Archeologické naleziště Polizzello - Polizzello archaeological site
Umístění | Mussomeli, Provincie Caltanissetta, Sicílie, Itálie |
---|---|
Kraj | Sicílie |
Délka | 877 |
Dějiny | |
Období | Doba bronzová |
Kultury | Sicani, Sicels |
Poznámky k webu | |
Data výkopu | konec 19. století |
Archeologové | Dario Palermo |


The archeologické naleziště Polizzello nebo hora Polizzello[1] bylo místo obývané pravděpodobně od jedenáctého do šestého století před naším letopočtem
Jméno zřejmě pochází od tyrana Polyzeluse.[2][3][4]Podle jiné teze je název odvozen z řeckého πολις Ειθηλος (Polizzello), ačkoli zatím neexistují žádné archeologické důkazy, které by mohly naznačovat přítomnost řeckého osídlení v této oblasti.[5]
Místo se nachází na kopci ve výšce 877 metrů nad mořem a je blízko Mussomeli v Provincie Caltanissetta.
Místo je skvělé pro lidské osídlení pro svou snadno obhájitelnou polohu a pro přítomnost vodních zdrojů. Skládá se ze dvou náhorních plošin, z nichž horní nejmenší je domovem Akropolis a místo prvního protohistorického a archaického osídlení; místo má orientaci východ – západ s jediným přístupem z východu.[6]
Historicky měl web tři významné fáze:
- Starší doba bronzová (19. – 16. Století př. N. L.), Z níž zůstávají některé komorní hrobky z Castelluccio období a kruhová chata s ornamenty umístěná na východní straně hory.
- 11.-9. Století před naším letopočtem s vytvořením Akropolis umístěné na vrcholu kopce.
- 8. – 6. Století př. N. L., Období maximálního rozvoje centra, jehož pozůstatkem je monumentální plot, který vede podél okraje terasy na kopci, a řada kruhových budov: Sacelli, místa uctívání. Uvnitř které byly nalezeny výjimečné historické artefakty, včetně polizzellovské helmy krétského zpracování a hliněné figurky ithyphalského válečníka (The Warrior of Polizzello).
Z pátého století před naším letopočtem jsou pozůstatky rodu Temenos. Jedná se o obytnou budovu s více pokoji.
Viz také
Poznámky
- ^ Dario Palermo. „D. Palermo, L'Acropoli di Polizzello fra l'Età del Bronzo e il VI secolo a.C .: problemi e prospettive -“. Academia.edu. p. 310.
- ^ "Polizello". mammasicily.com. Archivovány od originál dne 26.06.2015.
- ^ „Storici na Sicílii: Tucidide, Diodoro, Erodoto, Cicerone ...“ Archivovány od originál dne 2015-09-24.
- ^ Guglielmo Capozzo (1840). Memorie su la Sicilia: Trate dalle più celebri e accademie e da distinti libri di società letterarie e di valent'uomini nazionali e stranieri: con aggiunte e note. Virzi. str. 27–.
- ^ „www.bretschneider-online.it“ (PDF). Archivovány od originál (pdf) dne 2015-09-23.
- ^ Dario Palermo. „Polizzello -“. Academia.edu. p. 105.
Další čtení
- Rosalba Panvini; Carla Guzzone; Dario Palermo (2009). Polizzello: Scavi del 2004 nell'area del santuario arcaico dell'acropoli. Regione Siciliana - Assessorato dei Beni Culturali, Ambientali e della Pubblica Istruzione Dipartimento dei Beni Culturali, Ambientali, dell’Educazione Permanente, dell’Architettura e dell’Arte Contemporanea. p. 84. ISBN 978-88-6164-132-7.
- Giuseppe Castellana. La Sicilia nel II millennio a.C. Palermo: Salvatore Sciascia Editore. ISBN 88-8241-130-3.
- Jean Huré (2005). Storia della Sicilia dalle origini ai giorni nostri. Brugherio (MI): Brancato Editore. ISBN 88-8031-078-X.
- Salvatore Piccolo. Antiche Pietre. La cultura dei dolmen nella Preistoria della Sicilia sud-orientale. Morrone Editore. ISBN 978-88-902640-7-8.
- Salvatore Spoto (2002). Sicilia antica. Roma: Newton Compton Ed. ISBN 88-8289-750-8.
- Sebastiano Tusa. La Sicilia nella preistoria. Palermo: Sellerio Editore. ISBN 88-389-1440-0.
- Giuseppe Voza. Nel segno dell'antico. Arnaldo Lombardi Editore. ISBN 88-317-2606-4.
externí odkazy
- La Civiltà Castellucciana
- Luigi Bernabò Brea, La Sicilia prima dei Greci, 1958
- Mambella, Raffaele. „La problematica dei sacelli circolari del santuario sicano di Polizzello (CL)“ (PDF). www.bretschneider-online.it. Archivovány od originál (PDF) dne 2015-09-23. Citováno 2015-06-25.
- Dario Palermo a Davide Tanasi, Diodoro a Polizzello
- „Descrizione del sito di Polizzello“. www.mussomelilive.altervista.org.