Poggersdorf - Poggersdorf

Poggersdorf Pokrče
Erb
Poggersdorf Umístění v Rakousku
Souřadnice: 46 ° 39 'severní šířky 14 ° 27 'východní délky / 46,650 ° N 14,450 ° E / 46.650; 14.450Souřadnice: 46 ° 39 'severní šířky 14 ° 27 'východní délky / 46,650 ° N 14,450 ° E / 46.650; 14.450
Země	Rakousko
Stát	Korutany
Okres	Klagenfurt-Land
Vláda
• starosta	Arnold Marbek
Plocha [1]
• Celkem	30,74 km2 (11,87 čtverečních mil)
Nadmořská výška	465 m (1526 ft)
Populace  (2018-01-01)[2]
• Celkem	3,193
• Hustota	100 / km2 (270 / sq mi)
Časové pásmo	UTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )	UTC + 2 (SELČ )
Poštovní směrovací číslo	9130
Kód oblasti	04224

Poggersdorf (slovinský: Pokrče v dialektu Poča ves) je obec, od roku 2013 tzv Městská tržnice (Němec: Marktgemeinde) v okrese Klagenfurt-Land v rakouský federální stát Korutany.

Zeměpis

Geografická situace

Poggersdorf (v slovinský Pokrče) leží na středovýchodě Klagenfurtské nížiny (Němec: Klagenfurter Feld, v slovinský: Celovško polje), asi 10 km východně od krajského hlavního města Klagenfurt (v slovinský Celovec). Na severu a západě je Gurk (Krka) tvoří městskou hranici a na jihu mezi Gurker Brücke / Muta a Kreuth / Rute vede cesta do Balíček tvoří hranici. V roce 1920, u příležitosti referenda o přidružení jižních částí Korutan k Rakousku nebo k nově nalezenému státu pozdějších Jugoslávie, řeka Gurk / Krka představovala hranici volebních zón A a B (pamětní desky jsou umístěny na dvou mostech), protože zóna A zahrnující Poggersdorf (Pokrče), byl považován za převážně slovinský.

Sousední obce

Farní kostel Poggersdorf (Pokrče)

Struktura obce

Obec se skládá ze čtyř katastrálních jednotek katastru nemovitostí: Leibsdorf (Ličja vas), Linsenberg (Lečja gora), Pubersdorf (Pobreže) a St. Michael ob der Gurk (Slovenji Šmihel). Obec uzavírá také 24 lokalit a vesnic (s příslušným slovinským názvem, který je v regionu autochtonní) ^[3] s uvedením počtu obyvatel v závorkách k 31. říjnu 2011^[4]):

Porticus farního kostela v Poggersdorfu (Pokrče)

Filiální kostel svatého Martina v Leibsdorfu (Ličja vas)

Dějiny

Filiální kostel sv. Jiljí / Aegidius v Linsenbergu (Lečja gora)

Východní část Klagenfurtské nížiny (Klagenfurter Feld / Celovško polje) patřil během historie k různým centrům moci. Až do pokročilého období středověku, starověkého Karantanian sociální skupina Slovanů, respektive Slovinců, nazývaná „Edlinger“ (v slovinský „Kosezi“) měla zvláštní sociální privilegia. Bylo situováno mezi feudality a farmáře a mělo své vlastní autonomní právo. Právě v této tradici se vyvinuly například nižší aristokratické domény Eibelhofu (Ovčjak) nebo Wutschein (Bučinja vas), která dala jména příslušným katastrálním jednotkám katastru nemovitostí.^[5]

Území obce Poggersdorf / Pokrče patřilo vyššímu soudu v Maria Saal (Gospa Sveta). V průběhu vytváření moderních politických obcí v roce 1850 se obec „Windisch St. Michael“ (Slovenji Šmihel) byl vytvořen. Z etnopolitických důvodů - obec a celý region byly považovány za slovinské - byla obec přejmenována v roce 1896 a její správní středisko bylo převedeno do vesnice Poggersdorf / Pokrče, která byla také blíže k hlavní regionální silnici. V průběhu správní reformy z roku 1973 byla část bývalé obce Hörtendorf (Trdnja vas) byl k němu připojen.

