Rienzi Crusz - Rienzi Crusz

Rienzi Crusz (narozený 17. října 1925) je kanadský básník. Narozen v Galle, Cejlon (Nyní Srí Lanka ), Crusz emigroval do Toronto, Kanada v roce 1965 a brzy poté začal vydávat poezii. Ačkoli jeho poezie pojednává o široké škále lidských zkušeností, Crusz je nejlépe známý pro svou poezii, která osvětluje jeho zkušenost s imigrací, migranty a odcizení vyhnanství.[1] Crusz zemřel ve Waterloo v Ontariu dne 7. září 2017,[15]

Časný život

Jako malé dítě se Cruszova rodina přestěhovala do Colombo, kde navštěvoval střední školu na vysokých školách svatého Josefa a svatého Petra. Cruszovo vzdělání probíhalo v angličtině a byl vystaven velké části kánonu západní literatury, včetně Shakespeara, Miltona a Dylana Thomase (ke kterému je někdy přirovnáván), což později ovlivnilo jeho psaní. Nicméně jeho poezie uvádí Srí Lanku jako místo paměti a touhy, buddhismus v „Karmě“ a dalších básních, zvuky bubnu rabany a klasický srílanský tanec, i když, jak řekl v rozhovoru z roku 2014, jeho práce „není cestovní kniha ". Jeho katolík výchova by také silně ovlivnila jeho poezii, zejména „Gambolling with the Divine“.[1]

Vzdělání a zaměstnání

Crusz získal bakalářský titul v historii na University of Colombo v roce 1948. V roce 1951 odešel Crusz do Anglie studovat knihovní vědu na knihovnické škole a archivu na University of London jako Colombo plán Učenec. Po návratu z Anglie pracoval Crusz v Ceylonské centrální bance jako hlavní referenční knihovník až do imigrace do Kanady v roce 1965. Crusz získal Bakalář knihovnictví na University of Toronto po svém příjezdu a poté získal magisterský titul v oboru historie na University of Waterloo. Na univerzitě ve Waterloo zůstal do roku 1993 jako vedoucí referent a knihovník pro rozvoj sbírek. Jeho práce v knihovně výrazně ovlivnila jeho literaturu faktu.[1][2]

Rané literární dílo

Crusz zahájil svou literární kariéru jako vypravěč svých tří dětí. Na Srí Lance napsal „Bumpis, magický slon“, který vykresluje Kanadu jako útočiště. Chelva Kanaganayakam popisuje tento raný příběh jako „prorocký“, protože předznamenává jeho pozdější zkušenost s imigrací a vyhnanstvím.[3]

Po svém příchodu do Kanady byl Crusz povzbuzen, aby pokračoval v psaní Irving Layton, poté publikoval své první básně v několika literárních časopisech a časopisech jako např Fiddlehead, Recenze Malahat a Kanadské fórum.[4]

Maso a trn, uveden do tisku v roce 1974 perokresbami pera a inkoustu Virgil Burnett, je Cruszova první publikovaná básnická sbírka. Ačkoli většina Cruszovy práce byla popsána jako autobiografická, je tomu tak Maso a trn který nejvíce zní Cruszovým osobním životem.

Slon a led, Cruszova druhá básnická sbírka, vyšla v roce 1980 a v roce 2005 byla znovu vydána v limitované edici 500 očíslovaných a podepsaných výtisků. Nejčastěji se používá ke zkoumání Cruszových srovnání Kanady a Srí Lanky. Cruszova práce je plná dualit, nejviditelnější je jeho „vyjednávání“ o Kanadě a Srí Lance, kde stojí ve vztahu ke každé zemi. I název této knihy je binární, Slon stojí na Srí Lance a Ice pro Kanadu.[5] Kritik Arun Mukherjee v eseji „Píseň přistěhovalců“ píše, že Cruszovy binární soubory ukazují, že je rozdělen ve své loajalitě a že svou srílanskou minulost využívá k „zkoumání svého života v Kanadě“.[6] Jako postkoloniální básník Crusz zpochybňuje obě vlasti, Srí Lanku a Kanadu, ale málo se zmiňuje o svém studentském pobytu v Anglii.

