Římskokatolická diecéze Bosna - Roman Catholic Diocese of Bosnia

  Diecéze Bosna v 15. století

Diecéze Bosna (Latinský: Dioecesis Bosniensis) byl římský katolík diecéze které existovaly v Bosně mezi 11. a 15. stoletím a formálně existovaly až do roku 1773.[1][2]

Dějiny

Jan z Wildeshausenu, bosenský biskup
Znak papežství SE.svg
Část série na
katolický kostel
v Bosně a Hercegovině
BH Chorvaté, Tattoo.jpg
  • 046CupolaSPietro.jpg Portál katolicismu

Není přesně známo, kdy byla zřízena bosenská diecéze. Na základě sbírky historických dokumentů Provinciale Vetus, publikovaná v roce 1188, která ji zmiňuje dvakrát, jednou podřízena Arcidiecéze Split a jindy pod Arcidiecéze Ragusa Předpokládá se, že vznikl mezi lety 1060 a 1075.[3] V průběhu 12. století došlo k sporům mezi těmito dvěma arcidiecézami a dalšími dvěma, arcibiskupstvím Arcidiecéze Antivari a Arcidiecéze Kalocsa.[4] V roce 1244 byla udělena dotace farností Đakovo a Blezna králem Bela IV Maďarska vyjmenoval další farnosti diecéze, jmenovitě Vrhbosna, Neretva, Lepenica, Vidgossa (Vidušo ), Míle (téměř dnešní Visoko ), Lašva, Uskoplje, Brod (téměř dnešní Zenica ), Borač (téměř dnešní Rogatica ).[5][6]

Ve 13. a 14. století byli bosnickými biskupy hlavně Dominikán misionáři, kteří byli vysláni, aby bojovali proti šíření Bosenské církve.[7] Na přelomu 14 Františkáni také přišel se stejným účelem, nejprve v Usora a Soli, na žádost Stephen Dragutin ze Srbska.[8] Tyto dva řády se účastnily dlouhodobého sporu o kontrolu nad provincií, ve kterém nakonec zvítězili františkáni, avšak oslabená diecéze stále podlehla Osmanské dobytí Bosny v roce 1463.[9]

Během osmanské okupace neměl bosenský biskup žádnou účinnou kontrolu nad územím Bosny, spíše Františkánská provincie Bosna Srebrena zůstal primární nádobou katolicismu v této oblasti. V roce 1735 Svatý stolec založil apoštolský vikariát pro Bosnu a určil františkány jako apoštolské vikáře, kteří jej řídili, čímž formálně ukončili jurisdikci této diecéze nad Bosnou.

V roce 1773[1] papež Klement XIV formálně sjednotil diecézi s Diecéze Syrmia na žádost římské císařovny a královny Maďarska a Chorvatska, Marie Terezie. Změna z roku 1773 ji podřídila Arcidiecéze Záhřeb. V roce 1881 Arcidiecéze Vrhbosna byla postavena, která zahrnovala skutečné území Bosny. Dnešní diecéze Bosna (ovoakovo) a Srijem Arcidiecéze ovoakovo-Osijek.[10]

