouquet (báseň) - Rouge Bouquet (poem)

K 7. březnu 1918 německé dělostřelecké bombardování amerického vojenského postavení, viz Rouge Bouquet.
Vzpomínková bohoslužba držená vojáky „69. boje“ za 19 mužů ztracených při bombardování Rouge Bouquet 7. března 1918

"Rouge Bouquet" nebo "Kytice zvaná Rouge" je text báseň napsal v roce 1918 americký básník, esejista, kritik a voják Joyce Kilmer (1886-1918). Báseň připomíná během intenzivního německého dělostřeleckého bombardování pozice amerického zákopu v Rouge Bouquet dřevo poblíž francouzské vesnice Baccarat dne 7. března 1918, která vyústila ve ztrátu 19 amerických vojáků s 165. pěší pluk (známější jako Newyorská národní garda „,“Bojový 69. pluk "), z 42. duhová divize.[1][2]:s. 167–171, 175–176..

Kilmer byl v té době desátníkem 165. pěšího pluku a báseň složil bezprostředně po útoku[3]. Poprvé to bylo přečteno o několik dní později jako velebení Kaplan Francis Duffy během „pohřební služby konané u zhroucené zemnice, hrobky prvních mužů pluku zabitých v bitvě“[4][2]:str. 175–176. Báseň byla poprvé publikována v čísle „Hvězdy a pruhy“ ze dne 16. srpna 1918, dva týdny po Kilmerově smrti v bitvě 30. července 1918 během Druhá bitva na Marně.[5][6][7] Báseň byla přečtena přes Kilmerův vlastní hrob, když byl pohřben ve Francii. Dodnes je tradicí boje 69. čtení básně při vzpomínkových bohoslužbách za padlé členy pluku.

Čtenář si všimne, že slova v několika bodech padají do rytmu „Kohoutky ".

Báseň

V lese nazývají Rouge Bouquet
Dnes je nově vyrobený hrob,
Postaveno nikdy rýčem ani trsátkem,
Přesto pokrytý zemí o tloušťce deseti metrů.
Existuje spousta bojujících mužů,
Mrtví v mladistvých letech
Už se nikdy nesmát ani milovat
Nebo ochutnejte letní čas;
Vzduchem letěla smrt
A zastavil svůj let na zemním schodišti,
Dotkl se své kořisti -
A nechal je tam -
Clay to clay.
Ukryl jejich těla tajně
V půdě země se snažili osvobodit,
A utekli pryč.
Nyní nad hrobem náhlý a jasný
Tři voleje zazvoní;
A možná slyší jejich odvážní mladí duchové
Polnice zpívá:
"Běž spát!
Běž spát!
Spánek dobře tam, kde skořápka křičela a padala.
Nechte své pušky odpočívat na blátivé podlaze,
Už je nebudete potřebovat.
Minulost nebezpečí;
Konečně,
Běž spát!"
Na Zemi není žádný hodnotnější hrob
Držet těla statečných
Než toto místo bolesti a pýchy
Kde ušlechtile bojovali a ušlechtile zemřeli.
Nikdy se nebojte, ale na obloze
Svatí a andělé stojí
Usmívali se svými svatými očima
V této nově příchozí kapele.
Meč svatého Michala se šíří vzduchem
A dotkne se aureoly na jeho vlasech
Jak je vidí stát tam zdravit,
Jeho oddaní synové;
A Patrick, Brigid, Columkill
Radujte se, že v žilách válečníků stále
Gaelina krev teče.
A až k nebeským dveřím plave,
Ze dřeva zvaného Rouge Bouquet
Jemný oblak polnice
To tiše říká:
"Rozloučení!
Rozloučení!
Soudruzi věrní, znovuzrozeni, mír vám!
Vaše duše budou tam, kde jsou hrdinové
A vaše paměť září jako ranní hvězda.
Statečný a drahý,
Štít nás tady.
Rozloučení!"

Reference

  1. ^ Duffy, Francis Patrick. Příběh otce Duffyho. (New York: George H. Doran Company, 1919), 350.
  2. ^ A b Harris, Stephen L. Duffy's War: Fr. Francis Duffy, Wild Bill Donovan a irský bojovník 69. v první světové válce (Washington, DC: Potomac Books Inc, 2007)
  3. ^ James, D. Clayton (1. října 1970). The Years of MacArthur Volume 1 1880-1941 (1. vyd.). Boston, Massachusetts: Houghton Mifflin Company. str. 158. ISBN  978-0395109489. Citováno 1. ledna 2020.
  4. ^ James, D. Clayton (1. října 1970). The Years of MacArthur Volume 1 1880-1941 (1. vyd.). Boston, Massachusetts: Houghton Mifflin Company. str. 158. ISBN  978-0395109489. Citováno 1. ledna 2020.
  5. ^ Kilmer, Joyce. "Rouge Bouquet" v Hvězdy a pruhy (16. srpna 1918).
  6. ^ Mitgang, Herbert. Civilians Under Arms: The Stars and Stripes, Civil War to Korea. (SIU Press, 1959), 146-148.
  7. ^ Armáda Spojených států. Army Expeditionary Force, 1917-1919. (New York: G.P. Putnam's synové, 1919), 78-80.