Usnesení sarajevských muslimů - Resolution of Sarajevo Muslims

The Usnesení sarajevských muslimů nebo Muslimská rezoluce z roku 1941[1] (Srbochorvatština: Sarajevská rezolucija/ Сарајевска резолуција) byl jedním z Usnesení muslimů z Bosna a Hercegovina (pak části Nezávislý stát Chorvatsko ) deklarováno 108 významnými muslimskými občany z Sarajevo Během Druhá světová válka v Sarajevu 12. října 1941.

Usnesení vyprovokoval pronásledování Srbů organizováno Ustaše na sobě „fez jako muslimský symbol“ a následnou srbskou reakcí Chetniks kdo pronásledoval Muslimové věřit, že oni byli zodpovědní za zločiny Ustaše. Text tohoto usnesení vycházel z usnesení shromáždění El-Hidaje (sdružení ulama z Bosny a Hercegoviny) konané dne 14. srpna 1941.

Podepsáním textu rezoluce pozoruhodní muslimové ze Sarajeva odsoudili perzekuce Srbů, distancovali se od muslimů, kteří se těchto perzekucí účastnili, a protestovali proti pokusům obviňovat celou muslimskou populaci ze zločinů Ustaša. Text usnesení obsahoval jejich žádost vládě Nezávislého chorvatského státu o zajištění bezpečnosti pro všechny občany země bez ohledu na jejich totožnost, o potrestání osob odpovědných za spáchaná zvěrstva a o pomoc lidem, kteří utrpěli během nepořádku. Autoři textu usnesení byli Mehmed Handžić a Kasim Dobrača.

Pozadí

V Druhá světová válka, území moderní Bosna a Hercegovina se stal součástí Nezávislý stát Chorvatsko. Organizovaný pronásledování Srbů, Židů a Romů se uskutečnilo na celém území nezávislého chorvatského státu (včetně Bosna a Hercegovina ) brzy poté, co byla založena. Ustaše chtěl v Bosně a Hercegovině způsobit konflikty mezi muslimy a pravoslavnými Srby. Proto najali některé členy muslimské populace Bosny a Hercegoviny, aby se zúčastnili pronásledování Srbů. Když organizovali útoky na srbskou populaci, nosili muslimské oblečení a křičeli muslimská jména. Výsledkem těchto aktivit byly ozbrojené konflikty mezi Srby a muslimy. To byl důvod, proč muslimové z mnoha měst Bosny a Hercegoviny vyhlásili svá rozhodnutí. Nejpozoruhodnější jsou rezoluce muslimů z Prijedor (23. září 1941), Sarajevo (12. října 1941), Mostar (21. října 1941), Banja Luka (12. listopadu 1941), Bijeljina (2. prosince 1941), Tuzla (11. prosince 1941) a Zenica (26. května 1942).[2][3][4]

Rozlišení

Základem rezoluce sarajevských muslimů byla rezoluce deklarovaná El-Hidajesdružení ulama z Bosny a Hercegoviny na svém shromáždění konaném dne 14. srpna 1941.[5] Napsal to Mehmed Handžić[6] a Kasim Dobrača.[7] Všechna muslimská rezoluce z roku 1941, včetně rezoluce sarajevských muslimů, obsahují následující prvky:[8]

  • veřejné odsuzování perzekucí Srbové od Ustaše
  • distancování se od muslimů, kteří se účastnili těchto perzekucí, a protestovali proti pokusům obviňovat celou muslimskou populaci ze zločinů Ustaša
  • předkládání informací o perzekucích muslimů

Závěr rezoluce sarajevských muslimů zahrnoval požadavek na zajištění bezpečnosti pro všechny občany země bez ohledu na jejich totožnost, potrestání osob odpovědných za spáchaná zvěrstva a pomoc lidem, kteří utrpěli během nepořádku.[9]

Rezoluce byla oficiálně doručena Jozovi Dumandžićovi, když navštívil Sarajevo jako ministr ve vládě nezávislého chorvatského státu.[10] Podle pořadí Ante Pavelić „Dumandžić se neúspěšně pokusil donutit signatáře rezoluce, aby si své podpisy stáhli.[11] Džafer Kulenović bylo také nařízeno Pavelićem, aby donutil signatáře rezoluce, aby si vzali zpět své podpisy, ale také neuspěl.[12]

