Qu Yun (dynastie Jin) - Qu Yun (Jin dynasty)

Qu Yun
麴 允
Velký velitel (大 都督)
V kanceláři
315–316
MonarchaCísař Min of Jin
Osobní údaje
narozenýNeznámý
Jincheng Commandary, Provincie Gansu
Zemřel316
Pingyang, Provincie Šan-si
Posmrtné jménoMarkýz Jiemin (節 愍 侯)

Qu Yun (zemřel 316), byl vojenským generálem Jin Dynasty (266-420). Byl prominentním členem skupiny z Anding, který přísahal po obnovení dynastie Jin v severní Číně Katastrofa Yongjia a byl jedním z Císař Min z Jin nejbližší poradci v odporu Han Zhao. Přes časný úspěch skupiny měl režim krátkodobý charakter, protože nedostatek podpory a důvěry mezi sebou vedl k tomu, že v roce 316 byl nakonec přemožen Hanovými silami. Po kapitulaci císaře Mina si Qu Yun vzal život, když byl uvězněn.

Život

Qu Yun se narodil v prestižní šlechtické rodině v roce Jincheng Commandary v moderní době Provincie Gansu, řekl, aby byl stejně slavný i jiné rodině zvané Ty.[1] O časném životě Qu Yun není nic známo, ale do roku 311 byl již podřízen princi Nanyangu Simě Mo. Poté, co byla Sima Mo zajata a popravena Liu Cong, císař Han Zhao v 311, on spolu se svým vrstevníkem Suo Lin uprchl do Andingského velení (安定 郡, dnešní Zhenyuan, Provincie Gansu ).[2]

Před smrtí Sima Mo (司馬 模), ve stejném roce viděl kapitál Jin Luoyang a Císař Huai Jin zajat Han. V Andingu plánovali Qu Yun, Suo Lin a další obnovit dynastii Jin zpět v severní Číně. Spiklenci se rozhodli zvolit správce Andingu, Jia Ya, aby vedl plán v znovuzískání Chang'an od Han. Plán byl úspěšný, protože skupina nejenže znovu obsadila Chang'an, ale také porazila generály Han v sérii záchvatů.[3] Nedlouho poté, synovec císaře Huai, Sima Ye, byl přiveden do Chang'anu Yan Ding a prohlášen za korunního prince.[4]

Navzdory úspěchu skupiny v tomto roce skupina utrpěla velké neúspěchy v roce 312. Jia Ya měla být toho roku zabita při potyčce s generálem Han, Peng Tianhu (彭 天 護). Kromě toho Yan Ding zabil správce Jingzhao, Liang Zonga poté, co napadli kontrolu nad regionem. Qu Yun byl správcem přepravy (始 始, v současnosti Shaanxi ) v té chvíli a se smrtí Jia Ya nastoupil na pozici Jia jako inspektor v provincii Yong. Qu Yun i Suo Lin chtěli podkopat rostoucí vliv Yan Ding a využili svého zabití Liang Zonga (梁 綜) jako záminku k útoku na něj. Qu Yun a Suo Lin spolu se Zongovým bratrem, Liang Su (梁 肅) pochodovali a porazili Yan Dinga, což ho přimělo uprchnout do Yongu, kde Di domorodec Dou Shou (竇 首) ho zabil a poslal hlavu zpět do Chang'anu.[5]

Když v roce 313 dosáhly Chang'anu zprávy o popravě císaře Huai, nastoupila na trůn Sima Ye a byla pojmenována císař Min of Jin. Jako nový císař jmenoval Qu Yuna zástupcem ředitele Levice mistrů psaní, generála, který vede armádu, nositele pověření, plukovníka kmenů Western Rong a vedoucího záležitostí mistrů psaní[6]. Krátce nato Liu Cong nařídil svým generálům, Liu Yao a Zhao Ran zaútočit na Chang'an. Qu Yun dostal rozkaz tábořit v Huangbai (黃 白城, v dnešní době) Xianyang, Shaanxi) odolat invazi[7]. Liu Yao a Zhao Ran zaútočili na Qu Yun a Qu byl několikrát poražen.[8] S většinou sil Jin připíchnutých na Huangbai se Zhao Ran rozhodl zaútočit na Chang'an. Zhao Ran zdevastoval hlavní město, než ustoupil kvůli nepřátelským posilám.[9] Díky nedávným vítězstvím však byl Liu Yao sebevědomý a jeho obrana byla zranitelná. Qu Yun to využil a zahájil úspěšný překvapivý útok na Liu Yao. Tato porážka způsobila, že se Liu Yao stáhl zpět do Hanova hlavního města Pingyang.[10]

Následující rok v roce 314 Liu Yao a Zhao Ran spolu s Yin Kai (殷 凱) ještě jednou ohrožovaly hlavní město. Qu Yun se pokusil zaútočit proti jejich silám Pingyi ale byl zahnán zpět. Qu Yun znovu shromáždil své vojáky a zkusil jiný plán. V noci Qu Yun zaútočil na tábor Yin Kaie a podařilo se mu ho při útoku zabít. Porážka Yin Kai způsobila, že se Liu Yao vrátil k Huai, kde bojoval se správcem Henei, Guo Mo.[11] Zhao Ran se rozhodl zaútočit na Beidi (北 地 郡, v dnešní době Čching-jang, Gansu) a bojoval s Qu Yunem, ale Zhao byl během bitvy zabit kuší.[12]

Přes Zhao Ran a Yin Kai smrt, Liu Yao ještě jednou zaútočil na Jin síly v 315 tím, že napadne Beidi. Císař Min jmenoval Qu Yuna velmistrem a generálem agilní kavalérie a nařídil mu, aby se postavil proti Liu Yao. Liu Yao zajal Pingyi a Shang Commandery. Qu Yun nemohl dělat nic jiného, ​​než počkat na Huangbai, protože se bál, že má příliš málo vojáků, aby s ním bojoval.[13] Qu Yun navrhl Suo Linovi, aby přivedli císaře k princi Nanyangu, Sima Bao v Qinzhou který měl větší sílu, ale Suo Lin mu vyčítal, že Sima Bao jistě využije moci císaře, s níž Qu Yun souhlasil[14].

Liu Yaoova invaze do Beidi pokračovala do následujícího roku v roce 316, kdy Liu Yao obléhal správce Beidi, Qu Chang (麴 昌) a Qu Yun vedli své muže k posílení Chang. Liu Yao spálil části města a poslal přeběhlíky Qu Yunovi, který mu řekl, že kapitál velitele již padl. Qu Yun jim uvěřil a pověst se rozšířila mezi jeho vojáka, což způsobilo, že se ve strachu rozptýlili.[15] Liu Yao porazil Qu Yun v údolí Panshi (磻 石谷, v dnešní době Tchung-čchuan, Shaanxi) a Qu ustoupili do Lingwu, čímž začlenil Beidi na Hanovo území.[16] Qu Yun měl pověst laskavého srdce a svým podřízeným udělil mnoho titulů a umožnil jim svobodně uplatňovat svou vlastní moc. Když však napadl Liu Yao, mnoho z nich odmítlo pomoci Qu Yunovi, například Jiao Song (焦 嵩), který, když byl Qu požádán, aby mu pomohl chránit kapitál před Hanem, se jednoduše rozhodl počkat, dokud Qu Yun nebude hluboce v problémech pomoci.[17]

Liu Yao pak ve stejném roce přitlačil k Chang'anovi. Generálové císaře Min byli povoláni do tábora v Bashangu (霸 上, který se nachází východně od Xi'anu), aby se bránili proti Liu Yao, ale žádný z nich se neodvážil postoupit. Sima Bao poslal svého generála Chu Song (胡 崧), aby posílil Chang'an, ale navzdory směrování Liu Yao na své cestě se rozhodl vrátit se zpět, protože věří, že pokud by režim císaře Mina měl porazit Han, byli Qu Yun i Suo Lin určitě bude mít vliv na jeho vládu.[18]Liu Yao oblehl Chang'an a přinutil Qu Yun a Suo Lin k ústupu do centra města. Situace v Chang'anu byla vážná, protože kvůli obléhání byly z města odříznuty zásoby potravin. Ceny potravin prudce vzrostly a lidé se uchýlili ke kanibalismu, zatímco jiní opustili svůj post. Císařský sklad měl tak málo jídla, že Qu Yun měl jen kaši, aby jej předal císaři k jídlu. Bez jídla a bez příchodu posily se císař Min rozhodl vzdát Liu Yao a naříkal: „Je to lord Qu a lord Suo, kdo tak špatně řídil naše záležitosti!“[19]

Císař Min a jeho důstojníci byli posláni do Pingyangu, aby se setkali s Liu Cong. Když se císař Min uklonil v podání před Liu Congem, Qu Yun se poklonil a truchlivě kvílel. Liu Cong se tím rozhněval a nařídil uvěznění Qu Yun. Ve vězení spáchal Qu Yun sebevraždu. Na Liu Conga zapůsobila Quova loajalita a posmrtně byl jmenován generálem vozů a kavalérie a jmenován Markýz Jiemin (節 愍 侯).[20]