Při posledním sčítání lidu z Rakousko-Uhersko Říše v roce 1910, asi 59% obyvatel obce Pokrče (Poggersdorf) deklaroval slovinský jejich každodenním jazykem pro veřejné použití, což vede k závěru, že dokonce i vyšší část měla nebo považovala slovinštinu za svoji mateřský jazyk.^[6]

V průběhu staletí se obec vyznačovala zemědělstvím a teprve v posledních desetiletích se fenomén dojíždějících do krajského hlavního města stával stále důležitějším. V roce 2013 získala obec zvláštní status „Market Municipality“ (německy: „Marktgemeinde“).^[7]

Populace

Podle sčítání lidu z roku 2001 je v Poggersdorfu 2,850 obyvatel, 97,8% má rakouskou národnost a 87,5% katolíků, 2,9% protestantů, 0,7% muslimů a 6,2% bez náboženského vyznání. The Jehovovi svědci mít uctívací centrum v Leibsdorfu (Ličja vas).

Farní kostel Poggersdorf ( Pokrče ), jakož i jeho filiální kostely Wutschein (Bučinja vas), Wabelsdorf (Vabnja vas) a Eiersdorf (Virnja vas) jsou formálně dvojjazyční (německy / slovinsky).

Slovinský dialekt a kulturní dějiny

1. stanice Křížová cesta v Dolině

Obec Poggersdorf / Pokrče je stále dvojjazyčná s německou dominancí. Historicky však patřilo do jazykové oblasti autochtonu slovinský jazyk nebo dialekt roviny Klagenfurtu (tzv poljanski govor nebo poljanščina Celovškega Polja), což je ústřední dialekt přechodu tzv. slovinského dialektu údolí Rosental (Rož) (druhý formálně nazýván rožanščina, v němčině Rosentaler Dialekt) a dialekt údolí Jauntal (Podjuna) (respektive tzv podjunščina, v němčině Jauntaler Dialekt). Dialekt byl původně identifikován a popsán Johann Scheinigg v roce 1882.^[8] To potvrdily místní studie Katja Sturm-Schnabl v roce 1973^[9]

Na počátku 20. století byla vytvořena řada slovinských sdružení pod záštitou církve i soukromých s cílem propagovat slovinskou kulturu a zajistit její úctu a zákonná práva, jako je Cyril a Metodská asociace. Sdružení s názvem „Edinost“ („Jednota“) sousední farnosti Saint Thomas (viz Magdalensberg ) také rozvíjeli své činnosti.

Během etnických čistek nacistů a ještě před začátkem druhé světové války byly jakékoli slovinské aktivity i používání jazyka zakázány a pronásledovány a lidé, kteří by to mluvili, byli uvězněni nejpozději v dubnu 1942. II. Kolektivní traumatizace a pokračující diskriminace téměř znemožnily obnovení slovinské kultury.

Kultura a kulturní památky

Památky

Mannor Rain (Breg)

Dolina

Mezinárodní meditační centrum v Rakousku v Sankt Michael ob der Gurk (Slovenski Šmihel)

• Mannor Rain
• Farní kostel Sankt Michael ob der Gurk (Slovenji Šmihel)
• Farní kostel Poggersdorf (Pokrče) (dvojjazyčně), (s a Křížová cesta (via crucis) se slovinskými nápisy)
  • Farnost Poggerdorf / Pokrče obklopuje také filiální kostel Dolina (také ve slovinštině) Dolina což znamená přesně ve slovinštině (údolí) v sousední obci Grafenstein (Grabštanj). Jedná se o regionální dvojjazyčné poutní centrum do Saint Mary s charakteristikami velmi podobnými Fátima v Portugalsku, ale před ním. V roce 1849 mělo pět mladých dívek, které mluvily výhradně slovinsky (ve Fatimě byly 3 děti), vizi Svaté Marie na stromě, respektive na pařezu (ve Fatimě to bylo na stromě) v lesích Dolina. To byl počátek úcty k Panně Marii, kterou s nadšením podporovali místní a regionální slovinští obyvatelé, kteří při stavbě kostela v letech 1860/61 získali novou dynamiku. Po rekonstrukci v roce 2000 při stavbě dálnice A2 je současný stav syntézou starobylé apsidy a kněžiště s nejmodernější lodí, která si zachovala svou Křížová cesta (via crucis) se slovinskými nápisy i s vícejazyčnými nápisy, včetně slovinských, které lze považovat za pozitivní známku změny, pokud jde o interetnický dialog v regionu.^[10][11]
• Filiální kostel Wutschein (Bučinja vas) (dvojjazyčné)
• Filiální kostel ve Wabelsdorfu (Vabnja vas) (dvojjazyčné)
• Filiální kostel v Eiersdorfu (Virnja vas) (dvojjazyčné)
• Filiální kostel v Linsenbergu (Lečja gora) (s Křížová cesta (via crucis) se slovinskými nápisy) a také s pamětní deskou za padlé první světové války ve slovinštině)
• Filiální kostel v Leibsdorfu (Ličja vas)
• Vodní elektrárna Rain (Breg) (neoklasicismus)
• Mezinárodní meditační centrum v Rakousku v Sankt Michael ob der Gurk (Slovenski Šmihel)

