Benedikt Vinković - Benedikt Vinković

Benedikt Vinković
narozený1581
Jastrebarsko, Habsburská monarchie
Zemřel2. prosince 1642
Záhřeb, Habsburská monarchie
NárodnostHabsburg, osmanský
Ostatní jménaBenedictus II Vinkovich
obsazeníKatolický biskup

Benedikt Benko Vinković[1] (latinský: Benedictus II Vinkovich)[2] (1581 - 2. prosince 1642) byl a katolík biskup Římskokatolická diecéze Pécs (1630-1637) a Římskokatolická arcidiecéze Záhřeb (1637-1642).[3]

Časný život

Vinković se narodil v roce 1581 v Jastrebarsko (nebo Jaska). Zatímco některé současné zdroje uvádějí, že jeho rodiče Petar a Magdalena byli svobodnými rolníky, jiné zdroje, včetně Tomy Kovačeviće, tvrdí, že to byli nevolníci.[4] Během jeho raných let, Vinković byl vzděláván Jezuité na seminářích v Erdelj, Záhřeb, a Vídeň.[1][5] V roce 1606 se Vinković stal rektorem Ilyrian College v Boloň,[5] a v roce 1608 získal doktorát z filozofie.[2]

V roce 1611 se Vinković stal arciděkanem z Čazma V roce 1612 se stal arciděkanem v Komarnici.[4] V roce 1619 sloužil Vinković jako vyslanec chorvatského sněmu poslaného císaři k diskusi Srb související problémy.[je zapotřebí objasnění ][6] V roce 1622 byl jmenován katedrálním arciděkanem.[4]

Kvůli Vatikán politiky týkající se osmanských území v Evropě, několik jezuita kněží, kteří plynule mluvili různými slovanskými jazyky, byli jmenováni do vyšších funkcí v katolické církvi. Vinković byl jmenován biskupem v Osmanské říši Pécs v roce 1630. Kromě rodného jazyka také používal latinský a maďarský ve svých korespondencích.[7] Vinković byl zastáncem Martina Borkoviće protireformace aktivity v Međimurje.[8]

Činnosti týkající se Srbů

Podle srbského historika Slavka Gavriloviće, Vinkoviće (a Petar Petretić ) napsal řadu nepřesných textů určených k podněcování nenávisti proti Srbům a pravoslavným křesťanům, z nichž některé obsahovaly rady, jak katolizovat Srby.[9] Vinković se také zaměřil na biskup z Marče Maksim Predojević, kterého ohlásil Posvátná kongregace pro šíření víry poté, co odmítl podpořit přeměnu populace svého biskupství na Katolicismus.[10]

Vinković odhadl počet Srbů ve Slavonii na zhruba 74 000.[11] V roce 1640 požádal Vinković Predojevićovu depozici z Římská kurie ve svém dopise papeži z roku 1640 nuncius v Vídeň.[11] Vinković tvrdil, že mu byl podřízen Predojević a Vinković očekával, že od něj získá nějaký příjem.[12] Měl také v úmyslu jmenovat Rafael Levaković jako biskup v Marči místo Predojeviće.[13]

V roce 1640 Vinković napsal, že katoličtí Srbové byli nejhorlivějšími stoupenci katolické víry.[14] Ve stejném roce oznámil, že Srbové stále používali Písmo cyrilice.[15] V roce 1642 poslal Vinković císaři zprávu Ferdinand III diskutovat "Vlachs „(pejorativní termín Vinković označoval pravoslavné Srby).[16] V dopise z roku 1673 Vinković uvedl, že někteří Srbové z Istrie, Senj a Vinodolski byl obrácen ke katolicismu.[17]

Reference

  1. ^ A b Sakcinski 1869, str. 125.
  2. ^ A b (Chorvatsko) 1966, str. 36.
  3. ^ Kampuš & Karaman 1995, str. 137.
  4. ^ A b C Batelja 1995, str. 315.
  5. ^ A b Horvat 1944, str. 67.
  6. ^ 19тампарија 1922, str. 211.
  7. ^ Kiadó 1997, str. 1.
  8. ^ Krasić 2009, str. 147.
  9. ^ Gavrilović 1993, str. 30.
  10. ^ Kašić 1967, str. 49.
  11. ^ A b akademija 1995, str. 10.
  12. ^ Ćorović & Petrović 2006, str. 453.
  13. ^ Kašić 1988, str. 144.
  14. ^ Društvo 1996, str. 40.
  15. ^ Milosavljević 2002, str. 419.
  16. ^ tisak 1917, str. 37.
  17. ^ Žutić 1997, str. 14.

Zdroje

externí odkazy

  • Profil Webová stránka arcidiecéze Záhřeb; zpřístupněno 8. ledna 2017.