Pruská pocta - Prussian Homage
The Pruská pocta nebo Pruská pocta (Němec: Preußische Huldigung; polština: hołd pruski) byl formální investice z Albert Pruska jako vévoda z polština léno z Vévodské Prusko.
V důsledku příměří končícího Polsko-germánská válka Albert, Velmistr Řádu německých rytířů a člen Dům Hohenzollernů navštívil Martin Luther na Wittenberg a brzy nato začal mít soucit protestantismus. Dne 10. Dubna 1525, dva dny po podpisu Smlouva z Krakova který oficiálně ukončil Polsko-germánská válka (1519–21), v Hlavní náměstí polského hlavního města Krakov, Albert rezignoval na svou pozici velmistra Řád německých rytířů a od krále obdržel titul „vévoda z Pruska“ Zygmunt I Starý Polska. V dohodě, kterou částečně zprostředkoval Luther, se vévodství pruské stalo prvním protestantským státem, který očekával Mír Augsburgu z roku 1555. The investituru protestantského léna Pruského vévodství bylo pro Polsko ze strategických důvodů lepší než katolické léno státu Řádu německých rytířů v Prusku, formálně podléhající Císař Svaté říše římské a Papežství.
Jako symbol vazalství dostal Albert od polského krále standard s pruským erbem. Černý pruský orel na vlajce byl doplněn písmenem „S“ (pro Zikmunda) a na krku měl umístěnou korunu jako symbol podrobení Polsku.
Pocta velmistrů Řádu německých rytířů
Tradice Pruské pocty sahá až do roku 1469, kdy po Třináctiletá válka a Druhý trnový mír, Všechno Velmistři Řádu německých rytířů byli povinni vzdát poctu polským vládcům do šesti měsíců od jejich zvolení. Někteří velmistři to odmítli tvrdit, že Řád německých rytířů byli pod Papežský Suverenita. Mezi těmi, kteří to odmítli, byli Martin Truchseß von Wetzhausen, Fridrich Saský (který předal věc 1495 Císařská strava ), stejně jako Vévoda Albert.
- 1. prosince 1469 v a Sejm v Piotrków Trybunalski, Velmistr Heinrich Reuß von Plauen vzdal hold králi Kazimír IV. Jagellonský,
- 20. listopadu 1470 v Sejmu v Piotrkowě Trybunalském, velmistru Heinrich Reffle von Richtenberg vzdal poctu králi Kazimirovi IV,
- 9. října 1479 v Nowy Korczyn, Velmistr Martin Truchseß von Wetzhausen vzdal poctu králi Kazimirovi IV,
- 18. listopadu 1489 v Radom, Velmistr Johann von Tiefen vzdal poctu králi Kazimirovi IV,
- 29. května 1493 velmistr Johann von Tieffen vzdal hold králi Jan I. Albert.
Pocta vévodů Pruska
The Vévodství pruské byl vytvořen v roce 1525 a poctou vévodovi Albert Pruska se konalo dne 10. dubna 1525 v Krakově. Poslední pocta se konala dne 6. Října 1641 před Varšava je Královský hrad. V návaznosti na Smlouva z Brombergu (1657), pruské vládce již nebylo považováno za vazaly polských králů.
- 19. července 1569 v Sejmu v Lublin Vévodo Albert Frederick vzdal hold králi Zikmund II. Augustus. Tuto událost mimo jiné pozoroval Jan Kochanowski, který to popsal v básni Proporzec albo hołd pruski,
- 20. února 1578 před Varšavou Kostel sv. Anny, George Frederick, markrabě Brandenburg-Ansbach vzdal hold králi Stephen Báthory,
- 16. listopadu 1611 před varšavským kostelem sv. Anny, John Sigismund, volič Brandenburga vzdal hold králi Zikmund III Vasa,
- v září 1621, George William, volič Brandenburgu vzdal hold králi Zikmundovi III.,
- 21. března 1633, vyslanci kurfiřta George Williama vzdali hold králi Władysław IV Vasa,
- 6. října 1641 před varšavským královským hradem, Frederick William, volič Brandenburgu vzdal poctu králi Władysławovi IV.
Reference
- Vetulani A., Lenno pruskie od traktatu krakowskiego do śmierci księcia Albrechta 1525-1568. Studium historyczno-prawne, Krakov 1930;
- Marian Biskup, Geneza i znaczenie hołdu pruskiego 1525 r., "Komunikaty Mazursko-Warmińskie", 1975, č. 4;
- Bogucka M., Hołd Pruski, Warszawa 1982;
- Boockman H., Zakon krzyżacki. Dwanaście rozdziałów jego historii, wyd. polskie, Warszawa 1998
- Bogdan Wachowiak, Andrzej Kamieński Dzieje Brandenburgii-Prus. Na progu czasów nowożytnych (1500-1701) ISBN 83-7177-195-9;