Římskokatolická diecéze Lavant - Roman Catholic Diocese of Lavant - Wikipedia
The Diecéze Lavant (tal) (latinský: Lavantina) byl suffragan biskupství Arcidiecéze Salcburk, se sídlem 1228 v Lavantské údolí z Korutany.
V roce 1859 biskupské vidět byl znovu přidělen Maribor (Marburg an der Drau) v dnešní době Slovinsko, zatímco korutanské farnosti přešly na Diecéze Gurk. The Římskokatolická diecéze Maribor (Marburg, v Slovinsko ) byl později oddělen od církevní provincie Salcburk a stal se sufragánem Arcibiskup v Lublani dne 5. března 1962, s nímž byl sjednocen titul biskupa z Lavantu. Dne 7. Dubna 2006 byla diecéze povýšena na Mariborská arcidiecéze.
Zatímco levantští biskupové nesli titul knížecích biskupů (německy:Fürstbischof), to bylo čistě čestné a nikdy se nestali plnohodnotnými kníže-biskupové se světskou mocí nad samosprávným knížetem-biskupstvím (Hochstift ), na rozdíl od většiny biskupů v Svatá říše římská. Vykonávali pastorační autoritu nad svou diecézí pouze jako ostatní obyčejní biskupové, a proto neměli sídlo a hlasovali v Císařská strava.
Dějiny
Původní sídlo biskupství leželo ve východní části Korutan v údolí řeky Korutany Lavant Řeka. Bylo to tady, ve farnosti Sankt Andrä, kterou salcburský arcibiskup Eberhard II. založil dne 20. srpna 1212 se souhlasem Papež Inocent III a Císař Svaté říše římské Frederick II, a vysokoškolská kapitola, jejichž pravidelné kánony následovaly Pravidlo svatého Augustina; její členové byli vybráni z kapitolské katedrály v Salcburku. Z důvodu velké odlehlosti a obtížnosti cestování se zeptal salcburský arcibiskup kolem roku 1223 Papež Honorius III umožnit mu založit biskupství v Sankt Andrä. Poté, co papež nechal prověřit arcibiskupovu žádost komisaři, a vydal svůj souhlas, sepsal Eberhard dne 10. května 1228 zakládací listinu, ve které pro sebe a své nástupce na věčnost zajistil vlastnictví biskupské židle. Jako prvního sufragánního biskupa jmenoval svého dvorního kaplana Ulricha (zemřel 1257), který byl dříve knězem Haus im Ennstal, v Štýrské vévodství.
V zakládací listině nového biskupství nebyly stanoveny žádné přesné hranice. V listině salcburského arcibiskupa Fridricha II. Z roku 1280 bylo sedmnáct farností, které se nacházely částečně v Korutanech a částečně v Štýrsko, byly popsány jako patřící Lavantovi; rozsah diecéze byl poměrně malý, ale biskupové se také účastnili úřadu generální vikář (diecézní zástupce) salcburských arcibiskupů pro některé rozptýlené okresy; také často navštěvovali kancelář Vicedominus (biskupský feudální zástupce ve světských záležitostech) v Friesach.
Desátý biskup Dietrich von Wolfsau (1318–32) je v listinách zmíněn jako první (čestný) kníže-biskup; byl také tajemníkem Habsburg vévoda Frederick Hezký, a byl přítomen na Bitva o Mühldorf v roce 1322. Od dvacátého druhého biskupa Theobalda Schweinbecka (1446–63) nese biskupové bez přestávky titul Fürst (princ).
Následující významní biskupové si zaslouží zvláštní zmínku: humanista Johann I. von Rott (1468–1482), zemřel jako Princ-biskup z Vratislavi; Georg II Agrikola (1570–1884), který byl po roce 1572 rovněž současně Biskup ze Seckau; Georg III. Stobäus von Palmburg (1584–1618), důstojný propagátor Protireformace; Maximilian Gandolph Freiherr von Kienburg (1654–65) udělal mnoho pro zvýšení finančních zdrojů diecéze.
Podle nových předpisů císaře Svaté říše římské Josef II bylo do diecéze Lavant přidáno několik území. Prince-arcibiskup Michael Brigido z Laibach v roce 1788 postoupil řadu farností v jižní části dnešní diecéze Lavant Diecéze Gurk; a v té době byl k biskupství přidán okres Völkermarkt, který byl poté znovu oddělen.
