Rosy Armen - Rosy Armen

Rosy Armen (Arménský: Ռոզի Արմեն) je francouzská zpěvačka Arménský klesání. Je vícejazyčnou zpěvačkou, s většinou písní ve francouzštině a angličtině Arménský, ale také v jiných jazycích, jako je angličtina, němčina, španělština a italština.

Životopis

Rosy Armen se narodil Kourchoudovi Hohannessianovi z Dzhagry, Nakhitchevan a Nvartovi Alozianovi z předměstí Ankara.[1] Arménský pár se setkal poté, co se ve 20. letech 20. století přistěhoval do Francie.[2] Rosy Hohannessian Armen se narodila v Paříži ve Francii 1. května 1939. Rosy zpívala od svých čtyř let, kdy vedla orchestr pro mládež ve své škole, až nakonec začala zpívat sólové písně. Přes nesouhlas rodičů s kariérou zpěvu Rosy Hohannessian, později Rosy Bedrossian[2] pokračovala ve své vášni a nakonec přijala umělecké jméno Rosy Armen a měla úspěch také zpěv vedle zavedených francouzských hudebních hvězd ve Francii.[Citace je zapotřebí ]

Díky tomuto úspěchu se stala známou osobností nejen ve Francii, ale také v celé Evropě Sovětský svaz Ve Spojených státech a na Středním východě, kde bylo mnoho arménských komunit, byl v říjnu 1967 jako oficiální zpěvák pozván na císařskou korunovaci.[Citace je zapotřebí ]V roce 1970 se zúčastnila výběrových kol pro reprezentaci Španělska v Soutěž Eurovision Song Contest. Zpívala píseň „Gwendolyne ". Julio Iglesias který během soutěže zpíval stejnou píseň, pokračoval s touto písní reprezentovat Španělsko. Také spolupracovala s Julio Iglesias.

Její repertoár zahrnuje hudbu z Aram Khachaturian (skladatel slavného „Sabre dance“), Arno Babadjanian, Michel Legrand. Zpívá Boris Pasternak a Jevgenij Jevtušenko básně.

Na vrcholu své kariéry francouzská televize pokrývala její koncerty v zahraničí díky snahám Michela Lancelota a Rogera Benamoua. Ve Francii koncertovala v nejlepších hudebních divadlech, včetně jednoho Olympia v Paříži. Zpívala také na Waldorf Astoria v New Yorku, na Hudební centrum v Los Angeles, na Place des Arts divadlo v Montreal, a Sportovní palác Lužniki v Moskvě.

Po Zemětřesení v Arménii v roce 1988 Charles Aznavour ji pozval, aby spolu s ním a dalšími zpěváky nahrála píseň „Nalijte toi Arménie ", píseň, která zůstala na 10 místě za sebou ve francouzské Top 50. V roce 1990 absolvovala turné v Arménie pomoci lidem zotavujícím se ze zemětřesení a ukázat Podpora Francie Arménům. Již populární v Arménská diaspora po mnoho desetiletí se Rosy Armen stala velmi populární také v Arménii. Od devadesátých let vystupovala Rosy Armen několik živých vystoupení v Rusku, Arménii, Los Angeles a také na mnoha televizních a rozhlasových pořadech ve Francii a Arménii.[Citace je zapotřebí ]

V dubnu 2014 získala „arménskou hudební cenu“ jako čest arménské hudby v Kremlu v Moskvě od prezidenta Arménů v Moskvě Ary Abramyana.

V prosinci 2014, během nového ceremoniálu, získala Rosy Armen další uznání „Mezinárodní hudební cenou“ v moskevském Kremlu za zpěv v různých zemích světa v různých jazycích, včetně arménštiny.

Rosy Armen & Ara Abramyan AMA 2014 Moscou
Rosy Armen a arménský prezident Serz Sargsyan.

Během MIDEM 2015 v Cannes byla Arménie poctěna u příležitosti stého výročí genocidy 24. dubna 1915, Rosy Armen obdržel čestnou legii z rukou arménského prezidenta Serž Sargsyana.

