Princ Ludwig z Löwenstein-Wertheim-Freudenberg - Prince Ludwig of Löwenstein-Wertheim-Freudenberg
Princ Ludwig | |||||
---|---|---|---|---|---|
narozený | Kreuzwertheim, Bavorské království | 19. července 1864||||
Zemřel | 26. března 1899 Furageros, Filipínská republika | (ve věku 34)||||
Manželka | |||||
| |||||
Dům | Löwenstein-Wertheim-Freudenberg | ||||
Otec | Wilhelm, princ z Löwenstein-Wertheim-Freudenberg | ||||
Matka | Hraběnka Olga z Schönburg-Glauchau | ||||
Náboženství | římský katolík |
princ Ludwig Karl Löwenstein-Wertheim-Freudenberg (Němec: Ludwig Karl Prinz zu Löwenstein-Wertheim-Freudenberg)[1] (narozen 19. července 1864 v Kreuzwertheim, Bavorské království;[Citace je zapotřebí ] zemřel 26. března 1899 v Furageros mimo Manila, Filipínská republika[2]) byl Londýn prominent který se stal známým svým záhadným zmizením a následným znovuobjevením v Filipíny Během Španělsko-americká válka[1][3][4] ve kterém byl zabit během bojů mezi Emilio Aguinaldo -vedený povstalci a Armáda Spojených států v bitvě u Caloocan u Filipínsko-americká válka.[1][2][5] Ludwig byl princem Löwenstein-Wertheim-Freudenberg a členem Knížecí dům Löwenstein-Wertheim-Freudenberg.[Citace je zapotřebí ]
Rodina
Ludwig se narodil 19. července 1864 v Kreuzwertheim, Bavorské království a byl osmým dítětem a šestým synem Wilhelm, princ z Löwenstein-Wertheim-Freudenberg a jeho první manželka, hraběnka Olga Clara z Schönburg-Glauchau.[Citace je zapotřebí ]
Manželství
Ludwig se oženil Lady Anne Savile, dcera John Savile, 4. hrabě z Mexborough a jeho druhá manželka. Agnes Louisa Elizabeth Raphael, dne 15. května 1897 v Londýně.[1][4]
Zmizení na Filipínách
Španělsko-americká válka
Ludwig zmizel z londýnské společnosti v roce 1898 a vyzval své přátele, aby vedli reklama v Londýně noviny dotazování na jeho místo pobytu.[1][4] Po mnoha spekulacích a telegram z Manila zveřejněné v březnu 1899 odhalilo, že princ byl v Manile mnoho měsíců a byl přítomen při zničení Patricio Montojo je Španělská námořní flotila Během Bitva u Manilského zálivu v Španělsko-americká válka.[1][4] Zatímco byl v Manile, byl Ludwig podezřelý z jednání jako „důvěrného agenta“ Německá vláda.[1][4][6] Před kapitulací Manily měl Ludwig údajně povoleno přecházet dovnitř a ven ze španělských a povstaleckých linií, protože ho každá strana považovala za přátelského.[1][4] Ludwig také údajně sloužil jako „dobrovolník pobočník " a tlumočník generálovi Millerovi, ačkoli s ním nikdy nebyl spojen Armáda Spojených států.[2][4]
Filipínsko-americká válka
Ludwig byl mezi několika civilisty, kteří sledovali postup bitvy u Caloocan, bojované mezi povstalci pod vedením Emilio Aguinaldo a Oregon Dobrovolníci, vojáci Armáda Spojených států, z kamene most přes řeku Malabon poblíž Furageros dne 26. března 1899.[1][2][5][7] Ludwig a ostatní diváci byli poté varováni An spořádaný že byli v současné situaci v nebezpečí.[2] Řádný důstojník Ludwiga oslovil přímo: „Mluvím k tobě zvlášť. Už jsi nám způsobil potíže tím, že jsme se potloukali kolem palebné čáry, a už toho nebudeme mít.“[2] Podle kolegy civilního diváka C. S. Bradforda v The New York Times, Ludwig a společník opustili pozici a zmizeli v blízkém okolí les který se později stal dějištěm bojů.[2] Oregon Vojákům dobrovolníků bylo nařízeno střílet na domy v lesích, v jednom z nich byl Ludwig.[2] Kulka vystřelená oregonským vojákem vstoupila do Ludwigovy pravé strany a okamžitě ho zabila.[2] Bradford a další dva se ujali Ludwigova těla.[2] A cestovní pas nalezený na Ludwigově osobě, podepsal Aguinaldo, čímž potvrdil, že mu bylo podle libosti uděleno povolení vstoupit do linií povstalců.[2] C. S. Bradford tyto události popsal The New York Times po svém návratu z Filipín do svého domova v San Francisco, Kalifornie v květnu 1899.[2] Ludwigovo datum smrti potvrdili také oregonští dobrovolníci ve svém oficiálním popisu války zveřejněném v roce 1902.[8]
Tituly a styly
- 19. července 1864 - 26. března 1899: Jeho výše Sereny Princ Ludwig z Löwenstein-Wertheim-Freudenberg
Původ
Předkové knížete Ludwiga z Löwenstein-Wertheim-Freudenberg | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ A b C d E F G h i The New York Times Zaměstnanci (27. března 1899), „The Mystery of Loewenstein“ (PDF), The New York Times, vyvoláno 19. srpna 2010
- ^ A b C d E F G h i j k l The New York Times Zaměstnanci (9. května 1899), „Smrt knížete Loewensteina“ (PDF), The New York Times, vyvoláno 19. srpna 2010
- ^ Christ Church Cathedral (1906), Koledník, svazek 10, Christ Church Cathedral
- ^ A b C d E F G The New York Times Zaměstnanci (5. března 1899), „Spekulace o princi“ (PDF), The New York Times, vyvoláno 19. srpna 2010
- ^ A b The New York Times Zaměstnanci (23. listopadu 1913), „English Peer, Once a Prospector Here, Turns Moslem“ (PDF), The New York Times, vyvoláno 19. srpna 2010
- ^ Guerrero, Leon María (1984), My, Filipínci, Daily Star Pub. Co.
- ^ Foreman, John (1980), Filipíny, Filipiniana Book Guild
- ^ Gantenbein, Calvin U. (1902), Oficiální záznamy oregonských dobrovolníků ve španělské válce a filipínském povstání, W.H. Leeds, státní tiskárna