Následky

Muslimové, kteří rezoluci podepsali, byli vystaveni výslovným hrozbám Ustašova režimu. Jure Francetić, a druhá světová válka Ustaše Komisař z Bosna a Hercegovina, vyhrožoval, že pošle všechny signatáře do Nacistické koncentrační tábory.[13]

Po podpisu rezoluce sarajevských muslimů podepsali muslimové z mnoha dalších měst v Bosně a Hercegovině podobná rezoluce v následujících měsících. 1. prosince 1941 muslimové ze Sarajeva podali další protest proti akci Ustaše "pod fezem jako muslimský symbol".[14] Někteří konzervativní muslimové si uvědomili, že jejich rezoluce nemají žádný vliv na ustašovský režim, a tak se vzdali naděje, že takový režim bude chránit zájmy muslimů.[15] V srpnu 1942 založili Výbor pro národní spásu a zaslali Hitlerovi žádost s žádostí o „region Bosny“ pod přímým německým patronátem, podporující jejich žádost rasovými argumenty.[16] Požádali také Hitlera, aby poskytl zbraně bosenské gardě jako jádro armády „regionu Bosny“, a tato žádost byla potěšena Heinrich Himmler a skupina důstojníků SS, kteří už měli plány na založení samostatných SS-Division složený z muslimů.[17] Tento plán byl proveden v roce 1943, kdy 13. horská divize Waffen SS Handschar (1. chorvatština) byl založen.

Kontroverze

Jugoslávská socialista -era historici zdůrazňovali, že muslimští signatáři kritizovali zvěrstva, aniž by zaútočili na Ustašovu úmysl vyhladit skupiny lidí.[18]

Poznámky

  1. ^ Redžić 2005, str. 193

    Usnesení sarajevských muslimů ze dne 12. října 1941. [Rezolucija sarajevskih Muslimana] Muhamed Hadzijahic, „Muslim Resolution of 1941“ [Muslimanske rezolucije iz 1941], v roce 1941 v historii národů Bosny a Hercegoviny

  2. ^ Rijaset 2007

    Poslije Sarajevske rezolucije, ... uslijedile su nove rezolucije koje su pisane po ... Prijedoru, Mostaru, Banja Luci, Bijeljini i Tuzli. [Sarajevské usnesení bylo následováno novými rezolucemi napsanými v .. Prijedor, Mostar, Banja Luka, Bijeljina a Tuzla]

  3. ^ Cetin 2010, str. 78, 79
  4. ^ Rijaset IZ 2007

    Revoltirani ovim postupkom, Muslimani u Zenici izdali su 26. maja 1942. vaša rezoluciju, koju je potpisalo 27 uglednih zeničkih Muslimana. [Byli vzbouřeni touto akcí muslimové ze Zenice vydali 26. května 1942 vlastní rezoluci podepsanou 27 významnými muslimy z Zenica]

  5. ^ Hadžijahić 1973

    Začetak svim ovim rezolucijama, a prije svega sarajevskoj, može se smatrati skupinski zaključak organizacije ilmije (svećenstva) "El-Hidaje" od 14. avgusta 1941 [Základem všech těchto rezolucí, zejména Sarajevské rezoluce, byl závěr ulamského sdružení „El-Hitaje“ ze dne 14. srpna 1941.]

  6. ^ Cetin 2010, str. 78

    Mehmed Handžić, ... byl hlavním iniciátorem přijetí rezoluce El-Hidaje během jejího shromáždění dne 18. srpna 1941

  7. ^ Rijaset 2007

    Mehmed ef. Handžić, ... i Kasim ef. Dobrača su bili idejni tvorci i inicijatori sastavljanja rezolucije .. [Mehmed ef. Handžić ... a Kasim ef. Dobrača byli iniciátoři a tvůrci rezoluce.]

