Reichstag zástupci království Saska - Reichstag deputies of the Kingdom of Saxony
The Reichstag zástupci království Saska byli voleni mužským hlasovacím právem ve věku nad 25 let v celé zemi Království Saska od roku 1867 do zrušení království v roce 1918.
V návaznosti na Smlouva o severoněmecké konfederaci the Království Saska Vstoupil do Severoněmecká konfederace v roce 1866.[1] V důsledku toho Království vrátilo Poslanecké sněmovně Říšský sněm. Po založení Německá říše dne 18. ledna 1871 byli poslanci vráceni do Reichstag německé říše.[2] V návaznosti na to se Sasko účastnilo voleb do Reichstagu od února 1867. Žitava vrátil řadu zástupců Reichstagu až do roku 1919, kdy byly zrušeny stávající volební obvody.
Reichstag Severoněmecké federace
Politické strany ve volbách v roce 1867 Severoněmecká federace | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Politická orientace | Strana | Celkový počet sedadel Února 1867 | Sedadla Sasko Února 1867 | Celkový počet sedadel Srpna 1867 | Sedadla Sasko Srpna 1867 | ||
Konzervativní | Konzervativní strana (Prusko) (Konservative Partei) | (KP) | 59 | - | 66 | - | |
Svobodná konzervativní strana (Freikonservative Vereinigung) | (FKV) | 39 | 3 | 34 | 3 | ||
Nezarovnaní konzervativci | Ošidit | 8 | - | 7 | - | ||
Liberální | Národní liberální strana (Nationalliberale Partei) | (NLP) | 80 | - | 81 | 4 | |
Vincke Fraktion | (Vin) | 27 | 7 | 15 | - | ||
Volná asociace (Freie Vereinigung) | (F V) | 14 | - | 13 | - | ||
Německá strana pokroku (Deutsche Fortschrittspartei) | (DFP) | 19 | 7 | 29 | 6 | ||
Nezarovnaní liberálové | Lib | 11 | 4 | 9 | 1 | ||
Bundesstaatlich-Konstitutionelle Vereinigung | (BKV) | 18 | - | 21 | 5 | ||
Dělnické strany | Saská lidová strana (Sächsische Volkspartei) | (SVP) | 2 | 2 | 3 | 3 | |
Lasallean General German Workers 'Association (Lasallean Allgemeiner Deutscher Arbeiterverein) | (LADAV) | - | - | 1 | 1 | ||
Menšiny | Polská strana | 13 | - | 11 | |||
dánština | 2 | - | 1 | - | |||
Ostatní | 5 | - | 4 | - | |||
Celkový | 297 | 23 | 297 | 23 |
Reichstag německé říše
3. března 1871: 1. říšský sněm německé říše
Volba do Reichstagu dne 3. března 1871 byla volbou členů 1. Reichstagu německé říše.
Reichstag německé říše | |||
---|---|---|---|
Ne. | Volební obvod | Zástupce Reichstagu 1871 | Strana |
1 | Žitava | Julius Pfeiffer | Lib |
2 | Löbau | Karl August Mosig von Aehrenfeld | (NLP) |
3 | Budyšín | Rudolf Thiel | (NLP) |
4 | Nové město Drážďany | Friedrich Oskar von Schwarze | (LRP) |
5 | Staré město Drážďany | Franz Wigard | (DFP) |
6 | Drážďanský kraj | Karl Gustav Ackermann | (LRP) |
7 | Míšně | Karl Richard Hirschberg | (LRP) |
8 | Pirna | Arthur Eysoldt | (DFP) |
9 | Freiberg | Wilhelm Schaffrath | (DFP) |
10 | Döbeln | Wilhelm Oehmichen | (DFP) |
11 | Oschatz-Grimma | Theodor Günther | (LRP) |
12 | Leipzig City | Eduard Stephani | (NLP) |
13 | Leipzig County | Karl Birnbaum | (NLP) |
14 | Borna | Hermann Köchly | (DFP) |
15 | Mittweida | Karl Biedermann | (NLP) |
16 | Chemnitz | Richard Ludwig | (DFP) |
17 | Glauchau-Meerane | August Bebel | (SDAP) |
17 | Zwickau | Reinhold Schraps | (SDAP) |
19 | Stollberg-Schneeberg | Heinrich Minckwitz | (DFP) |
20 | Marienberg | Eduard Brockhaus | (NLP) |
21 | Annaberg | Carl Böhme | (DFP) |
22 | Auerbach | Otto Georgi | (NLP) |
23 | Plauen | Otto zu Münster-Langelage | (LRP) |
Politické strany v německých federálních volbách v roce 1871 | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Politická orientace | Strana | Celkový počet sedadel 1871 | Procent | Sedadla Sasko Února 1871 | Procent | ||
Konzervativní | Konzervativní strana (Prusko) (Konservative Partei) | (KP) | 53 | 13.9% | 0 | - | |
Německá říšská strana (Deutsche Reichspartei) | (DRP) | 39 | 10.2% | 0 | - | ||
Jiné konzervativní | Ošidit | 3 | n / a | 0 | - | ||
Liberální | Pravicový liberál | Císařská liberální strana (Liberale Reichspartei) | (LRP) | 30 | 7.9% | 5 | 21.7% |
Národní liberální strana (Nationalliberale Partei) | (NLP) | 119 | 31.1% | 7 | 30.4% | ||
Jiný liberál | Lib | 6 | 1.6% | 1 | 4.3% | ||
Levice-liberál | Německá strana pokroku (Deutsche Fortschrittspartei) | (DFP) | 45 | 11.8% | 8 | 34.8% | |
Německá lidová strana (1868) (Deutsche Volkspartei) | (DtVP) | 1 | 0.3% | 0 | - | ||
katolík | Center Party (Německo) (Zentrum Partei) | (ZP) | 60 | 15.7% | 0 | - | |
Socialista | Sociálně demokratická dělnická strana Německa (Sozialdemokratische Arbeiterpartei Deutschlands) | (SDAP) | 2 | 0.5% | 2 | 8.7% | |
Obecné německé dělnické sdružení (Allgemeiner Deutscher Arbeiterverein) | (ADAV) | 0 | - | 0 | - | ||
Regionální strany Menšiny | Německo-hanoverská strana (Deutsch-Hannoversche Partei) | (DHP) | 7 | 1.8% | 0 | - | |
Polská strana | 14 | 3.7% | 0 | - | |||
dánština | 1 | 0.3% | 0 | - | |||
Ostatní | 2 | 0.5% | 0 | - | |||
Celkový | 297 | 100% | 23 | 100% |
Reference
- ^ Headlam, J. W. „Bismarck and the Foundation of the German Empire by J. W. Headlam“. www.heritage-history.com. Historie dědictví. Citováno 19. srpna 2020.
- ^ J. W., Headlam. „Bismarck and the Foundation of the German Empire by J. W. Headlam“. www.heritage-history.com. Historie dědictví. Citováno 19. srpna 2020.