Reference

  1. ^ (麹 允 , 金城 人 也。 與 游 氏 世 為 豪族 , 西 州 為之 語 : 「麹 與 游 , 牛羊 不 數 頭。 南開 朱門 , 北 望 青樓。」) Kniha Jin, svazek 89
  2. ^ (初 , 南陽 王 模 以 從事 中郎 索 綝 爲 馮翊 太守。 綝 , 靖 子 也。 模 死 , 綝 與 安夷 護軍 金城 麴 、 、 頻 陽 令 梁 肅 , 俱 奔 安定。) Zizhi Tongjian, Svazek 87
  3. ^ (時 安定 太守 賈 疋 與 諸 氐 、 羌 皆 送 任 子 於 漢 , 等 等 遇 於 陰 密 , 擁 還 臨 涇 , 疋 疋 謀 興 復 晉室 , 疋 從 之。 共 推 推 疋 爲 平西 將軍 將軍, 率衆 五萬 向 長安。 雍 州刺史 麴 特 、 新 平 太守 竺 恢 皆不 降 漢 , 聞 疋 起兵 , 與 扶風 太守 梁 綜 十萬 會 之。 綜 , 肅 之 兄 也。 漢 河內 王 粲 在 新 新豐 , 使其 將 劉雅 、 趙 染 攻 新 平 , 不克。 索 綝 救 新 , 大小 百戰 , 雅 等 敗退。 中山 王 曜 疋 等 戰 於 黃 丘 , 曜 衆 大敗。 疋 遂 襲 漢 梁州 梁州Iz 彭 蕩 仲 , 殺 之。 麴 特等 擊破 粲 於 新豐 , 粲 還 平陽。 於是 疋 兵 勢 大振 , 關 西 胡 、 晉 翕然 響應。) Zizhi Tongjian, svazek 87
  4. ^ (鼎 少有 大志 , 因 西 土人 思歸 , 欲 立功 鄉里 , 乃 與 撫軍 長史 毗 、 司馬 傳 遜 懷 翼 戴 秦王 之 計 , 疇 疇 、 捷 等 曰 : 「山東 非 霸王 , , 不如 關 中。 」河陽 令 傅 暢 遺 鼎 書 , 勸 奉 秦王 過 洛陽 , 謁 拜 , 徑 據 長安 , 綏 合 夷 晉 , 興起 眾 , 克復 宗廟 , 雪 社稷 之 恥。 鼎 書 書 , 便欲 詣 洛 洛 洛 洛 洛流人 謂 北 道 近 河 , 懼 有 抄截 , 欲 南 自 武 關 向 長安 疇 等皆 山東 人 , 咸 不願 西 入 , 荀 及 疇 、 捷 等 並 逃散。 鼎 追 籓 不及 ,  恆 等 見 見殺 , 唯 顗 、 述 走得 免。 遂 奉 秦王 行 , 止 上 洛 , 山賊 所 襲 , 殺 百餘 人 , 率 餘眾 西至。 時 劉聰 向 長安 , 為 雍 州刺史 賈 疋 所 逐 , 走Of 平陽。. 遣人 奉迎 秦王。) Book of Jin, svazek 60
  5. ^ (洛陽 傾覆 , 閻 鼎 等 立 秦王 為 皇太子 于 長安 , 鼎 總 攝 百。 允 時 為 安夷 護軍 、 始 平 太守 , 心 鼎 鼎 功 , 且 規 權勢 , 因 鼎 殺 京兆 太守 梁 綜 綜Kniha Jin, svazek 89
  6. ^ (湣 帝即 尊 位 , 以 允 為 尚書 左僕射 、 領軍 、 持節 、 西 戎校尉 、 錄 尚書 事 , 雍州 如故。) Book of Jin, svazek 89
  7. ^ (聰 遣 劉曜 及 司隸 喬智明 、 武 牙 李景 年 等 寇長安 , 命 趙 染 率眾 赴 之。 大 都督 麹 允 據 黃 黃 白城) Kniha Jin, svazek 102
  8. ^ (漢 中山 王 曜 、 趙 染 攻 麴 允 于 黃 白城 , 允 累 戰 皆 敗 ; 索 綝 爲 征 東 大 將軍 , 將兵 助 允) Zizhi Tongjian, svazek 88
  9. ^ (染 謂 曜 曰 : 「麹 允 率 大眾 在外 , 長安 可 襲 而 取。 得 得 , 黃 白城 自 服。 願 大王 以 眾 眾 守 此 , 染 請 輕騎 襲 之。 曜 乃 乃 承 制 加 染 染 染 染 染 染大 都督 、 安南 大 將軍 , 以 精騎 五千 配 之 而 進。 王 師 敗于 , , 王 廣 死 之。 染 夜 入 長安 外 , , 奔 射 雁 樓 , 染 焚燒 龍尾 及諸 軍營 軍營Of 殺掠 千餘 人 , 旦 退屯 逍遙 園。) Kniha Jin, svazek 102
