Římskokatolická diecéze v Bielle - Roman Catholic Diocese of Biella
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Říjen 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Diecéze Biella Diecéze Bugellensis | |
---|---|
Biella Katedrála | |
Umístění | |
Země | Itálie |
Církevní provincie | Vercelli |
Statistika | |
Plocha | 900 km2 (350 čtverečních mil) |
Počet obyvatel - Celkem - katolíci (včetně nečlenů) | (od roku 2012) 176 500 (odhad) 164 000 (odhad) (92,9%) |
Farnosti | 114 |
Informace | |
Označení | katolický kostel |
Obřad | Římský obřad |
Založeno | 1. června 1772 |
Katedrála | Cattedrale di S. Stefano |
Světští kněží | 125 (diecézní) 41 (řehole) |
Současné vedení | |
Papež | Francis |
Biskup | Roberto Farinella |
Generální vikář | Paolo Boffa Sandalina |
Emeritní biskupové | Gabriele Mana |
Mapa | |
webová stránka | |
www.diocesi.biella.it |
The Diecéze Biella (latinský: Diecéze Bugellensis) je římskokatolické církevní území v severní Itálii, vytvořené v roce 1772.[1] Je to suffragan z Arcidiecéze Vercelli. Biella je město v Piemont.
Dějiny
Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Říjen 2016) |
Až do roku 1772 byla Biella pod jurisdikcí arcidiecéze Vercelli. V tom roce Papež Klement XI, na žádost Charles Emmanuel III ze Sardinie, založil diecézi v Bielle papežský býk Praecipua.[2]
První biskup byl Giulio Cesare Viancini, dříve Arcibiskup z Sassari na Sardinii. V roce 1803 Napoleon potlačil diecézi, která opět spadala pod jurisdikci Vercelli, ale byla znovu založena v roce 1817 Papež Pius VII který jmenoval biskupem všímavým františkánem, Bernardino Bollati.
V svatyně Maria Santissima d'Oropa, který se nachází na hoře poblíž Biella,[3] diecéze uchovává památník Sv. Eusebius z Vercelli, který byl vykázán do Orientu Císař Constantius za jeho obranu katolicismu proti Arianismus. St. Eusebius, podle tradice,[lasičková slova ] po svém návratu z východu[Citace je zapotřebí ] přinést tři obrázky Madony malované na cedrovém dřevě, z nichž jeden je obrázek Oropa, umístil do malého oratoře, který postavil. V desátém století byla kaple svěřena benediktinům. Když opustili místo, Papež Pius II, v roce 1459, vyrobený přes svatyni do kapitoly kolegiátní kostel San Stefano, nyní Katedrála v Bielle, ke kterému od té doby patří. V šestnáctém století, obyvatelé Biella, v díkuvzdání za jejich osvobození od mor, postavil nad kaplí kostel. V sedmnáctém století byla stavba zbožného komplexu známého jako Sacro Monte di Oropa začalo.
Mezi náboženskými budovami města Biella je nejpozoruhodnější gotická katedrála postavená v roce 1402.[4] Jeho krásný sbor je u Galliari. The baptisterium, ve formě malého chrámu, se říká, že je starorímská stavba. Ve skutečnosti jde o dílo z jedenáctého století, postavené na místě římské hrobky.[5]
Kapitola katedrály je mnohem starší než katedrála samotná. Kánony kolegiálního kostela San Stefano se objevují již ve dvanáctém století.[6] Kapitola se skládala z proboha, pokladníka a primiceria, celkem z dvaceti kánonů. Bylo tam také dvanáct kaplanů.[7]
Bielští biskupové
- Giulio Cesare Viancini (1. října 1772 - 22. října 1796 zemřel)[8]
- Giovanni Battista Canaveri Orat. (26. listopadu 1797 - 1. února 1805)[9] (povýšen Biskup z Vercelli, 1. února 1805[10])
- Bernardino Bollati, O.F.M. Observer. (21. prosince 1818 - 11. června 1828 zemřelo)[11]
- Placido Maria Tadini (13. Srpna 1829 - 28. Října 1833 jmenován apoštolským administrátorem Římskokatolické církve) Janovská diecéze a později se stal kardinálem.
