Regionalistická strana Kantábrie - Regionalist Party of Cantabria - Wikipedia
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Listopadu 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
 | tento článek chybí informace o informacích o ideologii. (Prosince 2018) |
Regionalistická strana Kantábrie Partido Regionalista de Cantabria | |
|---|---|
 | |
| Vůdce | Miguel Ángel Revilla |
| Založený | 1978 |
| Hlavní sídlo | Santander |
| Členství (2011) | 8,000[1] |
| Ideologie | Autonomismus[2] Kantaberský regionalismus[3] Progresivismus[4][5] Populismus[6] |
| Politická pozice | Centrum[7][8] na uprostřed vlevo[9] |
| Barvy | Červená, bílá, zelená |
| Kongres poslanců (Kantaberská sedadla) | 1 / 5 |
| Španělský senát (Kantaberská sedadla) | 1 / 5 |
| Parlament Kantábrie | 14 / 35 |
| Starostové[10] | 37 / 101 |
| Městské rady v Kantábrii (2019-2023 ) | 350 / 1,036 |
| webová stránka | |
| www.prc.es | |
The Regionalistická strana Kantábrie[potřebuje Cantabrian IPA ] (španělština: Partido Regionalista de Cantabria, PRC) je druhý nejstarší politická strana v španělština Autonomní společenství Kantábrie. ČLR vznikla ve Sdružení na obranu zájmů Kantábrie (ADIC), založené dne 14. května 1976, s cílem propagovat Kantaberský autonomie.
Dějiny
Formace a raná léta
ČLR byla oficiálně založena 10. listopadu 1978 pod vedením Miguel Ángel Revilla, Manuel Izquierdo Nozal, Jose Luis Oria Toribio, Eduardo Obregón Barreda a Juan Jose García González. ČLR se zúčastnila poprvé v roce 2006 všeobecné volby v roce 1979 představila kandidáty na Španělský senát a 3. dubna téhož roku proběhly komunální volby s jasným cílem: získat zastoupení nezbytné k tomu, aby bylo možné požadovat od městských rad autonomii pro Kantábrii.
První regionální kongres strany se konal ve dnech 8. – 9. Prosince 1979 v Puente Viesgo, kde se kromě projektu senátorů, generálního statutu, ideologické komunikace, dalšího o obecních intervencích a třetího o agrární politice Statut autonomie Kantábrie[11] byly schváleny.
Následující kongres se konal v roce 1982, kdy byl za generálního tajemníka zvolen Eduardo Obregón Barreda. Dne 8. května 1983, při příležitosti regionálních a komunálních voleb, získala ČLR zastoupení v parlamentu v Kantabrii se dvěma poslanci a získala 63 členů rady.
V roce 1985 Eduardo Obregón Barreda obnovil svou pozici generálního tajemníka na třetím regionálním kongresu a o dva roky později, 10. června 1987, zvýšila ČLR své institucionální zastoupení a získala 5 poslanců v parlamentu v Kantábrii a 102 členů rady v různých městských radách. regionu. Téhož dne se konaly evropské volby, kde strana získala 14 553 hlasů.
Vedení Miguela Ángela Revillu
Na čtvrtém regionálním kongresu, dne 20. března 1988, byl Miguel Ángel Revilla poprvé zvolen do generálního sekretariátu a od té doby tuto funkci zastává ratifikací po sobě jdoucích kongresů, které se konaly dne 9. listopadu 1991, dne 13. listopadu 1994, 8. listopadu 1998 a 17. listopadu 2002.
30. dubna 1988 byl dalším důležitým datem na trajektorii ČLR, a to kvůli jeho účasti jako pozorovatele v pracovní skupině regionálních stran v Valencie. Skupina naplánovala společný projekt a představila jednotnou kandidaturu na evropské volby následujícího roku. Tato pracovní skupina byla zahrnuta Navarrese lidová unie, Aragonská strana, Valencijská unie, Progresivní Riojan Party, Mallorská unie, United Extremadura a United City of Melilla, kromě Regionalist Party of Cantabria, která byla integrována, v červnu, jako člen platformy a o rok později kandidoval na volby do Evropský parlament, zahrnující kandidaturu Federace regionalistických stran (FPR). Od té doby byly udržovány vztahy mezi různými regionalistickými stranami, které ve Španělsku existují.
