Pignistická pravděpodobnost - Pignistic probability

v teorie rozhodování, a pignistická pravděpodobnost je pravděpodobnost že racionální osoba přidělí opci, když bude muset učinit rozhodnutí.

Osoba může mít na jedné úrovni určité přesvědčení, nedostatek znalostí nebo nejistotu ohledně možností a jejich skutečných pravděpodobností. Pokud je však nutné učinit rozhodnutí (například rozhodnutí, zda umístit a sázka ), chování racionální osoby by naznačovalo, že tato osoba přiřadila možnostem soubor pravidelných pravděpodobností. Tohle jsou pignistické pravděpodobnosti.

Termín vytvořil Philippe Smets,[1] a pochází z latiny pignus, sázka. Kontrastuje s pignistický úroveň, kde by se dalo jednat, s důvěra úroveň, kde lze interpretovat stav světa:

The model přenositelné víry je založen na předpokladu, že se víry projevují na dvou mentálních úrovních: na úrovni „důvěryhodnosti“, kde se víry baví, a na „pignistické“ úrovni, kde se víry používají k rozhodování (z „kréda“ věřím a „pignus“ sázka, oba v latině). Obvykle se tyto dvě úrovně nerozlišují a funkce pravděpodobnosti se používají ke kvantifikaci přesvědčení na obou úrovních. Odůvodnění použití pravděpodobnostních funkcí je obvykle spojeno s „racionálním“ chováním, které má zastávat ideální agent zapojený do některých rozhodovacích kontextů.

A pignistická pravděpodobnostní transformace[2] vypočítá tyto pignistické pravděpodobnosti ze struktury, která popisuje struktury víry.

Poznámky

  1. ^ Smets, P., „Fúze dat v modelu přenositelné víry“ Archivováno 08.08.2017 na Wayback Machine, Proc. 3. mezinárodní Konf. Informační fúze, Paříž, Francie (2000), s. 21–33.
  2. ^ Dezert, J., Smarandache, F., Daniel, M., „The Generalized Pignistic Transformation“, Proc 7. IntlConf. Informační fúze, Stockholm, Švédsko (2004), str. 384–391

Další čtení

  • P. Smets a R. Kennes, „Model převoditelné víry“, Umělá inteligence (v.66, 1994), str. 191–243