  8. ^ Hadžijahić 1973, str. 277
  9. ^ Cetin 2010, str. 80

    Rezoluce byla uzavřena výzvami ... k (1) virtuální bezpečnosti života, cti, majetku a víry pro všechny občany v zemi bez ohledu na totožnost, ... (4) zadržení kriminálních živlů vydáním právní odpovědnosti a nejpřísnější trest podle zákona pro všechny zločince a pro ty, kteří spáchali nebo poskytli příležitost k těmto zločinům, bez ohledu na víru, k níž náležejí, ... materiální pomoc poskytovaná nevinným lidem, kteří trpěli touto poruchou. “

  10. ^ Hadžijahić 1973, str. 276
  11. ^ Hadžijahić 1973, str. 281

    Dr. Joso Dumandzic, kojemu je predata rezolucija, nastojao je, po Pavelicevim direktivama, da prijetnjama i zastrasivanjima privoli potpisnike da opozovu potpise, ali mu to ni u jednoho slucaju nije uspjelo.

  12. ^ Hadžijahić 1973, str. 281

    U istoj misiji Pavelic je bio poslao u Sarajevo i Dzafera Kulenovica, koji je na sastanku sa oko petnaestak potpisnika iznio prijetnje hapsenjima, ali je i taj pokusaj propao ..

  13. ^ Cetin 2010, str. 80

    Jure Francetić pohrozil, že všichni signatáři budou odvezeni do koncentračních táborů

  14. ^ Donia 2006, str. 187

    Sarajevští muslimové podali 1. prosince 1941 další protest, ve kterém ostře odsoudili ustašovské zvěrstva spáchaná „pod fezem jako muslimský symbol“

  15. ^ Donia 2006, str. 187

    ... jiní se vzdali naděje, že ustaša ochrání muslimské zájmy.

  16. ^ Donia 2006, str. 188

    V srpnu 1942 skupina sarajevských konzervativních muslimů vytvořila Výbor pro národní spásu ... z rasových důvodů ... požádala Hitlera, aby vytvořil „region Bosny“ pod německým patronátem a zakázal ustašovce v jeho hranicích.

  17. ^ Donia 2006, str. 188

    ... navrhovatelé navrhli, aby Němci organizovali a poskytli zbraně bosenské gardě, což si představovali ... jako embryonální armádu pro „region Bosny“. Heinrich Himmler a skupina důstojníků SS s potěšením zjistili, že jejich návrh odpovídá jejich vlastní myšlence vytvoření samostatné divize SS pro muslimy

  18. ^ Donia 2006, str. 187

    Jak zdůraznili historici z doby socialistické éry, muslimští signatáři kritizovali zvěrstva jako aberantní přebytek, místo aby útočili na ustašovský základní program násilného odstranění určitých skupin.

Reference

  • Hadžijahić, Muhamed (1973), „Muslimanske rezolucije iz 1941 godine [muslimská rezoluce z roku 1941]“, Istorija Naroda Bosne i Hercegovine (v srbochorvatštině), Sarajevo: Institut za istoriju radničkog pokreta, str. 274–282CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Redžić, Enver (2005), „Bosnian Muslim Policies“, Bosna a Hercegovina ve druhé světové válce, Londýn ; New York: Frank Cass, ISBN  978-0-7146-5625-0, vyvoláno 20. října 2011, Usnesení sarajevských muslimů “, 12. října 1941. [Rezolucija sarajevskih Muslimana] Muhamed Hadzijahic,„ Muslim Resolution of 1941 “[Muslimanske rezolucije iz 1941], v roce 1941 v historii národů Bosny a HercegovinyCS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Donia, Robert J. (2006). Sarajevo: Životopis. Ann Arbor, Michigan: University of Michigan Press. ISBN  978-0-472-11557-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Rijaset, Islamska Zajednica (2007), Ulema u odbrani života i čovjeka (v srbochorvatštině), Rijaset Islamske Zajednice u Bosni i Hercegovini, archivováno od originál 21. října 2011, vyvoláno 21. října 2011CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Rijaset IZ, Islamska Zajednica (2007), Rezolucija Zeničkih Muslimana za zaštitu Roma (v srbochorvatštině), Rijaset Islamske Zajednice u Bosni i Hercegovini, archivováno od originál 26. října 2011, vyvoláno 21. října 2011CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Cetin, Onder (2010). „Usnesení El-Hidaje v Bosně a Hercegovině z roku 1941 jako příklad transformace tradičních konfliktů“ (PDF). European Journal of Economic and Political Studies. 3: 73–83. Citováno 20. října 2011.

externí odkazy