  10. ^ (漢 中山 王 曜 恃 勝 而不 設備 , 十一月 , 麴 允 引兵 襲 之 , 漢兵 大敗 , 其 冠軍 將軍 喬智明 ; 曜 引 歸 平陽。) Zizhi Tongjian, svazek 88
  11. ^ 曜 曜 染 復 與 將軍 殷 凱 帥衆 數萬 向 長安 , 麴 允 逆 戰 馮翊 , , 敗 , 收兵 ; 夜 , 襲 凱 營 凱 敗 敗 死。 乃 還 還 攻 太守 郭 默 于 懷 , 列 列 三Of 圍 之。) Book of Jin, svazek 89
  12. ^ (趙 染 寇 北 地 , 夢 魯 徽 大怒 , 引 弓 射 之 , 染 驚悸 而 寤。 將 攻城 , 中 弩 弩 而死) Book of Jin, svazek 102
  13. ^ (曜 復 攻 北 地 , 允 為 太 都督 、 驃騎 將軍 , 次於 青白 城 以 之。 曜 聞 而 轉 寇 上郡 , 允 軍 靈武 靈武 , 以 兵 弱 不敢 進。) Kniha Jin, svazek 89
  14. ^ (麹 允 欲 挾 天子 趣 保 , 綝 以 保 必 逞 私欲 , 乃止。 自 長安 以西 , 復 奉 朝廷。 百官 饑 乏 , 采 穭 自 自 存) Book of Jin, svazek 60
  15. ^ (曜 後 復 圍 北 地 , 太守 麹 昌 遣使 求救 , 允 率 步騎 赴 之。 去 數十 里 , 群賊 繞城 放火 , 煙塵 蔽天 , 縱 反 間 詐 允 曰 : 「郡城 已 陷Of 焚燒 向 盡 , 無 及 矣。 」允 信 之 , 眾 懼而 潰。 後 數 日 , 昌 突圍 赴 長安 長安 北 北 地 遂陷。) Kniha Jin, svazek 89
  16. ^ (北 地 饑 甚 , 人 相 食 啖 , 羌 酋 大軍 須 運糧 以 給 麹 昌 , 擊敗 之。 麹 允 與 劉曜 戰 于 石谷 石谷 , 王 師 敗績 , 允 奔 奔。) Kniha Jin, Svazek 102
  17. ^ (允 性 仁厚 , 無 威 斷 , 吳 皮 、 王 隱 之 徒 , 無賴 人 人 , 加重 爵 , 新 平 太守 竺 恢 , 始 平 太守 楊 像 、 扶風 太守 竺 爽 、、加 侍中 、 常侍 , 村 塢 主帥 小 者 , 猶 假 銀 青 、 將軍 之 , 欲以 撫 結 眾 心。 然 諸將 驕 恣 , 不及 不及 下 , 人情 頗 離 , 由 是 羌胡 因此 跋扈。 ) Book of Jin, svazek 89
  18. ^ (焦 嵩 、 竺 恢 、 宋 哲 皆 引兵 救 長安 , 散騎常侍 華 輯 監 京兆 、 馮翊 、 弘農 、 上 洛 四郡 兵 屯 霸 上 , 皆 畏 漢兵 強 , 不敢 進。。相 國 保 遣 胡 崧 將兵 入 援 , 擊 漢 大 司馬曜 於 靈臺 , 破。。 恐 國威 復 振 則 麴 、 索 勢 盛 乃 乃 城西 諸郡 兵屯 渭北 不 進 , 遂 還 槐里 槐里Iz) Zizhi Tongjian, svazek 89
  19. ^ (劉曜 復 攻 長安 , 百姓 饑 甚 , 死者 太 半。 久 之 , 城中 逼 , 帝 將 出 降 , 歎 曰 「「 誤 事 者 , 麹 、 索 二 二 , 麹 、 索 二 公 也也
  20. ^ (帝 至 平陽 , 為 劉聰 所 幽 辱 , 允 伏地 號哭 不能 起。 聰 大怒 , 幽 於 獄 , 允 發憤 自殺。 聰 嘉其忠 烈 , 贈 車騎 將軍 , 諡 節 湣 侯。) Kniha Jin , Svazek 89