Pohorelá - Pohorelá
Pohorelá Koháryháza (maďarština) | |
---|---|
Vesnice | |
![]() | |
![]() Vlajka ![]() Erb | |
![]() ![]() Pohorelá Umístění Pohorelá v Banskobystrický kraj ![]() ![]() Pohorelá Pohorelá (Slovensko) | |
Souřadnice: 48 ° 51'55 ″ severní šířky 20 ° 01'06 ″ východní délky / 48,86528 ° N 20,01833 ° ESouřadnice: 48 ° 51'55 ″ severní šířky 20 ° 01'06 ″ východní délky / 48,86528 ° N 20,01833 ° E | |
Země | Slovensko |
Kraj | Banská Bystrica |
Okres | Brezno |
První zmínka | 1612 |
Vláda | |
• Starosta | Jana Tkáčiková (Ind. ) |
Plocha | |
• Celkem | 46,94 km2 (18,12 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 764 m (2507 ft) |
Populace (2020-06-30) | |
• Celkem | 2,155 |
• Hustota | 46 / km2 (120 / sq mi) |
Časové pásmo | Středoevropský čas |
Poštovní směrovací číslo | 976 69 |
Předčíslí | +421-48 |
Poznávací značka | BR |
webová stránka | www.pohorela.sk |
Pohorelá (maďarský: Koháryháza) je vesnice a obec v Okres Brezno, z Banskobystrický kraj centrální Slovensko. Nachází se na úpatí pohoří Nízké Tatry rozsah Karpaty, na pravém břehu horní části Hron Řeka. Obec se nachází 33 km východně od Brezno, 49 km jihozápadně od Poprad a 37 km severně od Tisovec na Silnice první třídy 66. Pohorelá je třetí největší vesnička na Slovensku Horehroní kraj. Římský katolík Pohorela kostel, postavený v roce 1762, je dominantou obce. Na začátku 20. století byla vesnice po určitou dobu známá jako Garamkohó.
Pohorelá se nachází v samém srdci etnografické oblasti známé jako Horehroní, který je známý pro své přírodní krásy a tradiční lidovou kulturu. Pohorelá každé léto hostí mistrovství světa v kosení.
Topografie
Pohorelá leží na pravém břehu řeky Hron , na okraji Nízké Tatry.[1] Na levém břehu Hronu Pohoří Vepor strmě stoupat, tvořící subrange z Slovenské Rudohoří; oblast je součástí Národní park Muránska Planina. Celý pravý břeh Hrona je součástí ochranného pásma Českého Krumlova Národní park Nízké Tatry.[2]
Důležité geografické body v okolí obce jsou Ždiarské sedlo , Vrchol Orlová , Andrejcová Hill , Mašianske skalky přírodní rezervace a Pohorelská pahorkatina. Na horním konci obce jsou prameny minerálních vod.
Dějiny
Dálková silnice mezi Spiš a Horehroní regiony prošly údolím Hrona od starověku. V mezích města byl nalezen vzácný archeologický nález barbarského pokladu ze starší doby železné (Balas 1960,70) - pravděpodobně výkop Puchovská kultura. The Horehroní spolu se zbytkem toho, co se mělo stát moderním Slovensko, se stala součástí Maďarské království kolem roku 1000 n. l. Obec byla založena počátkem sedmnáctého století pod Vlachův zákon na pozemcích panství Hrad Muráň. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1612. Původní obyvatelé regionu se zabývali pastevectvím a lesnictvím.
V osmnáctém století byly otevřeny doly na železnou rudu a byly postaveny železárny. Stavbou domů pro pracovníky pohorelských železáren vznikla současná sousední osada Pohorelská Maša. Asi v roce 1830 přešlo vlastnictví železáren na Princ Ferdinand Saxe-Coburg a Gotha a správa byla přesunuta do Pohorelá. Po rozsáhlé modernizaci se komplex Pohorelá stal nejdůležitějším producentem železa tehdejší doby Maďarský kraj z Gömör és Kishont. Do roku 1844 se průmyslový komplex podél řeky Hron skládal ze 2 hutí, 15 kováren, 3 válcoven plechů a 2 válcoven železných tyčí.
Od roku 1867 byla oblast součástí maďarské poloviny Maďarska Rakousko-Uhersko. Nezávislost Česko-Slovensko byla poprvé vyhlášena v Pohorelé asi 30. října 1918. Přestože byla vytvořena občanská stráž, vesnice zažila během následujících prvních měsíců nezávislosti určitou nestabilitu. První volby pro národní shromáždění se uskutečnilo v dubnu 1920 s Slovenská národní strana získání většiny hlasů ve vesnici.[3]
Během Slovenské národní povstání (SNP), partyzáni úseku Katrušinov brigády Jánošík - pojmenovaný pro slovenského loupežníka z 18. století, Juraj Jánošík - působili v okolí Pohorelá. Na konci roku 1944 byla obec obsazena německými a maďarskými jednotkami. Rumunská armáda osvobodila Pohorelou 29. ledna 1945.
The Sametová revoluce přišel do oblasti, když místní kapitolu Veřejnost proti násilí (VPN) byla ve vesnici založena počátkem prosince 1989.[4]
Demografie
Podle údajů Statistického úřadu Slovenské republiky k 31. 12. 2012 v obci žilo 2293 lidí, z toho 1225 žen a 1068 mužů[5].
