Rajinder Kaur Bhattal - Rajinder Kaur Bhattal

Rajinder Kaur Bhattal
Rajinder Kaur Bhattal.jpg
14 Hlavní ministr Paňdžábu
V kanceláři
21. listopadu 1996 - 11. února 1997
PředcházetHarcharan Singh Brar
UspělParkash Singh Badal
Vůdce opozice v pandžábském shromáždění
V kanceláři
12. února 1997 - 10. října 1998
PředcházetSatnam Singh Kainth
UspělChaudhary Jagjit Singh
V kanceláři
1. března 2007 - 14. března 2012
PředcházetPrakash Singh Badal
UspělSunil Kumar Jakhar
2. náměstek hlavního ministra Paňdžábu
V kanceláři
6. ledna 2004 - 1. března 2007
PředcházetBalram Das Tandon
UspělParkash Singh Badal
Osobní údaje
narozený (1945-09-03) 3. září 1945 (věk 75)
Lahore, Paňdžáb, Britská Indie
Národnostindický
Politická stranaKongres

Rajinder Kaur Bhattal (narozen 30. září 1945) je indický politik a člen Kongres. Je bývalá Hlavní ministr z Paňdžáb a první a zatím jediná žena, která zastávala funkci hlavního ministra v Paňdžáb.[1] Celkově je 8. žena hlavní ministr v Indii. Od roku 1992 vyhrála od Volební obvod Lehra pět termínů po sobě.

Časný život

Narodila se 30. září 1945 v Lahore v Paňdžáb Hira Singh Bhattal a Harnam Kaur. Provdala se za Lal Singh Sidhu ve vesnici Changali Wala, Lehragaga v Sangrur okres a měl dvě děti, dívku a chlapce.

Politická kariéra

V roce 1994 byl Bhattal státním ministrem školství Chandigarh.[2]Bhattal se stala první ženskou hlavní ministryní Paňdžáb když nastoupila do funkce po rezignaci Harcharan Singh Brar,[1] sloužící od listopadu 1996 do února 1997, osmá žena hlavní ministryně v indické historii.[3] Její iniciativy jako hlavní ministryně Paňdžábu zahrnovaly v prosinci 1996 režim poskytování grantů elektřiny zdarma malým zemědělcům za účelem napájení studní.[4]

Poté, co strana Kongresu prohrála v pandžábských volbách v únoru 1997 a ukončila své funkční období ve funkci hlavní ministryně, převzala Bhattal v květnu funkci předsedy kongresového výboru Paňdžáb Pradéš od Singha Randhawy[5] a poté jako vůdce Kongresové legislativní strany až do října 1998, kdy byla ze své pozice vyloučena a nahrazena Chaudhary Jagjit Singh.[6] Její vyhnanství, uprostřed tvrzení zavádějících prohlášení o zapojení vedení Kongresu,[6] následoval vleklý spor s Amarinder Singh, který ji vystřídal jako prezident kongresu v Pandžábu a který byl považován za odpovědného za její odstranění. Do roku 2003 se Bhattal veřejně zavázal, že odvolá Singha z pozice hlavního ministra, a byl podpořen desítkami disidentů MLA z kongresové strany.[7] Ve sporu došlo k zásahu z ústředního velení kongresové strany v Novém Dillí Sonia Gandhi ruku při vyjednávání. Zpočátku disidentská skupina vedená Bhattalem odmítla jakékoli jiné řešení než odstranění Singha.[8]

V lednu 2004 přijal Bhattal místo zástupce hlavního ministra Paňdžábu, přičemž v kabinetu převzali roli i další disidenti, ve snaze uzdravit divize.[9] Bhattal popřela, že by disidenti požadovali získání těchto ústupků, a proto uvedla, že tento post přijala, protože ji o to požádala Sonia Gandhi.[10] V březnu 2007 se Bhattal stal vůdcem Kongresové legislativní strany v Paňdžábu Vidhan Sabha.[11] Spor však ustal a v dubnu 2008 muselo vrchní velení strany znovu zasáhnout, tentokrát požádalo Singha i Bhattala, aby přestali sdělovat médiím o svých neshodách.[12]

Během tohoto období Bhattal rovněž ukončila pokus o stíhání, v dubnu 2008 ji soud osvobodil z obvinění z korupce.[13] Pokračovala jako vedoucí kongresu v Pandžábu a také si vzala uznání za úspěšný nátlak na správu Parkash Singh Badal zavést systém prominutí dluhu pro zemědělce.[14]

V červnu 2011 zůstává Bhattal vůdcem Strany zákonodárného sboru Paňdžáb.[15]

Byla jednou z 42 INC MLA, kteří podali rezignaci na protest proti rozhodnutí Nejvyšší soud Indie vládnutí Paňdžábu o ukončení vodního kanálu Sutlej-Yamuna Link (SYL) protiústavní.[16]

Reference

  1. ^ A b Bouton, Marshall M .; Oldenburg, Philip (1999). Instruktáž v Indii: transformační padesát let. ME Sharpe. str. 275. ISBN  978-0-7656-0339-5.
  2. ^ "Učitelé stávkují, když je jeden vyfackán", Gadsden Times, 27. května 1994
  3. ^ „Mamata Banerjee bude 14. ženou CM v Indii“, Outlook Magazine, 17. května 2011, vyvoláno 11. července 2011
  4. ^ Dhillon, GS (17. prosince 2001), „Následky bonanzy volných sil pro pandžábské farmáře“, Tribuna, vyvoláno 11. července 2011
  5. ^ „Randhawa opouští hlavní post pandžábského Kongresu“, Indický expres, 19. května 1997, vyvoláno 11. července 2011
  6. ^ A b „Bhattal zpochybňuje její odstranění“, Indický expres, 28. listopadu 1998, vyvoláno 11. července 2011
  7. ^ „Bhattal předloží podepsaný seznam nespokojených zákonodárců“, Ekonomické časy, 12. prosince 2003, vyvoláno 11. července 2011
  8. ^ Dhaliwal, Sarbjit (17. prosince 2003), „Disidenti mohou pokračovat na Bharat Darshan“, Tribuna, vyvoláno 11. července 2011
  9. ^ „Bhattal zástupce CM, brzy expanze“, The Times of India, 7. ledna 2004, vyvoláno 11. července 2011
  10. ^ „Bhattal mluví s novináři na Amarinderu“, The Times of India, 10. ledna 2004, vyvoláno 11. července 2011
  11. ^ „Bhattal zvolen vůdcem CLP“, Hind, 12. března 2007, vyvoláno 11. července 2011
  12. ^ Bains, Satinder (23. dubna 2008). „Vrchní velení Kongresu přináší příměří mezi Amarinderem, Bhattal“. Paňdžáb Newsline. Citováno 11. července 2011.
  13. ^ „Badal Govt nebude bojovat s Bhattalskou čistou sračkou“, Indický expres, 2. dubna 2008, vyvoláno 11. července 2011
  14. ^ „Bhattal děkuje Centru za systém oddlužení zemědělců“, Hind, 29. února 2008, vyvoláno 11. července 2011
  15. ^ „Bhattal požaduje okamžité uvolnění grantu podporovaným školám“. Paňdžáb Newsline. 18. června 2011. Citováno 11. července 2011.
  16. ^ PTI (11. listopadu 2016). „Verdikt SYL: 42 PLA kongresu Pandžábu podalo rezignaci“. Indický expres. Citováno 20. dubna 2018.