Biskupové z Bosny

12. století
ZDokudDržitel úřaduPoznámky
C. 1141Vladislava
C. 1151Milovan
C. 1171RadogostTaké zaznamenáno jako Rhadagastus.
13. století
ZDokudDržitel úřaduPoznámky
po roce 1209Dragonja
po roce 1210Bratoslav
1223C. 1233Vladimír
12331239Bl. Ioannes TeutonicusDominikánský mnich, také zaznamenáno jako bl. Ivan Njemac. V roce 1239 rezignoval a vrátil se do kláštera.
1239C. 1272PonsaDominikánský mnich, zaznamenaný také jako Povša. Postavil katedrálu svatého Petra ve vesnici Brdo (Vrhbosna ). Kvůli hrozbám Patarenes, Ponsa šla z Vrhbosny do Đakovo v roce 1252 a od té doby sídlo biskupa Bosny bylo hlavně v inakově.
C. 12721273Roland
C. 1280Andrija UgrinDominikánský mnich
C. 1291C. 1299Tomo
14. století
ZDokudDržitel úřaduPoznámky
C. 1301C. 1304Nikole
13081314GrgurAugustinián
13141316Benedikt Guiscard
13171334Petar I.Dominikánský mnich
13341336Sede vacante
13361347Lovro Lorandov
13471349Ivan II
13491356Peregrin SaxonFrantiškánský mnich
13561376Peter Siklósi
13761382DominikuDominikánský mnich
13821387Djuro
13871407Ivan III Mrnjavić
15. století
ZDokudDržitel úřaduPoznámky
14071410Sede vacante
14101427Benedikt II. De Benedictis
14271428Dionizije de Jakč de Kusely
14281436Josip de Bezza
14441454Rafaeli
14541455Filip Gothali
14551457Sede vacante
14571459Pavao
14591463Grgur IIFrantiškánský mnich
14631465Sede vacante
14651466Demetrije Čupor
1468neznámýBenedikt III Levey
14861489Matija de Warda
14891491Stjepan od Velike Luke
14911493LukoTaké zaznamenán jako Lucas Szegedi, Hlavní soudce Maďarska (1502–1503), biskup Záhřebu (1500–1510).
14931501Gabrijel PolgarDominikánský mnich, zaznamenaný také jako Polner nebo Polver.
16. století
ZDokudDržitel úřaduPoznámky
15011516Mihalj Kešerić de Chybarth
C. 1516neznámýDonat a TurreTaké zaznamenáno jako Donato della Torre.
15241526Juraj II Paližna
15261533Sede vacante
1533Bernard Gentilis
15331573Sede vacante
15731583Anto MatkovićFrantiškánský mnich, zaznamenaný také jako Antonio Poli de Mathaeis.[11]
15831588Sede vacante
15881615Franjo BaličevićFrantiškánský mnich
17. století
ZDokudDržitel úřaduPoznámky
16151625Anto Matić Požežanin
16251631Sede vacante
16311635Ivan IV Tomko Mrnavić
16351639Sede vacante
16391644Toma V Mrnavić
16451660Marijan Maravić
16601669Sede vacante
16691701Nikola III OgramićFrantiškánský mnich Chvíli žil a vládl v Bosně. Zavražděn 14. srpna 1701.
18. století
ZDokudDržitel úřaduPoznámky
17011703Sede vacante
1703Petar III Stanko Crnković
17031716Đuro Patačić od ZajezdaTaké zaznamenán jako Juraj III. Patačić nařídil stavbu nové biskupské rezidence a nové katedrály. Svolal první synod diecéze Bosny v Đakově.
17161749Petar IV Bakić de Lach
17491751Franjo III ThauzyPřeloženo do Kalocsa
17511773Josip Antun Ćolnić
9. července 1773 se diecéze Bosna spojila s diecézí Sirmio
Zdroje:[12][13]

Reference

  1. ^ A b „Diecéze Bosna (Bosna)“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 29. února 2016
  2. ^ „Metropolitní arcidiecéze Đakovo – Osijek“ GCatholic.org. Gabriel Chow. Citováno 29. února 2016
  3. ^ OŠJ 1975, str. 134.
  4. ^ Napredak 1998, str. 718–736.
  5. ^ OŠJ 1975, str. 334.
  6. ^ Napredak 1998, str. 747–751.
  7. ^ Šanjek 1996, str. 54.
  8. ^ Napredak 1998, str. 755.
  9. ^ OŠJ 1975, str. 370.
  10. ^ „Arcidiecéze ovoakovo-Osijek“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. ledna 2015.
  11. ^ „Biskup Antonio Poli (de Mathaeis), O.F.M.“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
  12. ^ „Povijest-Biskupi (historie-biskupové)“. vrhbosanska-nadbiskupija.org (v chorvatštině). Arcidiecéze Vrhbosna. Citováno 11. května 2013.
  13. ^ „Bosanska biskupija (Bosna a Hercegovina)“. vrhbosanska-nadbiskupija.org (v chorvatštině). Arcidiecéze Vrhbosna. Citováno 11. května 2013.

Zdroje

  • Opći šematizam Katoličke crkve u Jugoslaviji 1974 (v chorvatštině). Záhřeb: Biskupská konference Jugoslávie. 1975.
  • Povijest Bosne i Hercegovine od najstarijih vremena do godine 1463 (v chorvatštině). Já. Sarajevo: HKD Napredak. 1998.
  • Šanjek, Franjo (1996). Kršćanstvo na hrvatskom prostoru. Pregled religiozne povijesti Hrvata (7.-20. St.) (v chorvatštině). Záhřeb: Kršćanska sadašnjost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další zdroje

  • Magyar katolikus lexikon I – XV. Főszerk. Diós István; szerk. Viczián János. Budapešť: Szent István Társulat. 1993–2010., Seznam biskupů: [1]

Souřadnice: 43 ° 51'34 "N 18 ° 25'32 ″ východní délky / 43,859411 ° N 18,425424 ° E / 43.859411; 18.425424