Reichsvereinigung der Deutschen Gewerkschaften - Reichsvereinigung der Deutschen Gewerkschaften - Wikipedia
Reichsvereinigung der Deutschen Gewerkschaften („Národní sdružení německých odborových svazů“) byla a obchodní unie centrum v První Československá republika. Organizace měla sídlo na Krakovské ulici 11 v Praze.[1] Zpočátku Reichsvereinigung seskupil všechny hlavní německé nacionalisty, nebo völkisch, odbory v Sudety.[2]Od roku 1921 přidružené společnosti Reichsvereinigung tvrdil, že má 49 500 členů.[2] Do konce roku 1928 organizace tvrdila, že má 51 500 členů.[2] The Reichsvereinigung byl údajně apolitickým orgánem německých dělníků.[3]
V roce 1929 Reichsvereinigung utrpěl rozkol, protože osm odborů (Gewerkschaftsverband deutscher Arbeiter, Deutschsozialistische Bergarbeiterverband, Deutscher Handels- und Industrieangestellen-Verband, Gewerkschaft deutscher Eisenbahnera menší odbory) se odtrhly od Reichsvereinigung a založil soupeře Verband deutscher Gewerkschaften.[3][4][2] Rozchod nějakou dobu vřel, protože sektory disidentských sektorů Reichsvereinigung chtěli více explicitní Národní socialista politické směřování.[3] Po rozdělení síla Reichsvereinigung byl zkrácen. Do roku 1929 zbývající Reichvereinigung přidružené společnosti měly pouze 12 800 členů.[2]
Přidružené společnosti Reichsvereinigung po rozdělení v ceně;
svaz | Členství | Ústředí |
---|---|---|
Gewerkschaft der Angestellten („Odborový svaz zaměstnanců“) | 4,272 | Gablonz[4] |
Verband des ärztlichen Hilfspersonals und verwandter Berufe („Unie pracovníků lékařské pomoci a souvisejících povolání“) | 240 | Opava |
Verein deutscher Eisenbahnbeamten („Sdružení německých zaměstnanců železnic“) | 2,518 | Praha |
Zentralverband d. deutschen Güterbeamten und Angestellten f. d. Čs. Rep. („Ústřední svaz německých úředníků a zaměstnanců nákladní dopravy v Československé republice“) | 4,138 | Teplice-Šanov |
Gewerkschaft deutscher Angestellten der Selbstverwaltungskörper („Odborový svaz německých zaměstnanců orgánů samosprávy“) | 1,300 | Karlovy Vary |
Verein der deutschen städt. Beamten („Sdružení německých státních zaměstnanců“) | 292 | Brno |
Celkový | 12,760 |
Nicméně Reichsvereinigung podařilo se mu vzpamatovat. Na konci roku 1936 však zahrnovala osm organizací se 42 100 členy a do konce roku 1937 měla devět přidružených odborů s celkovým počtem 60 700 členů. Oživení Reichsvereinigung byl přičítán hlavně nové unii Deutsche Arbeitergewerkschaft (D.A.G.), tvořeného bývalými členy zakázaných Gewerkschaftsverband deutscher Arbeiter. D.A.G. měla 24 500 do konce roku 1936, 43 700 členů do konce roku 1937 a od srpna 1938 požadovala členství kolem 70 000.[2] The Reichsvereinigung podporoval Sudetendeutsche Volkshilfe („Sudetoněmecká lidová pomoc“).[5]
Reference
- ^ A b Ročenka Československé republiky. 1931.
- ^ A b C d E F Deutsche Arbeitsfront. Arbeitswissenschaftliches Institut (1938). Das Sudetendeutschtum, seine wirtschaftlichen, sozialen und geschichtlichen Grundlagen. Verlag der Deutschen Arbeitsfront GmbH. p. 35.
- ^ A b C Hans Krebs (1936). Kampf v Böhmen. Volk und Reich Verlag. p. 172.
- ^ A b Mitteilungen des Statistischen Staatsamtes der Čechoslovakischen Republik. Herausgegeben vom Statistischen Staatsamte. 1930. str. 1296.
- ^ Balcarová, Jitka (1. listopadu 2013). „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“: Bund der Deutschen a jeho předchůdci v procesu utváření „sudetoněmecké identity“. Karolinum Press. p. 305. ISBN 978-80-246-2234-7.