Pirmin Meier - Pirmin Meier - Wikipedia
Pirmin Meier | |
|---|---|
| narozený | 21. února 1947 Würenlingen, Aargau, Švýcarsko |
| obsazení | Spisovatel, učitel |
| Jazyk | Němec |
| Národnost | švýcarský |
| Žánr | Literatura faktu |
| Podpis |  |
Pirmin Adrian Meier (narozený 21. února 1947) je švýcarský autor a učitel (také v oboru vzdělávání dospělých ). Spoluzakladateli Hansjörg Schneider, Meier je „der eigenständigste und eigenwilligste Schweizer Geschichtsschreiber seiner Generation“ („nejvíce nezávislý a originální švýcarský spisovatel historie ve své generaci“).[1]
Život a kariéra
Pirmin Meier se narodil v řeznické rodině a vyrostl v Würenlingen. V letech 1963 až 1967 navštěvoval Benediktiner-Kollegium (a tělocvična ) v Sarnen a pak pokračoval ve studiu Německý jazyk a literatura, filozofie a historie na Univerzita v Curychu, kde získal titul PhD za práci na Reinhold Schneider v roce 1975. Následně pracoval jako učitel na škole a novinář a pracoval jako společný redaktor při vydávání děl Reinholda Schneidera Suhrkamp a Insel (dnes dceřiná společnost Suhrkamp). Je také členem Reinhold Schneider-Gesellschaft e.V.
Od roku 1979 se tentokrát dělí především na výuku filosofie, němčiny a dalších předmětů na gymnáziu v Beromünster a výzkum a psaní jeho knih, které se zaměřují na zobrazování historických osobností, míst a tradic v širokém rozsahu a ve velkých detailech.
Neobvyklé pro něj, v roce 1984, Meier publikoval Gsottniger Werwolf (což se překládá jako „vařený vlkodlak“), sbírka básní, psaných ve volném verši a plná literárních narážek.
V roce 2004 měla premiéru zázračná hra Licht überm Tüchelweg (hudba od Stephan Meier ) a v roce 2007 Vitus-oratorium aka Sankt Vitus v Merenschwandu (hudba od Enrico Lavarini ) uvedlo své první představení;[2][3] pro oba tyto projekty poskytl Meier libreto.
V současné době žije v Rickenbach.
Literární styl a témata
Není snadné fixovat Meierovy spisy - často silně bio- nebo monografické obsah - k jakékoli konkrétní disciplíně nebo literárnímu žánru. Většina jeho knih silně osciluje mezi literaturou faktu a beletrií, mezi historiografický vědecká práce a historický román.
Ačkoli je Meier pečlivě prozkoumán a pečlivě získáván, neomezuje se na přísnou a strohou prezentaci faktů, ale využívá literární jazyk, věnuje se spekulacím, kde jsou zdroje řídké nebo neexistují, a také jinak často uplatňuje romanistické techniky, například ponořením se do psychika jeho postav. Dalo by se považovat jeho přístup za odbočení do tzv literatura faktu román území, ale nezdá se, že by to bylo úplně v pořádku Truman Capote vytvořil tento termín, a to buď. Pravděpodobně to tedy nejlépe popisuje sám Meier, o kterém vydal svou knihu Heinrich Federer podtitul „eine erzählerische Recherche“ („narativní výzkum“).