Rozsah diecéze byl změněn vymezením 1. června 1859. Údolí Lavant a okres Völkermarkt v Korutanech spadaly do Diecéze Gurk; v důsledku čehož byl okres Marburg převeden ze Seckau do Lavantu; od té doby diecéze zahrnuje celé jižní Štýrsko. Dekretem Sbor konzistoria ze dne 20. května 1857 byl biskupský stolec přemístěn ze St. Andrä do Marburgu; farní kostel sv. Jana Křtitele na tomto místě byl povýšen na katedrálu a byl zachován titul „Lavant“. Dne 4. září 1859 biskup Anton Martin Slomšek (1846–62) slavnostně vstoupil do Marburgu. Jeho nástupci Jakob Maximilian Stepischnegg (1862–1889) a Michael Napotnik (od roku 1889) prokázali velkou horlivost pro podporu duchovního života zavedením náboženských řádů a zakládáním vzdělávacích a charitativních institucí a klubů. Nejvýhodnější prací pro náboženský život diecéze však byla diecézní synoda, kterou zastával Stepischnegg (1883) a Napotnik, který následoval jeho příkladu (1896, 1900, 1903 a 1906).
Stará katedrální kapitola, která byla složena z kánonů řádu augustiniánů, byla rozpuštěna v roce 1808 a její majetek byl přidělen „Religionsfond“ založenému Josefem II. v roce 1825 byla prozatímně postavena nová katedrální kapitola, a to definitivně v roce 1847.
Nejvýznamnějšími církevními stavbami v diecézi jsou: katedrála a farní kostel sv. Jana Křtitele v Marburgu, který byl zahájen v polovině dvanáctého století jako románská bazilika, přestavěná po roce 1520 v gotickém stylu, znovu obnovena po požáru v roce 1601 a ještě jednou v roce 1885; proboštství a farní kostel sv. Georga v Pettau, postavený v gotickém slohu kolem roku 1314; opatství a farní kostel sv. Daniela v Cilli pochází z poloviny šestnáctého století; a svatyně St. Maria der Wüste v sousedství Marburgu (postavena 1628) v barokním stylu.
Současné statistiky
V roce 2004 měla diecéze v Mariboru 704 384 katolíků s 826 229 lidmi (= 85,3% obyvatel), 311 diecézních a 93 řádných kněží, 4 stálí jáhni, 109 mužů 134? a 290 ženských řeholnic. 7. dubna 2006 Papež Benedikt XVI povýšil diecézi na arcidiecézi s novými sufragánními diecézemi Celje a Murska Sobota.
Seznam (knížecích) biskupů
Suffragan Bishops of Lavant
- Ulrich von Haus (1228–1257)
- Karl von Friesach (1257–1260)
- Otto von Mörnstein (1260–1264)
- Almerich Grafendorfer (1265–1267)
- Herbord (1267–1275)
- Gerhard von Ennstal (1275–1285)
- Konrad I. (1285–1291)
- Heinrich von Helfenberg (1291–1299)
- Wulfing von Stubenberg (1299–1304)
- Werner (1304–1316)
- Dietrich Wolfhauer (1317–1332)
- Heinrich I. Krafft (1332–1338)
- Heinrich II von Leis (1338–1342)
- Heinrich III (1342–1356)
- Peter Kröll von Reichenhall (1357–1363)
- Heinrich IV. Krapff (1363–1387)
- Ortolf von Offenstetten (1387–1391)
- Augustin (1389–1391)
- Nikolaus von Unhorst (1391–1397)
- Konrad II Torer von Törlein (1397–1408)
- Ulrich II (1408–1411)
- Wolfhard von Ehrenfels (1411–1421)
- Friedrich Deys (1421–1423)
- Lorenz von Lichtenberg (1424–1432)
- Hermann von Gnas (1433–1436)
- Lorenz von Lichtenberg (1436–1446)
Suffragan Prince-Bishops of Lavant
- Theobald Schweinpeck (1446–1463)
- Rudolf von Rüdesheim (1463–1468)
- Johann I. von Roth (1468–1483)
- Georg I. (1483–1486)
- Erhard Paumgartner (1487–1508)
- Leonhard Peurl (1508–1536)
- Philipp I Renner (1536–1555)
- Martin Herkules Rettinger von Wiespach (1556–1570)
- Georg II Agricola (1570–1584)
- Georg III Stobäus von Palmburg (1584–1618)
- Leonhard II von Götz (1619–1640)
- Albert von Priamis (1640.12.29 - smrt 1654.09.08)
- Max Gandolf von Kuenburg (1654.12.08 - 1665.02.07), později biskup z Seckau (Rakousko) (1665.02.07 - 1668.07.30), metropolitní arcibiskup z Salzburg (Rakousko) ([1668.07.30] 1668.11.12 - 1687.05.03) a Apoštolský administrátor výše Seckau (1668.11.12 - 1687.05.03), vytvořeno Kardinál-kněz ale bez přiřazeného titulu (1686.09.02 - smrt 1687.05.03)
