Národní park Nízké Tatry - Low Tatras National Park
Národní park Nízké Tatry Národný park Nízke Tatry | |
---|---|
IUCN kategorie II (národní park ) | |
![]() Dereše vrchol | |
Umístění | Centrální Slovensko |
Souřadnice | 48 ° 57'32 ″ severní šířky 19 ° 39'57 ″ východní délky / 48,958964 ° N 19,665914 ° ESouřadnice: 48 ° 57'32 ″ severní šířky 19 ° 39'57 ″ východní délky / 48,958964 ° N 19,665914 ° E |
Plocha | 728 km² (281,1 mi²); nárazníková zóna: 1 102 km² (425 mi²) |
Založeno | 1978 |
Vedoucí orgán | Správa Národného parku Nízké Tatry v Banská Bystrica |
webová stránka | www.napant.sk |

Národní park Nízké Tatry (Slovák: Národný park Nízke Tatry; skr. NAPANT) je národní park ve střední Slovensko, mezi Váh Řeka a Hron Říční údolí. Park a jeho nárazníková zóna pokrývají celek Nízké Tatry pohoří. Národní park se rozkládá na ploše 728 km² a jeho nárazníková zóna se rozkládá na ploše 1 102 km², což z něj činí největší národní park na Slovensku.
Je rozdělen mezi Banskobystrický kraj (Banská Bystrica a Brezno okresy), Žilinský kraj (Ružomberok a Liptovský Mikuláš okresy) a Prešovský kraj (Okres Poprad ). Nejvyšší vrchol je Ďumbieri (2 043 m nebo 7 063 ft). Čtyři hlavní slovenské řeky stoupají pod Kráľova hoľa vrchol: Váh, Hron, Hnilec a Hornád.
Dějiny
Proces ochrany území Nízkých Tater začal prvními pokusy v letech 1918-1921 a těsně po druhé světové válce. V roce 1963 byl podán návrh na zřízení Národního parku Nízké Tatry pod názvem Národní park Střední Slovensko. V období mezi lety 1965 a 1966, těsně před dokončením posledního návrhu, byl navržen návrh národního parku Ďumbier. Cílem tohoto návrhu bylo zahrnout severní a jižní část centrálního území Nízkých Tater. V letech 1967 až 1968 byl návrh přeformulován s cílem založit národní park k 25. výročí Slovenského národního povstání. Trvalo však dalších 10 let, než se podařilo překonat různé překážky, které bránily vzniku národního parku. V roce 1978 byl národní park vytvořen nařízením Slovenské socialistické republiky 119/1978. Rozloha národního parku byla stanovena na 81 095 ha a ochranné pásmo na 123 990 ha. Stav národního parku zveřejnil ve stejném roce Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky v nařízení 120/1978. Toto nařízení stanoví podmínky ochrany konkrétních oblastí.
Hranice parku a ochranných pásem byly revidovány dne 17. června 1997 nařízením vlády Slovenské republiky č. 182/1997. Upravená plocha národního parku měřila 72 842 ha, což je o 8 253 ha méně než původní plocha. Upravená plocha ochranných pásem byla upravena na 110 162 ha, což je o 13 828 ha méně než rozloha stanovená v roce 1978.[1]
Cestovní ruch

Park má vynikající podmínky pro mnoho sportovních aktivit. Mezi některá střediska patří Jasná Nízké Tatry, Příběh, Demänovská dolina a Čertovica. Následující jeskyně jsou přístupné veřejnosti: Demänovská jaskyňa Slobody (Demänovská jeskyně svobody), Demänovská ľadová jaskyňa (Demänovská ledová jeskyně), Jeskyně Bystrá, Važecká jeskyně a Jeskyně mrtvých netopýrů.
Chráněná území
V současné době jsou v oblasti parku nebo jeho nárazníkové zóny zřízena následující chráněná území o rozloze 98,89 km²:[2]
- 10 národních přírodních rezervací
- 10 přírodních rezervací včetně Horné líné
- 5 národních přírodních památek
- 6 přírodních památek
- 1 chráněná stránka
Viz také
Reference
- ^ http://www.napant.sk/cs/info/suhrn.htm
- ^ "20. výročie Národného parku Nízke Tatry (20. výročí Národního parku Nízké Tatry) " (ve slovenštině). Ľuboš Čillag, Národní park Nízké Tatry. n.d. Archivovány od originál dne 13. června 2002. Citováno 28. května 2007.