Pradip Mukherjee - Pradip Mukherjee
Pradip Mukherjee | |
---|---|
narozený | 11. srpna 1946 |
obsazení | Herec, dramatik |
Aktivní roky | 1976-dosud |
Pradip Mukherjee (také známý jako Pradip Mukhopadhyay) je indický herec a dramatik, který primárně působí v Bengálské filmy. Ačkoli není známý pro hraní v běžných bengálských filmech, Pradip Mukherjee získal ohlas u kritiků za své hraní ve filmech jako Satyajit Ray je Jana Aranya, Buddhadeb Dasgupta je Dooratwa a Rituparno Ghosh je Utsab.
Časný život
Pradip Mukherjee se narodil rodičům ze střední třídy Sammohan Mukhopadhyay a Bhakti Mukhopadhyay a vyrostl v oblasti Chorbagan v Šimle v Kalkata. Středoškolské vzdělání dokončil od Zajíc škola v roce 1965 vystudoval City College, Kalkata v roce 1970. Nastoupil na právo a v roce 1973 absolvoval právnickou školu.[1]
Herecká kariéra
Během svých vysokoškolských dnů Pradip Mukherjee absolvoval lekce dramatu a připojil se k dramatickým akademiím.[1] Účinkoval v několika hrách v Tapan Theatre v Kalkatě. Po absolvování právnické fakulty pracoval na plný úvazek jako právník a o víkendech hrál ve hrách. V roce 1974 se setkal Satyajit Ray, který zaujal svým výkonem, když vystupoval v Nakshatra Theatre Group, jej obsadil do svého posledního filmu trilogie Kalkaty, Jana Aranya. Film získal ohlas u kritiků a získal několik ocenění, včetně Ceny Karlových Varů v roce 1976.[2] Také si vydělal Filmfare Awards East pro nejlepšího herce v roce 1976.
Později v jeho kariéře působil v kriticky uznávaných filmech jako Dooratwa (1981) a Utsab (2001).
Osobní život
Pradip Mukherjee se oženil v roce 1977 a má syna a dceru.
Kromě herectví pracuje na plný úvazek jako daňový poradce v Lake Town, Patipukur oblast východu Kalkata.
Filmografie
- Jana Aranya (1976)
- Golap Bou (1978)
- Zarputilý (1979)
- Dooratwa (1981)
- Durer Nadi (1982)
- Ashlilatar Daye (1983)
- Lalita (1984)
- Anweshan (1985)
- Vrtulník (1987)
- Madhuganjer Sumati (1988)
- Sati (1990)
- Manabpremik Nimai (1991)
- Anandaniketan (1991)
- Purushottam (1992)
- Hirer Angti (1992)
- Shakha Proshakha (1992)
- Ami O Maa (1994)
- Baksho Rahashya (1996)
- Kalratri (1997)
- Dahane (1998)
- Chaka (2000)
- Utsab (2001)
- Mondo Meyer Upakhyan (2003)
- Sangram (2005)
- Faltu (2006)
- Bibar (2006)
- Eti (2008)
- Gorosthaney Sabdhan (2010)
- Ami Aadu (2011)
- Shatru (2011)
- Mayabazaar (2012)
- Jekhane Bhooter Bhoy (2012)
- Maach Mishti a další (2013)
- Swabhoomi (2013)
- Goynar Baksho (2013)
- Badshahi Angti (2014)
- Shajarur Kanta (2015)
- Kahaani 2 (2016)
- Parcela (2020)
Bibliografie
- Robinson, Andrew (1989). Satyajit Ray: Vnitřní oko. I.B. Tauris. ISBN 1-86064-965-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Reference
- ^ A b Kumar, S. „Pradip Mukhopadhyay Profile Rodinný život a vzdělávání - herec Pradip Mukhopadhyay Career & Wiki“. www.kolkatabengalinfo.com. Citováno 5. srpna 2018.
- ^ Robinson 1989, str. 366.