- Giovanni Pietro Losana (6. dubna 1834 - 14. února 1873 zemřel)[12]
- Basilio Leto[13] (10. srpna 1873 - 19. prosince 1885 rezignoval; stal se Samařský biskup )
- Domenico Cumino (15. ledna 1886 - 29. června 1901 zemřel)
- Giuseppe Gamba (16. prosince 1901 - 13. srpna 1906) Biskup z Novary )
- Giovanni Andrea Masera (19. srpna 1906 - 2. prosince 1912 pomocný) Biskup Sabiny )
- Natale Serafino (2. prosince 1912 - 22. března 1917) Biskup z Chiavari )
- Giovanni Garigliano (22. března 1917 - 10. října 1936 zemřel)
- Carlo Rossi (7. prosince 1936 - 15. února 1972 v důchodu)
- Vittorio Piola (15. února 1972 - 15. května 1986 rezignoval)
- Massimo Giustetti (3. prosince 1986 - 13. července 2001 odešel do důchodu
- Gabriele Mana (13. července 2001 -)
Farnosti
Diecéze o rozloze 900 km² je rozdělena do 114 farností.[14] Všichni až na jednoho jsou v civilu Provincie Biella, druhý spadá dovnitř Provincie Vercelli. Seznam farností podle provincií a komuna následuje; lokality (vesnice nebo sousedství) v rámci obec je uvedena v závorkách.[15]
Provincie Biella
- Andorno Micca
- S. Giuseppe (San Giuseppe di Casto )
- S. Lorenzo
- Benna
- S. Pietro
- Biella
- S. Antonio
- S. Bernardo
- S. Biagio
- S. Cassiano
- S. Giacomo
- S. Maria Assunta e S. Quirico
- S. Paolo
- S. Stefano
- S. Giovanni Battista (Cossila )
- S. Grato - (Cossila )
- S. Giuseppe - (Favaro )
- S. Carlo (Pavignano )
- Santi Giovanni e Defendente (Vaglio e Colma )
- Nostra Signora di Oropa (Villaggio Lamarmora )
- Bioglio
- S. Maria Assunta
- Borriana
- S. Sulpizio
- Callabiana
- S. Maria degli Angeli
- Camandona
- Santi Grato e Policarpo
- Camburzano
- S. Martino
- Campiglia Cervo
- Santi Bernardo e Giuseppe
- Candelo
- S. Lorenzo
- S. Pietro
- Casapinta
- S. Lorenzo
- Cavaglià
- S. Michele
- Cerreto Castello
- S. Tommaso
- Cerrione
- S. Giovanni Battista
- SS. Annunziata
- S. Giorgio (Vergnasco )
- Coggiola
- S. Giorgio
- S. Grato
- Cossato
- Gesù Nostra Speranza
- S. Defendente
- S. Maria Assunta
- S. Pietro (Castellengo )
- Crosa
- Santi Cosma e Damiano
- Donato
- Santi Pietro Paolo e Giovanni Battista
- Dorzano
- S. Lorenzo
- Gaglianico
- S. Pietro
- Gifflenga
- S. Martino
- Graglia
- S. Fede
- Santi Grato e Defendente
- Lessona
- S. Lorenzo
- Magnano
- Santi Giovanni Battista e Secondo
- Massazza
- S. Maria Assunta
- Mezzana Mortigliengo
- S. Bartolomeo
- Miagliano
- S. Antonio
- Mongrando
- S. Lorenzo
- S. Maria Assunta
- S. Rocco
- Mosso
- S. Maria Assunta
- Mottalciata
- Beata Maria Vergine del Carmine
- Muzzano
- Santi Giuseppe e Bernardo
- S. Eusebio
- Netro
- S. Maria Assunta
- SS. Annunziata
- Occhieppo Inferiore
- S. Antonino
- Occhieppo Superiore
- S. Antonio
- S. Stefano
- Pettinengo
- S. Bernardo
- Santi Stefano e Giacomo
- Piatto
- S. Michele
- Piedicavallo
- Santi Michele e Grato
- Pollone
- S. Eusebio Prete
- Ponderano
- S. Lorenzo
- Portula
- Immacolata Concezione di Maria
- S. Maria della Neve
- Pralungo
- S. Eurosia
- S. Maria della Pace
- Modlete se Biellese
- S. Antonio
- Quaregna
- S. Martino
- Ronco Biellese
- S. Michele
- Roppolo
- S. Maria del Rosario e S. Michele
- Rosazza
- Santi Pietro e Giorgio
- Sagliano Micca
- Santi Giacomo e Stefano
- Sala Biellese
- S. Martino
- Salussola
- S. Maria Assunta
- Natività di Maria
- S. Bartolomeo
- San Paolo Cervo
- S. Eusebio
- Sandigliano
- S. Maria Assunta
- Selve Marcone
- S. Grato
- Soprana
- S. Giuseppe
- Sordevolo
- Ambrogio
- Strona