Následující autonomní a komunální volby, které se konaly 26. května 1991, vedly k tomu, že si ČLR zachovala své zastoupení v parlamentu v Kantábrii se dvěma poslanci a v různých obcích s celkem 69 členy rady. Tyto výsledky vylepšili v následujících volbách dne 28. května 1995 s 88 členy rady a 6 křesly, které poprvé v historii umožnily straně přístup k vládě Kantábrie, která zastávala místopředsednictví a rady veřejných prací, kultury a zemědělství, chovu hospodářských zvířat a rybolovu.
Volby konané dne 13. června 1999 vyústily v nový pokrok v regionálním institucionálním zastoupení. ČLR udržovala svých 6 poslanců v parlamentu v Kantábrii a zvýšila svou přítomnost v obcích na 213 členů rady, včetně 23 starostů. Volební výsledky považovala ČLR za podporu své politiky výstavby kantabrijské dálnice s cílem ukončit izolaci Kantábrie od centrálního Španělska.
Ve volbách do autonomní společenství 25. května 2003 došlo v ČLR k největšímu nárůstu počtu hlasů kterékoli strany, přesně o 60 procent více než v předchozích volbách v roce 1999, a jako jediné zvýšilo své parlamentní zastoupení ze 6 na 8 křesel. Později, 5. Června 2003, se regionalistická strana přihlásila k Koaličnímu paktu s Španělská socialistická dělnická strana pro volební období 2003–2007 a jeho generální tajemník Miguel Ángel Revilla byl vybrán za prezidenta vlády Kantábrie.
V Španělské autonomní volby Dne 27. května 2007 došlo v Radě k novému zvýšení počtu hlasů na úkor ostatních dvou vnitrostátních stran, což zvýšilo její zastoupení z 8 na 12 křesel. Koaliční pakt se Španělskou socialistickou dělnickou stranou dal opět předsednictví regionalistovi Miguelovi Ángelovi Revillovi.
Volební výkon
Parlament Kantábrie
| Parlament Kantábrie | |||||||
| Volby | Hlasování | % | Skóre | Sedadla | +/– | Vůdce | Postavení |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1983 | 18,767 | 6.7 | 3. místo | 2 / 35 | — | Miguel Ángel Revilla | Opozice |
| 1987 | 37,950 | 12.9 | 3. místo | 5 / 39 |  3 | Miguel Ángel Revilla | Opozice (1987–1990) |
| Vláda (1990–1991) | |||||||
| 1991 | 18,789 | 6.4 | 4. místo | 2 / 39 |  3 | Miguel Ángel Revilla | Opozice |
| 1995 | 46,587 | 14.6 | 4. místo | 6 / 39 | 4 | Miguel Ángel Revilla | Vláda |
| 1999 | 42,896 | 13.5 | 3. místo | 6 / 39 |  | Miguel Ángel Revilla | Vláda |
| 2003 | 66,480 | 19.2 | 3. místo | 8 / 39 | 2 | Miguel Ángel Revilla | Vláda |
| 2007 | 99,159 | 28.6 | 2. místo | 12 / 39 | 4 | Miguel Ángel Revilla | Vláda |
| 2011 | 98,887 | 29.1 | 2. místo | 12 / 39 |  0 | Miguel Ángel Revilla | Opozice |
| 2015 | 97,185 | 29.9 | 2. místo | 12 / 35 | 0 | Miguel Ángel Revilla | Vláda |
| 2019 | 122,479 | 37.7 | 1. místo | 14 / 35 | 2 | Miguel Ángel Revilla | Vláda |
Cortes Generales
| Cortes Generales | ||||||||
| Volby | Kongres | Senát | Postavení | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlasování | % | Skóre | Sedadla | +/– | Sedadla | +/– | ||