- Sebastian von Pötting -Persing (1665.04.03 - 1673.09.25), později biskup z Pasov (Bavorsko, Německo) ([1673.03.11] 1673.09.25 - smrt 1689.03.16)
- Franz I. Kaspar Freiherr von Stadion (1673.10.21 - smrt 1704.02.13)
- Johann II Sigmund (1704.02.22 - 1708.04.01), později biskup z Chiemsee (1708.04.01 - smrt 1711.11.18)
- Filip II (1708.04.11 - smrt 1718.02.14)
- Leopold Anton von Firmian (1718.03.11 - 1724.01.17), později biskup z Seckau (Rakousko) (1724.01.17 - 1727.12.22), metropolitní arcibiskup z Salzburg (Rakousko) ([1727.10.04] 1727.12.22 - smrt 1744.10.22)
- Joseph I. Oswald von Attems (1724.02.20 - smrt 1744.05.04)
- Virgilius Augustin Maria von Firmian (1744.05.26 - v důchodu 1753.07.15), zemřel 1788
- Johann (Baptist) III von Thun-Valsassina, Reichsgraf von Thurn und Taxis (1754.02.04 - smrt 1762.06.03)
- Joseph II Franz Anton von Auersperg (1763.05.08 - 1764.01.04), později biskup z Gurku (Rakousko) ([1772.10.18] 1773.01.31 - 1783.05.19), biskup z Pasov (Bavorsko, Německo) ([1783.05.19] 1784.06.25 - smrt 1795.08.21), vytvořeno Kardinál-kněz ale bez přiřazeného titulu (1789.03.30 - smrt 1795.08.21)
- Peter II von Thun (? 1772)
- Franz II de Paula Xaver Ludwig Jakob, Fürst von Breuner (1773.09.30 - 1777.05.01), později biskup z Chiemsee (1786.06.15 - smrt 1797.03.01)
- Vinzenz Joseph von Schrattenbach (1777.05.31 - rezignoval? 1790.01.29 viz. níže)
- Gandolf Ernst Graf von Kuenberg (1790.02.20 - smrt 1793.12.12)
- Vinzenz Joseph von Schrattenbach (viz výše 1795.06.26 - 1800.08.11), později biskup z Brno (Brünn, Čechy ) ([1800.06.04] 1800.08.11 - smrt 1816.05.25)
- Leopold II Maximilian von Firmian (1800.11.23 - 1822.04.19); dříve Titulární biskup z Tiberias (1797.07.24 - 1800.11.23) jako pomocný biskup z Pasov (Německo) (1797.07.24 - 1800.11.23); později metropolitní arcibiskup z Vídeň (Vídeň, Rakousko) ([1822.01.25] 1822.04.19 - smrt 1831.11.29)
- Ignaz Franz Zimmermann (1824.05.19 - smrt 1843.09.28)
- Franz Xaver Kuttnar (1843.11.23 - smrt 1846.03.08)
- Anton Martin Slomšek (1846.05.30 - smrt 1862.09.24)
Suffraganští biskupové z (Lavant-) Mariboru
- ZKONTROLOVAT
- Suffragan Bishops of Lavant
- Blahoslavený Anton Martin Slomšek, Princ-biskup z Lavantu (1846.05.30 - smrt 1862.09.24)
- Jakob Ignaz Maximilian Stepischnegg, Princ-biskup z Lavantu (1862.12.21 - 1889.06.28)
- Mihael Napotnik, Princ-biskup z Lavantu (1889.09.27 - smrt 1922.03.28)
- Andrej Karlin, Biskup z Lavantu (1923.06.06 - smrt 1933.03.06), dříve biskup z Koper (Slovinsko ) (1911.02.06 - 1919.12.15), biskup z Terst (Itálie) (1911.02.06 - 1919.12.15), Titulární biskup z Themiscyra (1919.12.15 – 1923.06.06)
- Ivan Jožef Tomažič, Biskup z Lavantu (1933.06.27 - smrt 1949.02.27), uspěl jako předchozí pomocný biskup z Lavantu (1928.06.08 - 1933.06.27) a titulární biskup z Bargala (1928.06.08 – 1933.06.27)
- Maksimilijan Držečnik, Biskup z Lavantu (1960.06.15 - 1962.03.05), dříve titulární biskup z Abrittum (1946.09.15 - 1960.06.15) jako pomocný biskup z Lavantu (1946.09.15 - 1960.06.15) a Apoštolský administrátor Lavant (1949 - 1960.06.15); z roku 1962 biskup z Mariboru (Slovinsko) (1962.03.05 - smrt 1978.05.13)
- od 1962.03.05: United with (as title of) Diecéze Maribor )
- Suffragan biskupové z Mariboru a biskupové z Lavantu
- BIO PRO PRACUJÍCÍ
- Franc Kramberger, Mariborský biskup (1980–2011), od roku 2006 mariborský arcibiskup
- Arcibiskupové z Mariboru a biskupové z Lavantu
- Marjan Turnšek Arcibiskup z Mariboru (2011–2013)
- Alojzij Cvikl Arcibiskup z Mariboru (2013–)
Viz také
Zdroje a externí odkazy
- Herbermann, Charles, ed. (1913). Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company. .
- GCatholic, s úřadujícím biosem
- Katolická hierarchie
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Lavant ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.