V roce 2001 rozdělení populace podle národnost a etnický původ bylo následující[6]:
V roce 2001 byly náboženské demografie následující[6]:
- římský katolík – 95.03%
- Řeckokatolický – 1.49%
- luteránský – 0.26%
- Východní ortodoxní – 0.3%
- Ateista – 1.91%
- Není uvedeno - 0,78%
Politika a vláda
Obec Pohorelá je samostatný územní samosprávný a správní celek Slovenské republiky. Pobočkami samosprávy jsou starosta a zastupitelstvo. Obecné zastupitelstvo Pohorelá se skládá z 9 poslanců volených obyvateli obce na dobu 4 let. Funkční období poslanců končí složením přísahy poslanci nově zvolené městské rady.
Starosta města Pohorelá je vedoucím výkonné moci v obci a je volen na čtyřleté funkční období. Úřadující osobou je Jana Tkáčiková (ind.).
Strany a koalice | Strana EU | Skupina EP | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlasy | % | |||||||
Směr - sociální demokracie (SMER-SD) | PES | S&D | 349 | 32.31 | ||||
Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) | Žádný | Skupina EPP | 185 | 17.12 | ||||
Lidová strana - naše Slovensko (ĽSNS) | APF | NI | 147 | 13.61 | ||||
Jsme rodina | ID party | – | 94 | 8.70 | ||||
Slovenská národní strana (SNS) | Žádný | – | 62 | 5.37 | ||||
Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) | EPP | Skupina EPP | 58 | 9.69 | ||||
Progresivní Slovensko (PS) SPOLEČNĚ - občanská demokracie (SPOLU) | ALDE | Obnovte Evropu | 39 | 3.61 | ||||
EPP | Skupina EPP | |||||||
Vlasti (Vlasť) | Žádný | – | 36 | 3.33 | ||||
Svoboda a solidarita (SaS) | Strana ECR | Pokladna | 33 | 3.05 | ||||
Dobrá volba (Dobrá Voľba) | Žádný | – | 25 | 2.31 | ||||
Pro lidi (Za ľudí) | Žádný | – | 25 | 2.31 | ||||
Všechny ostatní strany | N / A | – | 25 | 2.31 | ||||
Celkový | 1,078 | |||||||
Zdroj[7] |
Pozoruhodné obyvatelé
- Vladimír Clementis, častý návštěvník, komunistický politik, ministr zahraničí Československa 1948-1950
- Pavol Dobšinský, Slovenský folklorista a autor Romantická éra
- Jozef Gregor-Tajovský, autor prózy a dramatu, prozaik, dramatik, básník, učitel a politik; přední osobnost druhé vlny slovenského literárního realismu, v 90. letech žila a pracovala jako učitelka v Pohorelé
- Martin Rázus, básník, dramatik, spisovatel, politik a luteránský kněz[8]
- Prince August of Saxe-Coburg and Gotha, provozoval železárny Pohorelá
- Princ Ferdinand Saxe-Coburg a Gotha, vlastnil a modernizoval železárny Pohorelá
- Ferdinand I. Bulharský, udržovala letní sídlo v Pohorelské Maši
- Princ Philipp ze Saska-Coburgu a Gothy, často navštěvované na loveckých výpravách
- Max Švabinský, malíř, kreslíř, grafik a profesor
Obrázková galerie





Podnebí
Klima v této oblasti je charakteristické teplými léty a obecně chladnými zimami. Podle Köppenova klasifikace podnebí systém, oblast Pohorelá má vlhké kontinentální klima, na klimatických mapách zkráceně „Dfb“.[9]
Reference
- ^ KOČICKÝ, Dušan; IVANIC, Boris. Geomorfologické rozdělení Slovenska [online]. Bratislava: Státní geologický ústav Dionýz Štúr, 2011, [cit. 19. 6. 2018]. Dostupný online.
- ^ mapový portál HIKING.SK [online]. mapy.hiking.sk, [cit. 14.08.2018]. Dostupný online.
- ^ Historie vesnice Oficiální obecní web Pohorelá
- ^ Historie vesnice, [cit. 2020-11-17]. Dostupný online.
- ^ „Dane statystyczne dotyczące liczby mieszkańców“ (PDF) (ve slovenštině). Statistický úrad Slovenskej republiky. Citováno 2013-09-09.
- ^ A b „Statystyki mieszkańców na podstawie spisu statystycznego z roku 2001“. Statistický úřad Slovenské republiky. Citováno 2013-09-09.
- ^ "DEFINITÍVNE VÝSLEDKY HLASOVANIA". volby.statistics.sk. Statistický úřad Slovenské republiky. Citováno 29. listopadu 2020.
- ^ Profil umělce [1]
- ^ Souhrn klimatu pro Pohorelá, Slovensko
externí odkazy
- Oficiální stránky Pohorelá
- Oficiální stránky farnosti Pohorelá
- Pohorelá - historie
- Banskobystrický samosprávny kraj Oficiální web Banskobystrického kraje
- HK Pohorelá
- [2] Oficiální stránka na Facebooku pro HK Pohorelá
![]() | Tento Banskobystrický kraj zeměpis článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |