Révayova rodina - Révay family
Dům Révay | |
---|---|
Země | Maďarské království |
Založený | počátek 13. století |
Zakladatel | Jakab de Ryva |
Tituly |
|
Nemovitosti | Szklabinya, Blatnica, Mosóc |
Kadetské větve | Révay de Trebosztó |
The Révay rodina byla Maďarka[1] šlechtická rodina, která vlastnila panství v Turóc kraj, Maďarské království (Turiec regionu v dnešním Slovensko ) až do počátku 20. století. Jejich majetek zahrnoval mj. the Rokokově-klasický zámek v Mošovcích, takzvaný Starý zámek zbořena v polovině 20. století, Šlechtici Sídlo a park v Mošovce, hrad v Blatnica, přistane a hrad v Sklabiňa, stejně jako zámek s parkem v Turčianska Štiavnička.
Rodinná historie
Rodina Révayů je známá od 13. století. Byl povolán první známý předek rodiny Přichází Jakab (Hrabě Jakab) na počátku 13. století.[2] Hlavní statky rodiny se nacházely v regionu Syrmia až do osmanské okupace jižního Maďarska. V roce 1556 a 1635 byla rodina povýšena na Baroni a 17. června 1723 až Počty. Erb Masters de Reva, který lze vidět na fasáda jejich panského domu se skládá z a vlk Tenné rostoucí z koruna z Nebo, drží tři růže. Mošovce se stal majetkem rodiny Révayů v roce 1534, šest let po darování Král uherský, Ferdinand I., císař svaté říše římské. Posledním členem rodiny, který bydlel v Mošovcích, byl počet Ferenc Révay. Dnes žijí potomci rodiny Trnava, Bratislava, Graz stejně jako v Maďarsko. Poslední písmeno jména je někdy „i“ místo „y“ v některých tištěných verzích nebo jako záležitost modernizace v Maďarsku na konci 19. století.
Po druhá světová válka byl majetek rodiny Révayů v Turci znárodněn. V roce 1993 podala neteř Ladislava Révaye, posledního z hrabat, žádost o restituci jejich majetku. Žádost skončila u soudu, protože rodina Révayových a stát měli odlišné názory na rozsah jejich nároku. V roce 2001 byl Ústavním soudem Slovenské republiky zamítnut restituční nárok Révays. O 5 let později však Evropský soud pro lidská práva v Štrasburk vydal rozhodnutí umožňující v této věci pokračovat, čímž se otevřela možnost usmíření obou stran. To vedlo k finanční kompenzaci státu za manžela a manželka[Citace je zapotřebí ] neteře Ladislava Révaye (zemřel v roce 1995) ve výši 150 milionů Sk (necelých 5 milionů EUR).[3]
Ve Švédsku je rodina považována za součást nezaváděná šlechta.
Viz také
Galerie
Hrabě Ferenc Révay, poslední člen rodiny Révay, který žil v Mošovcích. Obrázek cca z roku 1910.
Hrob hraběte Ference Révaye v lesích Mošovce
Erb rodin Révay (vlevo) a Szunyogh
Iniciály hraběte Ference Révaye v bráně zámku v Mošovcích
Viz také
Reference
- ^ Hamish M, Scott (1995). „Vědecká migrace z východní Evropy“. Evropské šlechty v sedmnáctém a osmnáctém století: severní, střední a východní Evropa. Longman. p. 336. ISBN 978-0-582-08071-3.
- ^ http://www.kislexikon.hu/revay.html
- ^ Monika Tódová (23. 9. 2008). "Štát odškodní šľachticov". Citováno 2008-09-23.
externí odkazy
- Krátké biografie Jánose Móra Révai (Révay), hlavního redaktora Révaiho velkého lexikonu (v maďarštině)
Další čtení
- BEŇOVSKÝ, J. a kol .: Mošovce v premenách času. Martin: Osveta, 1984. 304 s.
- LIPPAN, M. a kol .: Mošovce. Banská Bystrica: Stredoslovenské vydavateľstvo, 1971. 405 s.
- REŤKOVSKÝ, P .: Turistický průvodce po lokalitách v Mošovcích. Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 2004. 38 s., ISBN 80-969156-1-4
- TATÁR, J .: Mošovce v historickej, kulturní a prírodnej mozaike. Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 2003. 124 s., ISBN 80-968976-0-8
- TATÁR, J .: Živý poklad (Povesti z Mošoviec). Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 1994. 64 s.ISBN 80-967232-0-0