- Natività di Maria
- Tavigliano
- Santissima Trinità e San Carlo
- Ternengo
- S. Eusebio
- Tollegno
- S. Germano
- Torrazzo
- S. Maria Assunta
- Trivero
- Santi Quirico e Giulitta
- Visitazione di Maria
- Santi Fabiano e Sebastiano (Bulliana )
- Sacro Cuore di Gesù (Ponzone )
- Santissima Trinità (Ponzone)
- S. Giuseppe - (Pratrivero )
- Valdengo
- S. Biagio
- Vallanzengo
- Santi Orso e Brigida
- Valle Mosso
- Cuore Immacolata di Maria (Campore )
- S. Eusebio
- Santi Antonio e Bernardo (Croce Mosso )
- Valle San Nicolao
- S. Nicolao
- Veglio
- S. Giovanni Battista
- Verrone
- S. Lorenzo
- Vigliano Biellese
- S. Maria Assunta
- S. Giuseppe Operaio (Villaggi )
- Villanova Biellese
- Barnaba
- Viverone
- S. Maria Assunta
- Zimone
- S. Giorgio
- Zubiena
- S. Nicolao
- Santi Cassiano e Carlo
- Zumaglia
- Santi Fabiano e Sebastiano
Provincie Vercelli
- Carisio
- S. Lorenzo
Statistika
Na konci roku 2004 měla diecéze 175 000 obyvatel, z nichž 171 000 (97,7%) bylo pokřtěno v katolické církvi.[16]
Rok | Počet obyvatel | Kněží | Jáhni | Náboženský | Farnosti | ||||||
pokřtěn | celkový | % | číslo | světský | pravidelný | pokřtěn na kněze | muži | ženy | |||
1950 | 148,327 | 149,361 | 99.3 | 272 | 224 | 48 | 545 | 118 | 686 | 123 | |
1959 | 197,703 | 198,649 | 99.5 | 227 | 199 | 28 | 870 | 96 | 490 | 124 | |
1970 | 201,850 | 202,115 | 99.9 | 217 | 198 | 19 | 930 | 24 | 452 | 126 | |
1978 | 200,250 | 200,700 | 99.8 | 203 | 180 | 23 | 986 | 46 | 384 | 126 | |
1990 | 202,000 | 203,000 | 99.5 | 180 | 150 | 30 | 1,122 | 11 | 48 | 400 | 114 |
1999 | 180,000 | 180,356 | 99.8 | 171 | 140 | 31 | 1,052 | 25 | 52 | 352 | 114 |
2000 | 180,000 | 180,356 | 99.8 | 172 | 141 | 31 | 1,046 | 28 | 54 | 352 | 114 |
2001 | 180,000 | 180,356 | 99.8 | 166 | 135 | 31 | 1,084 | 27 | 54 | 352 | 114 |
2002 | 175,000 | 180,000 | 97.2 | 165 | 134 | 31 | 1,060 | 27 | 54 | 352 | 114 |
2003 | 171,000 | 175,000 | 97.7 | 166 | 135 | 31 | 1,030 | 26 | 52 | 293 | 114 |
2004 | 171,000 | 175,000 | 97.7 | 161 | 130 | 31 | 1,062 | 26 | 52 | 286 | 114 |
Reference
- ^ Cheney 2007
- ^ Cappeletti, s. 649-662, s textem Býka Klementa XI.
- ^ Rando (ed.), Str. 77-82. Gustavo Avogadro de Valdengo (1846). Storia del santuario di Nostra Signora d'Oropa ne 'monti di Biella (v italštině). Torino: Stamperia Reale.
- ^ Rando (ed.), S. 38-39.
- ^ Rando (ed.), Str. 38. Část „Historie“ článku cituje rozsáhle z Benigni 1907, který je ve veřejné doméně, a docela zastaralý.
- ^ Schiaparelli uvádí Bull of Papež Celestine III ze dne 26. listopadu 1194, kterým se potvrzuje udělení koncesí biskupem Raineriem z Vercelli. Schiaparelli, Luigi (1896). „Origini del comune di Biella“. Memorie della Reale Accademia delle Scienze di Torino. 46: 203–258, u str. 230 a 241-242.
- ^ Giovanni Mullatera (1778). Memorie cronologiche e corografiche della citta di Biella (v italštině). Biella: Cajani. str.25 –28.
- ^ Viancini byl nominován králem Charles Emmanuel III ze Sardinie dne 17. června 1772. Byl jmenován arcibiskupem v Sassari (1763–1772). Ritzler, str. 133, s poznámkou 2. Gams, s. 813 a 840. Cappelletti, s. 662.
- ^ Canaveri se narodil v Mari v diecézi Albenga a získal doktorát z teologie na univerzitě v Turíně (1773). Byl nominován králem Sardinie dne 14. června 1797 a vysvěcen v Římě dne 6. srpna 1797 kardinálem Hyacinthe Gerdilem. Zemřel 11. ledna 1811. Ritzler, str. 134, s poznámkou 3. Gams, str. 813.
- ^ Ritzler, str. 134, č. 3. Gams, str. 813, 826.