Poté, co byla oceněna všemi těmito cenami, se vrátila do nahrávacího studia a pracovala na svém novém albu, které se očekává v roce 2017.

Diskografie

Maxi singles

  • Moi qui t'aimais (Vogue, 1961)
  • Né pour moi (Vogue, 1961)
  • Cuando calienta el sol (Vogue, 1962)
  • Tu croiras (Vogue, 1962)
  • La dernière étoile (Vogue, 1963)
  • Prenez garde (Vogue, 1963)
  • Yes mi siroun (Vogue, 1964)
  • Si j'étais sûre (Polydor, 1964)
  • La grande Russie (CBS, 1965)
  • Bons baisers de Russie (CBS, 1965)
  • Le jeu des amoureux (CBS, 1966)
  • Dele divané (Top 4, 1966)
  • L'âme slave (Top 4, 1966)
  • Le ciel, la Terre et l'amour (Top 4, 1966)
  • La première fois (CBS, 1966)
  • Ailleurs qu'à Paris (Melodia, 1967)

Písně v arménštině

  • Bulbul
  • Noubar Noubar
  • Ano, Mi Siroun
  • Oror Oror
  • Mardiguy Yerker
  • Jerevan
  • Bantertoutyan Anabadoum
  • Vayri Dzaghig
  • Ano, Pelpoul Em
  • Tampe Tserine
  • Hingala
  • Jsem anoush maïrik
  • Naše es
  • Hay herosneri Yerke
  • Djan Hayrenik
  • Zouloum achkhar
  • Haireni yerguir
  • Achnan yerke
  • Ahoj djan lucine
  • Ourine
  • Mi sirde ounem
  • Hove
  • Sar tarter
  • Dzarikneri yerke
  • Penditz ternere
  • Sarvori yerke

Písně ve francouzštině

  • Les moulins de mon coeur
  • Dans le même instant
  • L'été 42
  • Le messager
  • La plus jolie saison du monde
  • Du soleil au coeur
  • Dans ses yeux
  • Aranjuez
  • Vania
  • La rose noir
  • Pasternak
  • Ven ven ven
  • Guerillero
  • La dernière balade
  • Oui ou non
  • El Pecador
  • La patchka
  • Où sont les garçons
  • Ne cherches pas
  • Nous étions enfants
  • Suvenýry d'Espagne
  • Si na sobě
  • Je chante pour vous
  • Y aura toujours des roses

Písně ve španělštině

  • Mi destino
  • Gwendoline
  • Bajo el cielo de Moscou
  • Ven ven ven
  • Guerillero
  • La ultima balada
  • Ano nebo ne

Písně v ruštině

  • Tchortovo Koleso
  • Vstrechi

Písně v němčině

  • Nur einen sommer lang
  • Wenn du durch diese tür gehst
  • Du bist bei mir
  • Leží meine briefe

Písně v perštině

  • Dele divane

Alba

  • Rosy Armen (Vogue, 1963)
  • Rosy Armen (Melodia, 1967)
  • Si se podobají (Columbia, 1968)
  • Gwendolyne (Columbia, 1971)
  • Jerevan (Iberia, 1972)
  • Rosy Armen (Ambar, 1972)
  • Blboul (Arka, 1981)
  • Aranjuez (Arka, 1982)
  • Hier et demain (PSI International, 1986)
  • Arménie (1992)
  • Le top de l'Arménie (PSI International, 1996)
  • Mi sirde ounem (Atlantis Records, 2001)
  • Im anoush maïrik (Remastered Gam Studio Production 2013)
  • Les moulins de mon coeur (Remastered Gam Studio Production 2013)

Reference

  1. ^ ՌՈԶԻ ԱՐՄԵՆԻ ՆԱԽԻՋԵՎԱՆՅԱՆ ԱՐՄԱՏՆԵՐԸ
  2. ^ A b ԼԵԳԵՆԴ ԴԱՐՁԱԾ ՌՈԶԻ ԱՐՄԵՆԸ ԵՐԵՎԱՆՈՒՄ Է Archivováno 14. září 2012 v Wayback Machine (v arménštině)}

externí odkazy