R v Wanhalla - R v Wanhalla

R v Wanhalla
Soud	Odvolací soud Nového Zélandu
Celý název případu	R v. Wanhalla a soud
Rozhodnuto	24. srpna 2006
Citace	[2007] 2 NZLR 573
Členství v soudu
Sedící soudci	William Young P, Glazebrook, Hammond, Komory a Robertson JJ
Klíčová slova
Pokyny poroty, standard a důkazní břemeno, důvodné pochybnosti

R v Wanhalla byl případ v Odvolací soud Nového Zélandu o tom, jak má soudce v porotě vést porotu, pokud jde o výklad standardu dokazování, nade vší pochybnost. Australský právník Brian Martin popsal rozsudky v „rozhodnutí jako obzvláště užitečné. Obsahují přehledy výzkumu, praktik v jiných jurisdikcích a primární problémy v debatě.“^[1]

Pozadí

J. Wanhalla a R. Court byli souzeni spolu se třemi dalšími v Christchurch Okresní soud před soudcem a porotou pro obžalobu vycházející z jednoho počtu zvýšených vloupání a tří případů zranění s úmyslem způsobit těžkou újmu na zdraví.^[2]

Koruna tvrdila, že dne 30. července 2004 odjely tři vozy lidí Rangiora na Culverden za účelem přesné odplaty za incident zahrnující Wanhallovu sestru. Vyzbrojeni (s kriketovými brankami, kovovou trubkou a lahvemi) a v přestrojení vešli Wanhalla a jeho společníci do domu obětí a způsobili „významná zranění“ třem obětem, stejně jako poškození majetku, jeho obsahu a tří vozidel zaparkovaných venku.^[3]

Policie při návratu do Rangiory zastavila jedno z vozidel, které obsahovalo Wanhallu a Court. Jeden z dalších cestujících ve vozidle poskytl důkazy, které do trestné činnosti zapletly Wanhallu a Court. Důkazy proti Wanhallovi zahrnovaly krvavou skvrnu „téměř jistě pocházející od jedné z obětí“, na jeho mikině a skleněných úlomcích, podobně jako rozbitá televize na pozemku, v botách.^[4] Důkazy proti soudu zahrnovaly „značné množství textových zpráv bylo zasláno z jejího mobilního telefonu na mobilní telefon jednoho z pachatelů. Osoba, která tyto zprávy zaslala, se snažila získat tohoto spoluzavinitele při útoku na dům obětí“ .^[5]

Wanhalla a Court byli porotou shledáni vinnými ze všech důvodů a odvolali se proti jejich přesvědčení z mnoha důvodů, z nichž nejdůležitější se týkalo způsobu, jakým soudce shrnul porotu podle standardu důkazu.^[6]

Při svém shrnutí u okresního soudu řekl Abbott porotě, mimo jiné podle standardů důkazu, že „koruna nemusí prokazovat obvinění až do absolutní vědecké nebo matematické jistoty, jinými slovy nad rámec všechny pochybnosti nebo jakýkoli stín pochybností. “^[7] Soudce Abbott dále porotě řekl: „a často se říká, že členové poroty by si měli být tak jistí závěrem viny, jako by chtěli být důležitým rozhodnutím v kontextu svých osobních životů.“^[8]

Rozsudky

Odvolání byla zamítnuta. Odvolací soud přezkoumával pokyny poroty na Novém Zélandu, v Austrálii, Anglii a Kanadě podle standardu důkazu a jednomyslně rozhodl, že soudce byl oprávněn „sdělit porotě, že není nutná absolutní nebo matematická jistota“.^[9] Soud také rozhodl, že když lidé dělají důležitá životní rozhodnutí, často se spoléhají na „prvky spekulace, naděje, předsudků, emocí“, jako taková „analogie každodenního života“ má „potenciál logických porotců, a proto není užitečná“ .^[10] Soud si však nemyslel, že analogie „způsobila jakékoli riziko justičního omylu“.^[11]

Směry modelu

Prezident William Young vydal většinový rozsudek, který zahrnoval modelový soubor pokynů poroty, se Soud „přiklonil k názoru, že by soudci měli pojmy důkazu v těchto podmínkách nade vší pochybnost vysvětlit“.

Výchozím bodem je presumpce neviny. S obviněným musíte zacházet jako s nevinnými, dokud Koruna neprokáže svou vinu. Presumpce neviny znamená, že obviněný nemusí podávat ani přednášet žádné důkazy a nemusí prokazovat svou nevinu.

Koruna musí nade vší pochybnost prokázat, že obviněný je vinen. Důkazem nade vší pochybnost je velmi vysoký standard dokazování, který Koruna splní, pouze pokud si na konci případu budete jisti, že je obviněný vinen.
Nestačí, aby vás Koruna přesvědčila, že obviněný je pravděpodobně vinen, nebo dokonce, že je velmi pravděpodobně vinen. Na druhou stranu je prakticky nemožné dokázat cokoli k absolutní jistotě při řešení rekonstrukcí minulých událostí a Koruna to nemusí dělat.

O čem tedy lze rozumně pochybovat? Oprávněnou pochybností je čestná a přiměřená nejistota, která vám v mysli přetrvává, pokud jde o vinu obviněného poté, co jste důkladně a nestranně zvážili všechny důkazy. Stručně řečeno, pokud jste si po pečlivém a nestranném zvážení důkazů jisti, že je obviněný vinen, musíte jej uznat vinným. Na druhou stranu, pokud si nejste jisti, že je obviněný vinen, musíte ho shledat nevinným.^[12]

Reference