Rýchory - Rýchory
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Prosince 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Rýchory | |
|---|---|
 Hřeben Rýchory v zimě | |
| Nejvyšší bod | |
| Nadmořská výška | 1033 m (3389 ft) |
| Souřadnice | 50 ° 39 'severní šířky 15 ° 52 'východní délky / 50,650 ° N 15,867 ° ESouřadnice: 50 ° 39 'severní šířky 15 ° 52 'východní délky / 50,650 ° N 15,867 ° E |
| Zeměpis | |
  Rýchory | |
| Rozsah rodičů | Krkonoše |
Rýchory (Němec: [Rehorn / Rehorngebirge]) je horský hřeben v Česká republika ležící na východě Krkonoše. Je to nejvýchodnější cíp Krkonoš, který tvoří široký pás zalesněných hřebenů Horní Lysečiny přes vrch Mravenečník na Mravenečník na Sklenářovický vrch.[1]
Zeměpis
Rýchory leží na jihovýchodním okraji Krkonoš. Hlavní hřeben je dlouhý přibližně 1,5 km, svahy včetně Rychory jsou dlouhé zhruba 6 km.[1] Leží 4 km jihozápadně od Žacléř, 10 km severně od Trutnov a 5 km východně od Janské Lázně. Hřeben je orientován ve směru severozápad-jihovýchod. Nejvyšší vrchol je Dvorský les (1033 m), který tvoří jihovýchodní konec hlavního hřebene a je nejvýchodnějším Jeden tisíc v Krkonoších. Severozápadním zakončením je vrchol Kutná (1001 m) s horskou chatou Rýchorská bouda. Mezi těmito dvěma nejsou žádné další důležité vrcholy. Krátký boční hřeben se rozvětvuje na jihozápad s bezejmenným vrcholem 1008 m. Na sever průsmyk Rýchorský kříž rozděluje Rýchory od severního hřebene směrem k hlavní části Krkonoš.
Rýchory tvoří nejvýchodnější část pohoří Krkonošský národní park a díky svým vysoce cenným botanickým lokalitám byly horní části kolem hlavního hřebene Rýchor zahrnuty do zón I a II národního parku.[2] Les Dvorský les v Rýchorech zachovává zbývající oblast buku prales, skládající se z bizarních kmenů starých buk, jeřáb, bříza a smrk stromy pokryté mechem a je oblíbeným místem fotografů přírody.[3]
Na severních svazích hřebene Rýchory a v údolí řeky Sněžný potok jmenuje se malá osada Rýchory která je také součástí města Žacléř.
Těžba zlata
Na základě legend, napsaných kronikářem Simon Hüttel z Trutnova se zlato těžilo na svazích Rýchor již v 11. století, zatímco nejdůležitější doly byly založeny za vlády Vévoda Oldřich z Čech. První písemná zpráva o těžbě zlata je z roku 1542. Císař Ferdinand I. udělil tržní město těžební privilegia Svoboda nad Úpou. Těžařská vesnice zlata Sklenářovice byla také založena v jižním údolí Rychory. Největší rozsah těžby zlata nastal po roce 1648, kdy císař Ferdinand III potvrdil privilegia Svobody nad Úpou. Těžba skončila v roce 1742.[4]
Zlato Rychory je v Evropě jedinečné, protože obsahuje palladium, ostatní ložiska podobného složení jsou pouze v Brazílie.[5]
Reference
- ^ A b "Rýchory - přírodní zajímavosti - Krkonoše - Žacléř". www.hkregion.cz. Citováno 2018-07-31.
- ^ "Krkonošská naučná stezka - Naučné stezky - Krkonoše - Žacléř". www.hkregion.cz. Citováno 2018-11-28.
- ^ "Přírodní rezervace Dvorský les, Hřeben Rychory - Přírodní zajímavosti - Krkonoše - Horní Marsov". www.cesky-raj.info. Citováno 2018-11-28.
- ^ Těžba zlata. HISTORIE TĚŽBY ZLATA VE SVOBODĚ NAD ÚPOU A NA RÝCHORÁCH
- ^ Krkonošské dolování 7: Dobývání zlata na Rýchorách