Peureulak sultanát - Peureulak Sultanate

Peureulak sultanát je nejdříve Malajština Islámské království v Jihovýchodní Asie, věřil být přijat islám již v 9. století.[1] Umístění Peureulak je v tom, co je nyní Východní Aceh Regency, Indonésie.

Perlak nebo Peureulak je dobře známý jako oblast výroby dřeva perlak, což je druh dřeva, který je velmi vhodný pro stavbu lodí.[2] Díky svým přírodním produktům a strategické poloze se Perlak vyvinul jako obchodní přístav, který pokročil v 8. století a který navštěvovali lodě arabského a perského původu. To vedlo k rozvoji islámských společností v této oblasti, zejména v důsledku smíšených manželství mezi muslimskými obchodníky a místními ženami.

Hikajat Aceh

Text Hikayat Aceh odhaluje, že šíření islámu na severní Sumatře bylo provedeno arabským učencem jménem Sheikh Abdullah Arif v 506 H nebo 1112 M.[3] Kniha Zhufan Zhi (諸蕃 志), kterou napsal Zhao Rugua v roce 1225, citovala v roce 1178 záznam geografa Chou Ku-fei, že existuje muslimská země s pouhou pětidenní plavbou z Jávy. Možná je zamýšlenou zemí Peureulak, protože Chu-fan-chi deklaroval plavbu z Javy do Bruneje 15 dní. Existenci státu Peureulak o století později posílil slavný benátský cestovatel Marco Polo. Když se Marco Polo v roce 1291 vrátil z Číny k moři, zastavil se ve státě Ferlec, který přijal islám.[4]

Vývoj a turbulence

Prvním perlakským sultánem byl sultán Alaiddin Syed Maulana Abdul Aziz Shah, šíitský a arabský potomek, který založil sultanát Perlak v 1 Muharram 225 H (840 n. L.)[5]. Změnil název královského hlavního města z Bandar Perlak na Caliph City. Sultán byl pohřben v Paya Meuligo, Peureulak, East Aceh se svou ženou, princeznou Meurah Mahdum Khudawi.[6]

Za vlády třetího sultána, sultána Alaiddina Syeda Maulany Abbase Shaha, začalo sunnitské hnutí vstupovat do Perlaku. Po smrti sultána v roce 363 AH (913 n.l.) proběhla občanská válka mezi šíity a sunnity, takže v následujících dvou letech nebyl žádný sultán. Šíité válku vyhráli a v roce 302 H (915 n.l.) a sultán Alaiddin Syed Maulana Ali Mughat Shah ze šíitského proudu vystoupali. Na konci jeho vlády došlo k dalšímu zmatku mezi šíitskými a sunnitskými sunnitskými vládci. Tentokrát zvítězili sunnitští vládci a následní sultáni pocházeli ze sunnitského proudu.

V roce 362 H (956 nl), po smrti sedmého sultána, sultána Makhduma Alaiddina Abdula Malika Shaha Johana, došlo k dalšímu převratu po dobu asi čtyř let mezi šíitskými a sunnitskými, který skončil mírem a rozdělením říše na dvě části:

  • Perlak Pesisir (šíitský), vedený sultánem Alaiddinem Syedem Maulanou Shahem (986 - 988)
  • Perlak Pedalaman (Sunni), vedený sultánem Makhdumem Alaiddinem Malikem Ibrahimem Shahem Johan Berdaulatem (986 - 1023)

Když sultán Alaiddin Syed Maulana Shah zemřel Království Sriwijaya napadl Perlak a celý Perlak se sešel pod vedením sultána Makhduma Alaiddina Malika Ibrahima Shaha Johana Berdaulata, který pokračoval v boji proti Sriwijaya až do roku 1006.

Sloučit s Samudera Pasai

17. sultán z Perlaku, sultán Makhdum Alaiddin Malik Muhammad Amin Shah II. Johan Berdaulat (vládl v letech 1230 - 1267) uskutečňoval politiku přátelství tím, že se oženil se svými dvěma dcerami se sousedním státem Peureulak:

  • Princezna Ratna Kamala, vdaná za krále Malacca Sultán Muhammad Šáh (Parameswara).
  • Princezna Ganggang, vdaná za krále království Pasai Al Malik Al-Saleh.

