Reststrahlenův efekt - Reststrahlen effect
![]() | Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale její zdroje zůstávají nejasné, protože jí chybí vložené citace.Prosinec 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The reststrahlen účinek (Německy: „zbytkové paprsky“) je a odrazivost fenomén, ve kterém elektromagnetická radiace v úzkém energetickém pásmu se nemůže šířit v daném médiu kvůli změně v index lomu souběžně s pásmem specifické absorbance daného média; toto úzké energetické pásmo se nazývá reststrahlen band.
V důsledku této neschopnosti šířit se normálně dopadající zádržné pásmové záření zažívá silný odraz nebo totální odraz od tohoto média.
Energie, při kterých dochází k reststrahlenovým pásmům, se liší a jsou specifické pro jednotlivé sloučeniny.
Četné fyzické atributy sloučeniny budou mít vliv na vzhled omezeného pásma. Patří mezi ně fononová pásmová mezera, velikost částic / zrna, silně absorbující sloučeniny, sloučeniny s opticky neprůhlednými pásy v infračervené oblasti.
Vzhled
Omezené pásy se projevují difuzní odrazivostí infračervený absorpční spektra jako úplné obrácení pásma nebo v infračervených emisních spektrech jako minimum v emisivitě.
aplikace
Efekt reststrahlen se používá ke zkoumání vlastností polovodičů, používá se také v geofyzika a meteorologie.
Viz také
Reference
- Elachi, C. et al. (2006) Úvod do fyziky a technik dálkového průzkumu Země. John Wiley and Sons.
- Griffiths, P.R. (1983) Infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. Science, 222, 297–302.
- Goldberg, A. et al. (2003) Detekce zasypaných min pomocí dvoupásmového pole ohniskové roviny LWIR / LWIR QWIP. Infračervená fyzika a technologie, 44 (5–6), 427–437.
- Anderson, M. S. et al. (2005) Infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací pro vědu o Marsu. Rev. Sci. Instrum., 76 (3).