Poezie živě - Poetry Live
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte zlepšit to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Poezie živě, také známý jako Poezie živě! pro Maturita, je řada každoročních akcí na místech po celém světě Spojené království kde básníci předvádějí svou poezii anglickým školákům.
Poezie živě! má původ ve velkých konferencích, které Simon Powell organizoval ve Velké Británii pro studenty angličtiny na úrovni A. Nejprve významní akademici a kritici hovořili o románech, divadelních hrách a poezii, ale pak se objevila myšlenka, že by mohlo být lepší, kdyby o jejich díle mluvili samotní autoři. Brzy poté velké publikum studentů úrovně A vidělo a slyšelo pravidelné přispěvatele, jako např Beryl Bainbridge, Hanif Kureishi, Martin Amis, Jim Crace Andrew Davis, Doris Lessing, Edna O'Brien, Richard Eyre, Willy Russell, Arnold Wesker, Alan Bleasdale, Melvyn Bragg, Germaine Greer, Peter Hall a Margaret Drabble. Byli to však básníci, kteří skutečně zasáhli akord s velkým publikem (plus 2 000). Dalším krokem bylo nabídnout dny s básníky jako např Ted Hughes, Seamus Heaney, Derek Walcott, James Fenton, Tony Harrison, U A Fanthorpe, Benjamin Zephaniah, Simon Armitage, Glyn Maxwell, Gillian Clarke, Linton Kwesi Johnson, Carol Ann Duffy, Liz Lochhead a Andrew Motion.
GCSE Poetry Live! z toho vyrostl. I když bylo příjemné, že tolik studentů na úrovni A chtělo vidět a slyšet poezii pro sebe, byli to studenti, kteří se již věnovali hloubkovému studiu literatury a poezie. Bylo zajímavé sledovat, zda živá poezie ve velkém měřítku může fungovat pro patnáctileté. Téměř každý v tomto věku absolvuje maturitu v angličtině, takže to potenciálně znamenalo dostat se k velmi širokému publiku, nejen k akademicky úspěšným.
Pokud se učitelé cítí, že přivedou celoroční skupinu (a dělají to), znamená to, že každý dostane šanci slyšet poezii, místo aby ji jen četl. A ze stovek dopisů a e-mailů, které každý rok dostáváme, víme, že v každém publiku jsou začínající básníci, kteří se ptají: „Mohl bych to udělat?“ Ale hlavní je, že zdánlivě vysoký podíl mladých lidí, kteří podle svých učitelů „nesnesli poezii,“ si nyní uvědomují, že se jim to celkem líbí. Díky tomu je mnohem snazší začít později myslet na poezii ve třídě i doma. Nyní přibližně 75 000 žáků ročně přijde na přibližně 50 akcí po celé zemi. Toho všeho bylo dosaženo bez centu veřejné dotace a probíhá z malé kanceláře v severním Walesu se čtyřmi zaměstnanci na plný úvazek. [GCSE Poetry Live][1] je nyní dobře zavedený v akademickém programu mnoha škol.
Mezi básníky, kteří četli na událostech 2009/2010 ve Velké Británii, patří: [Carol Ann Duffy][2], [Simon Armitage][3], [Gillian Clarke][4], John Agard, [Imtiaz Dharker][5], Grace Nichols, [Daljit Nagra][6] a [Moniza Alvi][7]