Později literární dílo

Crusz pokračoval v publikování dalších svazků poezie „Zpěv proti větru“ (1985, znovu vydáno v roce 2005), Čas lásky (1986), Stále blízko k Havranovi (1989, znovu vydáno v roce 2008), Déšť mě už nezná (1992), Blahoslavenství ledu (1995; znovu vydáno v roce 2008) a Povstalecký déšť: Vybrané básně 1974–1996 (1997) před publikováním Lord of the Mountain: The Sardiel Poems (1999), „Love Where the Nights are Green“ (2007), „Enough to be Mortal Now“ (2009), „neříkejte mi, že nejsem slon“ (2012), „How to Dance in this Rarefied Air “(2017). „V soumraku mých kostí“, rukopis nových a nepublikovaných básní, čeká na vydání.

Lord of the Mountain je anomálií Cruszových děl, smíšeného žánrového (prózy a poezie) díla o životě, zkoušce a smrti Srí Lanky Robin Hood, Sardiel. Sardiel byl slavný srílanský bandita v polovině devatenáctého století, který okrádal bohaté, aby pomáhal chudým. Byl zajat a oběšen v roce 1864. Sardiel je na Srí Lance obecně oslavován jako národní hrdina; bylo o něm napsáno mnoho příběhů a článků a je oblíbeným příběhem srílanských dětí[7][8]

Stejně jako populární příběhy vyprávěné o Sardiel, Crusz zpočátku oslavuje Sardiel Lord of the Mountain napsáním Sardiel jako „šampióna smolařů“ a ukázáním toho, jak Sardiel nesnášela a odolávala okupaci koloniálních Britů. V „Obituary for the Nakoti Chettiar“, kde „tělo jednoho z nejbohatších obchodníků ve městě bylo nalezeno v krutě rozbitém stavu na úpatí obrovského stromu bo hned za budhistickým chrámem“ a v „Boku bílého Araba“ kde „jednou, dvakrát, třikrát [Sardielina] zoubkovaná čepel bliká a zjistí, že je terčem“ v těle obchodníka s arabskými koňmi, nicméně Crusz komplikuje charakter Sardiel tím, že odhalí i jeho nemorální stránku: Crusz vykresluje některé Sardieliny činy jako nemusí nutně být pro větší dobro.[9] Například když Sardiel začne pochybovat o šlechtě ve svých zločinech v básni „Kudy?“,[10] i čtenář má důvod pochybovat o ctnosti Sardiel v jeho jednání jako zločince a po zajetí. Crusz také zdůraznil Sardielův přechod z buddhismu na křesťanství po jeho dopadení Lord of the Mountain. Tato historická skutečnost podtrhuje dichotomie v této práci a žádá čtenáře, aby kriticky uvažovali o složitých motivech přijetí křesťanství Srílanci pod koloniální vládou. V soukromé korespondenci popsal Crusz Sardielovo obrácení jako „odvážné“.[7] Stejně jako Ondaatjeho „Sebraná díla Billyho dítěte“ jsou sympatie čtenářů zpočátku připoutány k banditovi jako protagonistovi, jen aby je našli zpochybňovaní později, aniž by se nutně připojovali k protivníkovi.

Literatura faktu

Crusz také vydal několik knih literatury faktu Ralph Nader: Bibliografie, 1960–1982, publikované v době (první vydání, 1973), kdy Ralph Nader Názory proti triumfálnímu konzumerismus získávali porozumění mezi veřejností.

Kritický příjem

Poté, co Crusz poslal Irving Layton pár skladeb, když Layton začal psát, o nich řekl: „Básně jsou opravdu velmi dobré.“[11] v Dark Antonyms and Paradise, dosud nejkomplexnější kniha o Cruszově díle,[když? ] Chelva Kanaganayakam prokázal, že Crusz je legitimní, když používá témata imigrace a odcizení.[12] Cruszova práce se objevuje v sinhálštině a angličtině na Srí Lance, v překladu do francouzštiny v „Ce qu'Ile dit“ a v McGraw-Hillově „Konstrukční význam: dovednosti pro porozumění současným textům“. Jako srílanský spisovatel v Kanadě někteří[SZO? ] srovnal by ho s Michael Ondaatje.