Základní škola

Poggersdorf / Pokrče má středisko základní školy a předškolní vzdělávání v městském centru a základní školu ve Waberlsdorfu (Vabnja vas), která je kategorizována jako dvojjazyčná, pokud jde o práva etnických menšin.

Erb

Erb Poggersdorf / Pokrče má podobu erbu se zeleným pozadím jako symbol zemědělské povahy obce. Černý vrchol sestupuje dolů a symbolizuje místní průmysl (Notburgahütte) a také těžbu rašeliny (rašeliny) v místě Raunachmoss (Blato). Náboženská památka, boží muka, je charakteristická pro celý region a lze ji najít ve Wabelsdorfu (Vabnja vas), Eisersdorf (Virnja vas) v Linsenbergu (Lečja gora) stejně jako v Raunachmoos (Blato). Kopí a pastýřská hůl symbolizují právo na držení zbraní a venkovskou kulturu takzvaného „Edlingera“ („kosezi“) středověku Carantania, které si udržely svá privilegia mnohem déle. Kleště symbolizují těžební činnost v Notburgahütte.

Erb a vlajka byly uděleny 13. února 1996. Vlajka je zelená a žlutá a obsahuje erb.

Politika

Městská rada a starosta

Městská rada v Poggersdorfu (Pokrče) má 19 členů a po místních volbách v roce 2009 ji tvoří:

• 12 sociálně demokratická strana SPÖ
• 4 konzervativní strana ÖVP
• 3 FPK

Starosta Arnold Marbek (SPÖ) byl zvolen přímo.

Literatura

• Chronik der Marktgemeinde Poggersdorf, vyd. par: Marktgemeinde Poggerdsorf, réd. Renate Jernej. Klagenfurt, Johannes Heyn éd., 2014, ISBN  978-3-7084-0539-1.
• Johann Scheinigg, Die Assimilation im Rosenthaler Dialekt, Ein Beitrag zur Kärntner-Slovenischen Dialektforschung. Erschienen v XXXII Programm des k.k. Staatsgymnasium zu Klagenfurt 1882.
• Katja Sturm-Schnabl: Kulturno življenje v fari Št. Tomaž od začetka 20. stoletja do nemške okupacije. PROTI: Koroški koledar 2009, Drava, Klagenfurt / Celovec 2008, S. 139-156.
• Katja Sturm-Schnabl, Slovensko narečje v funkci komunikační komunikace sredstva za tuje vězení delavce v letech 1938 - 1945 v politickém okraji Celovec. Dokumentacija o slovenskem življu do druge svetovne vojne. V: Obdobja 26 - Metode in zvrsti. Slovenska narečja med sistemom in rabo. Ljubljana 2009, s. 371 - 391.
• M. Mitrović: Geschichte der slowenischen Literatur, Von den Anfängen bis zur Gegenwart, Aus dem Serbokroatischen übersetzt, redaktionell bearbeitet und mit ausgewählten Lemmata und Anmerkungen ergänzt von Katja Sturm-Schnabl, Hermagoras, Klagenfurt / Celovec 2001.
• K. Sturm-Schnabl, Die slovenischen Mundarten und Mundartreste im Klagenfurter Becken : Phil. Diss. Vídeň: [S. K. Sturm-Schnabl], 1973, 287 s.
• Pavel Zdovc, Slovenska krajevna imena na avstrijskem Koroškem, razširjena izdaja. Sie slowenischen Ortsnamen in Kärnten, erweiterte Auflage, Slovenska akademija znanosti in umetnosti, Razred za filološke in literarne science, Ljubljana 2010, ISSN 0560-2920.

Reference

externí odkazy

Média související s Poggersdorf na Wikimedia Commons

• Marktgemeinde Poggersdorf
• "Obecní data pro Poggersdorf". Statistik Rakousko.