Ponsa - Ponsa
Ponsa | |
---|---|
Biskup z Bosny | |
Jmenován | 1238 |
Termín skončil | 1270/72 |
Předchůdce | Jan z Wildeshausenu |
Nástupce | Roland |
Objednávky | |
Zasvěcení | 26.dubna 1238 Theodoric of Cumania |
Osobní údaje | |
Zemřel | 1270/72 |
Ponsa nebo Pousa (maďarský: Pósa;[1] Srbochorvatština: Ponza/ Понза nebo Povša/ Повша) se narodil v Maďarsku Dominikánský mnich který sloužil jako Biskup z Bosny od 1238 do 1270 (nebo 1272). Byl jmenován Papež Řehoř IX ve snaze bojovat proti autonomním Bosenské církve, ale nenalezl žádnou podporu v Bosna. Ve 40. letech 20. století uprchl ze země, nikdy se nevrátil.
Jmenování
Ponsa se narodila v Maďarské království.[2] Před svým nástupem do episkopátu byl Ponsa vedoucím představitelem misionářských aktivit dominikánských mnichů na území sousedního Kumánské kmeny.[3] Byl jmenován biskupem v Bosně uprostřed Bosenská křížová výprava. Stanoveným cílem tažení bylo očistit Bosnu od kacířství, jinými slovy vyhladit autonomii Bosenské církve.[4] Jeho předchůdce, německý rodák z Dominikánu Jan z Wildeshausenu, opakovaně žádal o uvolnění z biskupství, a v roce 1238 Papež Řehoř IX napsal, že křížová výprava byla úspěšná a že si za nového biskupa vybral Ponsu.[5] Papež nazval Ponsu ve svém dopise Theodorikovi „panenským a ohleduplným v duchovních a světských záležitostech“, Biskup z Kumanie.[2] Ponsa měl být také přidělen jurisdikci Zachlumia, ale pravděpodobně jen jeho západní část, protože zbytek patřil Srbsku.[4]
Episkopát
Ponsa byl vysvěcen biskupem Theodoricem 26. dubna 1238.[3] Papež Gregory věřil, že Ponsa je velmi schopný, a pojmenoval jej apoštolský legát do Bosny na dobu tří let.[6] Matej Ninoslav, Zákaz Bosny, zjevně odmítl přijmout Ponsu za biskupa, což papež považoval za akt vzdoru.[7] Křižáci pronikli dovnitř Střední Bosna a výše v Brdu (Burdo) byla postavena katedrála sv. Petra Vrhbosna (moderní Sarajevo ) v roce 1238.[5] Za účelem vyřešení finančních potíží poslal papež Gregory dne 22. prosince 1238 čtyři různé býky Robert, ostřihomský arcibiskup a jeho suffraganové, maďarský princ Colomane, dominikáni dovnitř Pécs a opat Pécsvárad dát jim pokyn, aby podporovali Ponsu a jeho činnost v Bosně.[8]
Ponsův episkopát trval více než tři desetiletí,[9] ale fungoval jako loutka Maďarska a neměl žádnou podporu v Bosně, kde stále převládala bosenská církev.[7] Přes jeho odhodlané snahy usadit maďarské dominikánské mnichy v Bosně byla Ponsa na konci roku 1239 vyhnána z Brda heretickým útokem. Poté biskup a jeho dvůr zřídili dočasné sídlo v Kreševo.[8] V první polovině 40. let 12. století byl donucen opustit zemi a zřídit si bydliště v Slovanský město Đakovo,[7] udělil mu dříve maďarský princ Coloman.[9] Přemístění mělo být dočasné, ale od té doby Ponsa a jeho nástupci až do roku Peregrin Saxon nikdy nevkročil do Bosny a neměl nic společného s jejími záležitostmi.[7] Zeptala se Ponsa Papež Inocent IV podřídit jeho biskupství jurisdikci Arcidiecéze Kalocsa místo Diecéze Ragusa (Dubrovník). Po dlouhém uvažování papež žádosti vyhověl 26. srpna 1247. K oficiální výměně došlo až na začátku 14. století.[10]
Ponsa je naposledy zmíněna jako žijící osoba v září 1270. Zemřel v březnu 1272, kdy se Roland poprvé objevil jako jeho nástupce.[1] Tady je okrajová teorie, nárokováno Benediktin knihovník a archivář Géza Karsai, s nímž byla Ponsa totožná Anonymus (nebo mistr P.), autor Gesta Hungarorum.[11]
Reference
- ^ A b Zsoldos 2011, str. 85.
- ^ A b Ternovácz 2017, str. 256.
- ^ A b Ternovácz 2016, str. 220.
- ^ A b Fajn 1994, str. 145.
- ^ A b Fajn 2007, str. 127.
- ^ Barun 2003, str. 78.
- ^ A b C d Fajn 2007, str. 133.
- ^ A b Ternovácz 2017, str. 257.
- ^ A b Barun 2003, str. 79.
- ^ Ternovácz 2016, str. 222.
- ^ Vékony 1991, str. 355.
Zdroje
- Barun, Anđelko (2003). Svjedoci i učitelji: povijest franjevaca Bosne Srebrene (v srbochorvatštině). Svjetlo riječi.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fajn, John Van Antwerp, Jr. (1994). Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Michigan: University of Michigan Press. ISBN 0-472-08260-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fajn, John Van Antwerp, Jr. (2007). Bosenská církev: její místo ve státě a společnosti od třináctého do patnáctého století. Saqi. ISBN 0863565034.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ternovácz, Bálint (2016). „A boszniai latin püspökség története 1344-ig [Dějiny latinského biskupství Bosny do roku 1344] ". In Fábián, Laura; et al. (Eds.). Micae Mediaevales V (v maďarštině). Univerzita Eötvöse Loránda. 215–228. ISBN 978-963-284-712-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ternovácz, Bálint (2017). „Domonkosok Boszniában a rend megtelepedésétől a 14. század közepéig [Dominikáni v Bosně od vypořádání řádu do poloviny 14. století] ". In Csurgai Horváth, József (ed.). Az első 300 év Magyarországon és Európskyában. Domonkos-rend a középkorban (v maďarštině). Alba Civitas Történeti Alapítvány. str. 251–263. ISBN 978-963-88117-7-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Vékony, Gábor (1991). „Anonymus kora és korhűsége IV. [Věk a současnost Anonyma, část IV.]". Életünk (v maďarštině). 29 (4): 355–375. ISSN 0133-4751.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zsoldos, Attila (2011). Magyarország világi archontológiája, 1000–1301 [Sekulární archontologie Maďarska, 1000–1301] (v maďarštině). História, MTA Történettudományi Intézete. ISBN 978-963-9627-38-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Tituly katolické církve | ||
---|---|---|
Předcházet Jan z Wildeshausenu | Biskup z Bosny 1238–1270/72 | Uspěl Roland |