| 1993 | 18,608 | 0.1 | 23 | 0 / 350 | 0 | 0 / 208 | 0 | Žádná sedadla |
| 2011 | 44,010 | 0.2 | 18. den | 0 / 350 | 0 | 0 / 208 | 0 | Žádná sedadla |
| 2019 (duben) | 52,197 | 0.2 | 16. den | 1 / 350 | 1 | 0 / 208 | 0 | Opozice |
| 2019 (listopad) | 68,580 | 0.3 | 16. den | 1 / 350 | 0 | 0 / 208 | 0 | Opozice |
| Volby | Kantábrie | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kongres | Senát | ||||||
| Hlasování | % | Skóre | Sedadla | +/– | Sedadla | +/– | |
| 1993 | 18,608 | 5.7 | 5 | 0 / 5 | 0 | 0 / 4 | 0 |
| 2011 | 44,010 | 12.5 | 3. místo | 0 / 5 | 0 | 0 / 4 | 0 |
| 2019 (duben) | 52,197 | 14.6 | 4. místo | 1 / 5 | 1 | 0 / 4 | 0 |
| 2019 (listopad) | 68,580 | 21.1 | 3. místo | 1 / 5 | 0 | 0 / 4 | 0 |
Reference
- ^ Partido Regionalista de Cantabria (2011). Program voleb: Cantabria 2011 - 2015. Compromisos estratégicos de acción por Cantabria. p. 6
- ^ Núñez Seixas, X. M. (2005). Inventar la region, inventar la nación: acerca de los neorregionalismos autonómicos en la España del último tercio de siglo XX. Las Escalas del Pasado: IV Congreso de Historia Local de Aragón (3. – 5. Července 2003) (Barbastro): 45-80. ISBN 84-8127-163-2. Str. 66-67
- ^ Núñez Seixas, X. M. (2005). Inventar la region, inventar la nación: acerca de los neorregionalismos autonómicos en la España del último tercio de siglo XX. Las Escalas del Pasado: IV Congreso de Historia Local de Aragón (3. – 5. Července 2003) (Barbastro): 45-80. ISBN 84-8127-163-2. Str. 67
- ^ Revilla propone la unión de las "fuerzas progresistas" para acabar con el gobierno "nefasto" del PP. eldiario.es, 28/04/2015.
- ^ Ponencia política aprobada en el X Congreso Regional: Principios para guiar la estrategia política del Partido Regionalista de Cantabria. Partido Regionalista de Cantabria, 2011.
- ^ Núñez Seixas, X. M. (2005). Inventar la region, inventar la nación: acerca de los neorregionalismos autonómicos en la España del último tercio de siglo XX. Las Escalas del Pasado: IV Congreso de Historia Local de Aragón (3. – 5. Července 2003) (Barbastro): 45-80. ISBN 84-8127-163-2. Str. 61-62
- ^ Güemes, M. J. (2007). ¿Necesita España un partido de centro?. Tiempo.
- ^ Ponencia política aprobada en el X Congreso Regional: Principios para guiar la estrategia política del Partido Regionalista de Cantabria. Partido Regionalista de Cantabria, 2011.
- ^ Martín Rebollo, L. (2008). [Martín Rebollo, Luis (2008). La actividad de las comunidades autónomas: Cantabria. Informovat Comunidades Autónomas 2008 (IDP). Str. 3003.
- ^ El PRC logra 37 alcaldías de Cantabria, el PP 36 y el PSOE 25. Eldiario.es, 14/06/2015.
- ^ „Estatuto de Autonomía para Cantabria - Congreso de los Diputados“. Congreso de los Diputados. Archivovány od originál dne 2006-06-19. Citováno 2006-07-21.