Všichni jeho historičtí protagonisté jsou kreativní myslitelé, jejichž myšlenky, přesvědčení, činy a podmínky z nich často udělaly outsidery nebo dokonce společenské ztracené situace, které během svého života čelily značným překážkám. Zatím to zahrnuje:
- Franz Desgouttes
- Heinrich Federer
- Heinrich Hössli
- Jacques-Barthélemy Micheli du Crest
- Paracelsus
- Reinhold Schneider
- Eduard Spörri
- Niklaus von Flüe
- Joseph Viktor von Scheffel
(přesné názvy viz Vybraná díla níže)
Ceny a vyznamenání
| Rok | Typ uznání |
|---|---|
| 1993 | Město Überlingen je Bodensee-Literaturpreis pro Paracelsus |
| 2000 | Výroční cena Stiftung für Abendländische Besinnung |
| 2002 | Aargauer Literaturpreis za jeho celoživotní dílo[4] |
| 2008 | Innerschweizer Kulturpreis[1] |
Vybraná díla
| Rok | Titul | Vydavatel | ISBN |
|---|---|---|---|
| 1972 | Reinhold Schneider. Kurzer Führer durch Leben und Werk | Baden-Verlag, Baden | – |
| 1978 | Form und Dissonanz. Reinhold Schneider jako historiographischer Schriftsteller | Lang, Bern | 978-3-26-103-126-6 |
| 1984 | Gsottniger Werwolf. Literaten-Gedichte zur Erbauung sowie zur Unterbrechung der Erbauung | SAZ, Curych | 978-3-90-798-700-1 |
| 1986 | Joseph Victor von Scheffel und das Seetal. Zum 100. Todestag des Dichters. In memoriam Dr. Samuel Siegrist | -, Seengen | – |
| 1989 | Fundamentalismus, eine neue Bedrohung? | IPZ, Curych | – |
| 1991 | Památník Muri 1841. Zur aargauischen Klosteraufhebung von 1841 | Kulturstiftung St. Martin, Muri | 978-3-85-545-051-0 |
| 1993 | Paracelsus. Arzt und Prophet. Annäherungen an Theophrastus von Hohenheim | Ammann, Curych | 978-3-25-010-152-9 |
| 1993 | Schweiz. Geheimnisvolle Landschaft im Schatten der Alpen | Goldmann (Magisch Reisen), Mnichov | 978-3-44-212-298-1 |
| 1997 | Ich Bruder Klaus von Flüe. Eine Geschichte aus der inneren Schweiz. Ein biographischer Diskurs | Ammann, Curych | 978-3-25-010-309-7 |
| 1999 | Die Einsamkeit des Staatsgefangenen Micheli du Crest. Eine Geschichte von Freiheit, Physik und Demokratie | Pendo, Curych | 978-3-85-842-357-3 |
| 2001 | Eduard Spörri. Ein Alter Meister aus dem Aargau | AT, Aarau | 978-3-85-502-728-6 |
| 2001 | Mord, Philosophie und die Liebe der Männer. Franz Desgouttes und Heinrich Hössli. Eine Parallelbiographie | Pendo, Curych | 978-3-85-842-417-4 |
| 2002 | Der Fall Federer. Priester und Schriftsteller in der Stunde der Versuchung. Eine erzählerische Recherche | Ammann, Curych | 978-3-25-010-442-1 |
| 2005 | Landschaft der Pilger. Geheimnisvolle Orte im Herzen der Schweiz | Komenský, Luzern | 978-3-90-628-624-2 |
| 2007 | Politik, Prinzipien und das Gericht der Geschichte. Eine mit angemessener Schärfe formulierte zeitkritische Analyze | Schweizerzeit, Flaach | – |
| 2007 | Licht und Schatten über den Wassern (v Vierwaldstättersee. Lebensraum für Pflanzen, Tiere und Menschen, vyd. Pius Stadelmann, str. 296–309) | Brunner Verlag, Kriens | 978-3-03-727-010-3 |
| 2009 | Lerne das Leben und lebe das Lernen. Ausblick auf Erwin Jaeckle (1909–1997) zum 100. Geburtstag | Stiftung für Abendländische Ethik und Kultur, Zürich | 978-3-03-302-135-8 |
| 2009 | Angstfreier Blick über Wasser und Steine. Ein Fischzug ins Reich der Namen, Mütter, Heiler und Tellen (v Heimliches und Unheimliches vom Zugersee, vyd. Thomas Hürlimann, s. 47–79) | Hürlimann, Walchwil | 978-3-03-302-210-2 |
Reference
- ^ A b Verleihung des Innerschweizer Kulturpreises 2008 an Pirmin Meier, Schriftsteller und Lehrer, Rickenbach, LU, tisková zpráva Luzerner Staatskanzlei, 18. ledna 2008, archivováno z originál dne 22. ledna 2008, vyvoláno 22. května 2010
- ^ Vitus-oratorium (PDF), tisková zpráva Musikverein Merenschwand, 14. listopadu 2007, vyvoláno 22. května 2010
- ^ Uraufführung des Vitus-Oratoriums in Merenschwand - Volksnahes geistliches Spiel zu Ehren des Dorfheiligen (PDF), článek Cornelie Bischové pro Anzeiger für das Oberfreiamt, 7. prosince 2007, vyvoláno 22. května 2010
- ^ Aargauer Literaturpreis an Pirmin Meier, oznámení news.ch, 27. října 2002, vyvoláno 22. května 2010
externí odkazy
- Díla nebo o Pirminovi Meierovi v knihovnách (WorldCat katalog)
- Pirmin Meier v AdS „Lexikon der Autorinnen und Autoren der Schweiz (v němčině)
- Pirmin Meier v Bibliomedia Lexikon der Schweizer Autorinnen und Autoren (v němčině)
- Pirmin Meier na perlentaucher.de - das Kulturmagazin (v němčině)
- Reinhold Schneider-Gesellschaft e.V. - Oficiální webové stránky (v němčině)