Posledním sultánem z Perlaku byl 18. sultán, sultán Makhdum Alaiddin Malik Abdul Aziz Johan Berdaulat (vládl v letech 1267 - 1292). Poté, co zemřel, byl Perlak spojen s královstvím Samudera Pasai za vlády sultána Samudera Pasai, sultána Muhammada Malik Al Zahira, syna Al Malik Al-Saleha.

Náboženství

Perlak byl centrem raného islámského učení v regionu. Perlakští sultáni sponzorovali zahraniční učence a misionáře, kteří byli hlavně Peršané Šíiti. Islámští učenci z Perlaku také pracovali jako misionáři v zahraničí, aby přeměnili Malajce žijící na druhé straně Melaka Straits. Sunnitský islám se stal populárním za vlády sultána Alaiddina Syeda Maulany Abbase Shaha a obě sekty vzkvétaly a občas se navzájem ovlivňovaly. Navzdory rozdělení Perlaku na dvě království oba pokračovali v dispečinku misionářů do nedalekých malajských králů.[1]

Seznam sultánů z Perlaku

Sultáni Perlaků lze rozdělit do dvou dynastií: dynastie Syed Maulana Abdul Azis Shah a dynastie Johan Bedaulant.

  1. Sultan Alaiddin Syed Maulana Abdul Azis Shah (840 - 864)
  2. Sultan Alaiddin Syed Maulana Abdul Rahim Shah (864-888)
  3. Sultan Alaiddin Syed Maulana Abbas Shah (888 - 913)
  4. Sultan Alaiddin Syed Maulana Ali Mughat Shah (915 - 918)
  5. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Abdul Kadir Shah Johan Berdaulat (928 - 932)
  6. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Muhammad Amin Shah Johan Berdaulat (932 - 956)
  7. Sultan Makhdum Alaiddin Abdul Malik Shah Johan Berdaulat (956 - 983)
  8. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Ibrahim Shah Johan Berdaulat (986 - 1023)
  9. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Mahmud Shah Johan Berdaulat (1023 - 1059)
  10. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Mansur Shah Johan Berdaulat (1059 - 1078)
  11. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Abdullah Shah Johan Berdaulat (1078 - 1109)
  12. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Ahmad Shah Johan Berdaulat (1109 - 1135)
  13. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Mahmud Shah Johan Berdaulat (1135 - 1160)
  14. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Usman Shah Johan Berdaulat (1160 - 1173)
  15. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Muhammad Shah Johan Berdaulat (1173 - 1200)
  16. Sultan Makhdum Alaiddin Abdul Jalil Shah Johan Berdaulat (1200 - 1230)
  17. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Muhammad Amin Shah II Johan Berdaulat (1230–1267)
  18. Sultan Makhdum Alaiddin Malik Abdul Aziz Johan Berdaulat (1267-1292)

Reference

  1. ^ A b Aljunied, Khairudin (2019). Islám v Malajsii: Propletená historie. Oxford University Press. p. 35. ISBN  978-0-19-092519-2.
  2. ^ Siregar, Rusmane. „Kesultanan Perlak, Kerajaan Islam Pertama di Indonesia“. Citováno 26. listopadu 2020.
  3. ^ „MARI BELAJAR SEJARAH“. niakurniasholihat.blogspot.com. Citováno 2019-05-26.
  4. ^ Yule, Sir Henry (1903). Kniha Marca Pola II. Londýn. p. 284.
  5. ^ Nasution, Ismail Fahmi Arrauf; Miswari (2017). „Rekonstruksi Identitas Konflik Kesultanan Peureulak“. Paramita: Historical Studies Journal. 2. ISSN  0854-0039.
  6. ^ Rahmah, Siti. „Perempuanku Sayang, Perempuanku Malang“ (PDF).

externí odkazy