Petar Petretić - Petar Petretić

Petar Petretić
narozený1604
Zemřel12. října 1667 (ve věku 62–63)
NárodnostHabsburg
obsazeníKatolický kněz, historik a lingvista

Petar Petretić (1604 - 12. Října 1667) byl historik, lingvista a katolický biskup Římskokatolická arcidiecéze Záhřeb (1648–1667).

Činnosti týkající se Srbů

Se zvýrazněnou nenávistí Petretić (a Benedikt Vinković ) napsal řadu zjevně nepravdivých textů a ještě větších podrobností proti Srbům a pravoslavnému křesťanství s podrobnými radami, jak katolizovat Srby.[1] Petretić se obával, že mnoho katolíků konvertuje na pravoslavné křesťanství kvůli privilegím, která pravoslavní Srbové dostali.[2] Tvrdě pracoval na přeměně Srbů na Východní katolicismus a napsal podrobnou práci o Srbech.[3]

V roce 1648 král jmenoval Sava Stanislavića biskupem Biskupství v Marči, jak si přáli slavonští Srbové, ačkoli Petretić navrhl jiného kandidáta.[4] V roce 1650 Petretić přesvědčil Simeona Kordiće, archimandrita z Lepaviny, aby jednal proti Srbům.[5] Kordić získal finanční prostředky na zřízení školy pro vzdělávání srbských dětí jako katolíků.[6] V roce 1651 napsal práci, ve které vypracoval, jak v roce 1600 mnoho „Vlachů nebo Rascianů, nebo lépe řečeno Srbů“ migrovalo z Osmanské říše na území Slavonie a Chorvatska poblíž osmanských hranic.[7]

V roce 1667 Petretić napsal doporučení pro Mijakićovo jmenování do funkce marčského biskupa pro dohled nad ortodoxním obyvatelstvem (které označoval jako „Morlachs nebo Srbové “).[8]

Bibliografie

Petretić patří k nejpozoruhodnějším raným spisovatelům chorvatský kajkavian Jazyk.[9]

V Grazu v roce 1651 Petretić napsal prolog o Svatí Evangelionové napsáno Nikola Krajačić. Aby byly liturgické básně pro čtenáře přijatelnější, vydal je Petretić společně se třemi lidovými básněmi, s úmyslem v budoucích publikacích postupně nahradit lidové básně liturgickými.[10]

Reference

  1. ^ Gavrilović 1993, str. 30.
  2. ^ Mirdita 2004, str. 317.
  3. ^ Šišić 1906, str. 165.
  4. ^ Spomenica 1996, str. 74.
  5. ^ 18етопис 1889, str. 12.
  6. ^ umetnosti 1950, str. 223.
  7. ^ Kostić 1990, str. 245.
  8. ^ Croatica 2003, str. 94.
  9. ^ PECHAN 1883, str. 53.
  10. ^ Hrvatsko 1950, str. 639.

Zdroje

  • Gavrilović, Slavko (1993). Iz istorije Srba u Hrvatskoj, Slavoniji i Ugarskoj: XV-XIX vek. „Filip Višnjić“.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Летопис (1889). Летопис Матице српске. У Српској народној задружној штампарији.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Spomenica (1996). Spomeniža o srpskom pravoslavnom vladiǎnstvu pakračkom. Muzej Srpske Pravoslavne Črkve.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • PECHAN, Antun (1883). Poviest Hrvatske Književnosti. ... II. popravljeno izdanje.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • umetnosti, Srpska akademija nauka i (1950). Posebna izdanja.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Mirdita, Zef (2004). Vlasi u historiografiji. Hrvatski institut za povijest. ISBN  978-953-6324-43-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Croatica (2003). Croatica Christiana periodica: časopis Institut za crkvenu povijest Katoličkog bogoslovnog fakulteta u Zagrebu. Institut za crkvenu povijest.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Hrvatsko (1950). Hrvatsko kolo. Matica hrvatska.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy