R v Patrick - R v Patrick

R v Patrick
Nejvyšší soud Kanady
Slyšení: 10. října 2008
Rozsudek: 9. dubna 2009
Celý název případuJejí Veličenstvo královna v Russell Stephen Patrick
Citace{{{citations}}}
VládnoucíOdvolání zamítnuto.
Podíl
Policie má právo bez povolení odnést pytle na odpad umístěné na okraji nemovitosti.
Členství v soudu
Uvedené důvody
VětšinaBinnie J.J. (body 1-75), ke kterým se připojili McLachin C.J., Fish, Charron, Lebel a Rothstein JJ.
SouběhAbella JJ. (body 76 - 92)
Platily zákony
R. v. Tessling, [2004] 3 S.C.R. 432

R v Patrick, [2009] 1 S.C.R. 579, 2009 SCC 17, je ústavní rozhodnutí Nejvyšší soud Kanady o mezích policejních pravomocí pro vyhledávání a zabavení. Soud to zjistil policie mají právo vzít si pytle na odpadky umístěné ke sběru na okraji nemovitosti bez povolení. V tomto případě obviněný opustil svůj zájem o soukromí, když odložil odpadky ke sběru do zadní části svého majetku, kde byl přístupný všem kolemjdoucím z veřejnosti. Jeho oddíl 8 práva podle Kanadská listina práv a svobod nebyly porušeny, když policista zadržel pytle s odpadky v zadní části svého majetku a použil obsah zadržených pytlů jako důkaz trestné činnosti.

Pozadí

Policie měla podezření, že obviněný, Russell Stephen Patrick, provozuje ve svém domě laboratoř extáze. V prosinci 2003 několikrát zadrželi pytle s odpadky, které obviněný umístil ke sběru v zadní části svého majetku v sousedství veřejné uličky. Policie nemusela šlapat na majetek obviněného, ​​aby brala zavazadla, ale musela se dostat vzdušným prostorem přes jeho hranici. Policie použila důkazy o trestné činnosti převzaté z obsahu odpadu obviněného k získání rozkazu k prohlídce domu a garáže obviněného. Během prohlídky bylo zajištěno více důkazů.

Rozhodnutí nižšího soudu

Zkušební soud

Během soudního procesu obviněný tvrdil, že převzetí jeho odpadkových pytlů policií představovalo porušení jeho práva zaručeného oddíl 8 osvobodit se od nepřiměřeného hledání a zabavení. Soudce rozhodl, že obviněný neměl přiměřené očekávání soukromí u věcí odebraných z jeho odpadků, a proto bylo zabavení pytle na odpadky, příkaz k domovní prohlídce a prohlídka obydlí obviněného zákonné. Připustil důkazy a obvinil obviněného z nedovolené výroby, držení a obchodování s regulovanými látkami.

Odvolací soud

V odvolacím řízení Soud souhlasil s soudcem soudu a potvrdil odsouzení.

Rozhodování Nejvyššího soudu

Obviněný se odvolal k Nejvyššímu soudu. Soudnímu dvoru byly předloženy následující otázky:

  1. zda policie porušila právo obviněného na svobodu bezdůvodného prohlídky a zabavení
  2. zda obviněný opustil svůj zájem o soukromí obsahu pytlů na odpadky, když je umístil na okraji svého majetku ke sběru.

Soud shledal, že policie neporušila právo obviněného na bezdůvodné prohlídky a zabavení a že obviněný opustil svůj zájem o soukromí, když uložil své odpadky ke sběru do zadní části svého majetku, kde byly přístupné všem kolemjdoucím členům veřejnosti. Obviněný udělal vše pro to, aby se zbavil věcí, které byly vzaty jako důkaz. Jeho chování bylo neslučitelné s rozumným očekáváním důvěrnosti. Ani prohlídka obsahu odpadků obviněného, ​​ani následná prohlídka jeho obydlí neporušila s. 8 Listiny. Důkazy zajištěné při obou prohlídkách byly proto v procesu obviněného přípustné a neměly by být vyloučeny pod čl. 24 odst. 2 Listiny.

Očekávání standardu ochrany osobních údajů

Očekávání soukromí je normativní standard. Analýza ochrany soukromí je naložena hodnotovými úsudky, které se vycházejí z nezávislé perspektivy rozumné a informované osoby, která je znepokojena dlouhodobými důsledky opatření vlády na ochranu soukromí.

Při posuzování přiměřenosti požadovaného zájmu o soukromí se Soud musí zabývat „souhrnem okolností“, a to tak, zda nárok zahrnuje aspekty osobního soukromí, územního soukromí nebo informačního soukromí. Navrhovatel bude často prosazovat překrývající se zájmy. Posouzení vždy vyžaduje pečlivou pozornost věnovanou kontextu a nejprve zahrnuje analýzu povahy nebo předmětu dotčených důkazů.

Důvod očekávání ochrany soukromí se liší podle:

  • povaha věci, která má být chráněna,
  • okolnosti a místo, kde dochází k vniknutí státu,
  • a účely vniknutí.

V tomto případě byl odpad obviněného vydán ke sběru na obvyklém místě k odstranění na jeho hranici vlastnictví nebo v jeho blízkosti a nedošlo k žádnému projevu pokračujícího prosazování soukromí nebo kontroly. V tomto případě je zahrnuto územní soukromí, protože policie sáhla přes hranici majetku obviněného, ​​aby zabavila pytle; fyzický zásah policie byl však relativně okrajový a v kontextu je lépe vnímán jako požadavek týkající se informačního soukromí. Obviněný se obával skrytého obsahu pytlů na odpadky, který na rozdíl od pytlů zjevně nebyl na veřejnosti.

Opuštění

Opuštění je závěr vyvozený z chování jednotlivce, který si nárokuje s. 8 právo na to, že v době, kdy byla přijata policií nebo jiným státním orgánem, v souvislosti s ním přestala mít přiměřené očekávání soukromí. Jelikož jde o odvození z vlastního chování stěžovatele, zjištění opuštění se musí vztahovat k něčemu, co tato osoba udělala nebo neudělala, a nikoli k ničemu, co udělalo nebo neprovedlo sběratelé odpadu, policie nebo kdokoli jiný, kdo se podílí na následném sběru a léčbě „vaku informací“.

Obviněný upustil od svého zájmu na ochraně osobních údajů, když umístil pytle na odpadky ke sběru na zadní stranu svého majetku v sousedství linie pozemku. Udělal vše, co bylo od něj požadováno, aby odevzdal pytle do komunálního systému sběru. Protože obviněný opustil své odpadky před tím, než je zabavila policie, neměl v době, kdy byly zadrženy, žádný existující zájem o soukromí. Chování policie bylo objektivně přiměřené. Byl odhalen životní styl a biografické informace obviněného, ​​ale účinnou příčinou odhalení byl akt opuštění obviněného, ​​nikoli zásah policie do existujícího zájmu o soukromí.

Viz také