- ^ Cappelletti, str. 663-670. Bima, str. 112.
- ^ Losana se narodil ve Vigone 22. ledna 1793. Titul teologie získal v Turíně v roce 1815 a byl vysvěcen v roce 1816. Na teologickou fakultu v Turíně nastoupil v roce 1817; v roce 1818 byl prefektem studií v Casale-Monferrato. V letech 1819 a 1820 byl regentem v Písmu a poté v teologii na univerzitě. V roce 1824 mu bylo uděleno opatství S.Andrea v Saviglianu. V roce 1826 Papež Lev XII jmenoval jej titulárním biskupem v Abydu a poslal jej do Sýrie jako apoštolského vikáře z Aleppa a delegáta Svatého stolce v Monte Lebanu; jeho jurisdikce se rozšířila i na Kypr, Egypt, Arábii a Sýrii až k Eufratu. Během této doby se stal administrátorem bagdadské diecéze po smrti jejího biskupa Petrusa Cuprié v roce 1832. V roce 1833 byl jmenován titulárním latinským patriarchou Konstantinopole. Gio. Pietro Losana vescovo di Biella e conte grand'ufficiale dell'ordine dei SS. Maurizio e Lazzaro prelato domestico di S. Santità ed assistente al soglio pontificio nel cinquantesimo anniversario della sua prima messa il Capitolo e Clero della citta 27 maggio 1866 (v italštině). spropitné. Amosso. 1866. str.14 –19. Cappelletti, str. 670. Losana hovořil proti myšlence papežské neomylnosti na Prvním vatikánském koncilu: Quirinus; Dollinger, J.J.I. (1870). Dopisy z Říma Radě. Rivingtony. p.668. Bessone, Angelo Stefano (2006). Giovanni Pietro Losana, (1793-1873). Biella: Fondazione Cassa di risparmio di Biella. OCLC 848944992.
- ^ Leto se narodil v Masseranu, asi 12 km od Bielly. Vystudoval teologii na semináři ve Vercelli. Byl proboštem-kanonikem kolegiálního kostela v Trinu a jeho farářem; Arciděkan Vercelli, když byl jmenován biskupem: La Gerarchia Cattolica e la Famiglia Pontificia: 1881 (v italštině). Roma: Monaldi. 1881. str. 118.
- ^ CCI n.d.a.
- ^ Seznam farností byl odvozen od CCI n.d.b.
- ^ Údaje z Annuario pontificio 2005 a starší, jak uvádí David M. Cheney, Katolická hierarchie, na stránce Diecéze Biella, vyvoláno: 2016-10-10.
Zdroje a další čtení
- Benigni, Umberto (1907), "Biella", Katolická encyklopedie, II„New York: Robert Appleton Company.
- Bima, Palemone Luigi (1836). Seriál cronologica dei romani pontefici e degli arcivescovi e vescovi del Piemonte odhad přesné přesnosti autorizované autentické dokumenty dall'erezione di ciascuna sede sino all'anno corrente [Palemone Luigi] (v italštině). Turín: dalla Stamperia Ghiringhello. p. 112.
- Cappelletti, Giuseppe (1858). Le chiese d'Italia: dalla loro origine sino ai nostri giorni (v italštině). Objem decimoquarto (XIV). Benátky: G. Antonelli. 649–671.
- Gabotto, Ferdinando (1896). „Biella e i vescovi di Vercelli“. Archivio Storico Italiano (v italštině). 18: 3–57. Citováno 2016-10-07.
- Gams, Pius Bonifatius (1873). Řada episcoporum Ecclesiae catholicae: Kvóta nezpochybňuje beato Petro apostolo. Ratisbon: Typis et Sumptibus Georgii Josephi Manz. p. 813.
- Cheney, David M. (2007), „Diecéze Biella“, Katolická hierarchie.
- Rando, Cincia, vyd. (2002). Biella e provincia. Touring Club Italiano (v italštině). Milano: Touring Editore. ISBN 978-88-365-2570-6.
- Ritzler, Remigius; Sefrin, Pirminus (1958). Hierarchia catholica medii et recentis aevi VI (1730-1799). Patavii: Messagero di S. Antonio. Citováno 2016-07-06. 133–134.
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). „Biella“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
externí odkazy
- Diecéze di Biella (v italštině) Oficiální stránka.
- CCI (n.d.a), Chiesa Cattolica Italiana - CCI - Diocesi di Biella. Citováno: 2016-10-07.
- CCI (n.d.b), Chiesa Cattolica Italiana - CCI - Parrochie[mrtvý odkaz ].
Souřadnice: 45 ° 34'00 ″ severní šířky 8 ° 04'00 ″ V / 45,5667 ° N 8,0667 ° E