Další čtení a archivy

  • Kanaganayakam, Chelva. Dark Antonyms and Paradise: the Poetry of Rienzi CruszToronto: TSAR, 1997.
  • Publikace TSAR[13]
  • Archiv Rienzi Crusze na University of Waterloo [14]

Funguje

Poezie

  • Maso a trn. Stratford, Ont .: Pasdeloup Press, 1974.
  • Slon a led. Erin, Ont .: Porcupine's Quill, 1980.
  • Zpěv proti větru. Erin, Ont .: Porcupine's Quill, 1985.
  • Čas na lásku. Toronto: TSAR, 1986.
  • Stále blízko k Havranovi. Toronto: TSAR, 1989.
  • Déšť mě už nezná. Toronto: TSAR, 1992.
  • Blahoslavenství ledu. Toronto: TSAR, 1995.
  • Lord of the Mountain: The Sardiel Poems. Toronto: TSAR, 1999.
  • Hazardovat s Božským. Toronto: TSAR, 2003.
  • Milujte, kde jsou noci zelené. Stratford: Pasdeloup Press, 2007.
  • Dost na to, být nyní smrtelníkem. “Toronto, TSAR, 2009.
  • Neříkej mi, že nejsem slon. Waterloo: Elvin Hill Publishing, 2012.
  • „Jak tančit v tomto vzácném vzduchu“. Toronto: Mawenzi House (TSAR), 2017

Literatura faktu

  • Obchod: průvodce výběrem referenčních zdrojů. Waterloo, Ont .: University of Waterloo Library, 1978.
  • Ralph Nader: bibliografie, 1960–1982. 2. vydání. Waterloo, Ont .: University of Waterloo Library, 1982.
  • „In Memoriam Michael Charles Crusz, Obit, 9. srpna 1959.

Reference

  1. ^ A b C Blackburn, Di Gan (2002). Guiyou Huang (ed.). Asijsko-američtí básníci: biobibliografický kritický pramen. Westport: Greenwood Press. str. 89. ISBN  0-313-31809-3.
  2. ^ Kamboureli, Smaro (1996). Rozdíl: Kanadská multikulturní literatura. Toronto: Oxford University Press. str.86. ISBN  0-19-541078-5.
  3. ^ Kanaganayakam, Chelva (1997). Dark Antonyms and Paradise: the Poetry of Rienzi Crusz. Toronto: TSAR. str.62. ISBN  0-920661-68-8.
  4. ^ Kanaganayakam, Chelva (1997). Dark Antonyms and Paradise: the Poetry of Rienzi Crusz. Toronto: TSAR. str.15. ISBN  0-920661-68-8.
  5. ^ Kanaganayakam, Chelva (1997). Dark Antonyms and Paradise: the Poetry of Rienzi Crusz. Toronto: TSAR. str.30. ISBN  0-920661-68-8.
  6. ^ Mukherjee, Arun (1986–1987). „Songs of Immigrant: the Poetry of Rienzi Crusz“. Proudy. 4: 19–21.
  7. ^ A b Crusz, Rienzi. „Proč bandita Sardiel“. Nepublikovaný dokument. Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)
  8. ^ Fernando, W.T.A. Leslie (5. května 2002). „Saradiel - Robin Hood ze Srí Lanky“. Nedělní pozorovatel. Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)
  9. ^ Kanaganayakam, Chelva (1997). Dark Antonyms and Paradise: the Poetry of Rienzi Crusz. Toronto: TSAR. str.65. ISBN  0-920661-68-8.
  10. ^ Crusz, Rienzi (1999). Lord of the Mountain: the Sardiel Poems. Toronto: TSAR. ISBN  0-920661-82-3.
  11. ^ Parameswaran, Uma (1992). „Zpívající metafora: poezie Rienziho Crusze“. Kanadská literatura (132): 146.
  12. ^ Kanaganayakam, Chelva (1997). Dark Antonyms and Paradise: The Poetry of Rienzi Crusz. Toronto: TSAR. ISBN  0-920661-68-8.
  13. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 16. července 2011. Citováno 6. června 2011.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  14. ^ http://www.lib.uwaterloo.ca/discipline/SpecColl/archives/crusz.html

externí odkazy

„Rienzi Crusz fonds“. Knihovna University of Waterloo. Speciální sbírky a archivy. Citováno 18. dubna 2016.