Petar Mrkonjić - Petar Mrkonjić

Petar Mrkonjić
narozenýpřed 1645
Imotski, Osmanská říše (moderní Chorvatsko)
Zemřelpo roce 1669
Věrnost Benátská republika
Roky služby1669 - 1687
Bitvy / války

Petar Mrkonjić (před rokem 1645 - po roce 1669) byl legendární hajduk z Imotski region v Dalmatské vnitrozemí, v dnešní době Chorvatsko aktivní během Krétská válka (1645–1669) mezi Benátská republika a Osmanská říše jako vůdce partyzánů ve službách Benátek.

Dějiny

Vuk Stefanović Karadžić nenašel žádné historické dokumenty o Petaru Mrkonjićovi.[1] Folklorista Stjepan Grčić nevěřil, že Petar Mrkonjić je historická postava.[2]

Podle Anđelko Mijatović, to je obecně věřil, že epická osobnost Petar Mrkonjić je historická postava, a že se narodil v Imotski; je možná stejná osoba jako Petar Imoćanin („Petar z Imotského“), který žil v polovině 17. století a údajně velmi poškodil vlastnosti Republika Ragusa Poté Ragusané vyzvali Benátčany, aby ho zastavili, protože byl benátským subjektem.[3]

Dědictví

Mrkonjić se stal předmětem básní a chorvatských vlasteneckých písní. Jednu z prvních zmínek o Mrkonjićovi napsal benátsko-chorvatský mnich a básník Andrija Kačić Miošić (1704-1760) v Vitezovi Imotske krajiny.[4]

Da je komu pogledati bilo

ljutu zmiju Petra Mrkonjića: u njega su oči sokolove, a desnica Miloš Kobilića!

Često ide na Bosnu ponosnu, vodi roblje na skelu makarskuter prodaje Turke u Latinei lijepe bule i kadune.

Ni to Petru dosta ne bijaše, već junačke glave odsicaše.To svidoče starci od krajiny, da bijaše junak od starine,

a nejveće pisme i popivke, kojeno se od njega pivaju: junak biše Petre Mrkonjiću,

ognjenoga rata od Kandije.

— Vitezovi Imotske krajiny, shromáždil Andrija Kačić Miošić

v Srbská epická poezie, má status hrdiny[5][6] spolu s dalšími hajduky jako Starac Vujadin, Pecija, Golub, Starina Novak, Bajo Pivljanin, a další. Je také předmětem básně srbského lingvisty Vuk Stefanović Karadžić (1787-1864) v Jaut-beg i Pero Mrkonjić.

Během Velká východní krize, vyrazil a Srb povstání proti Osmanská říše v roce 1875 v Bosna a Hercegovina (Hercegovinské povstání (1875–1877) ), Princ Peter přijal nom de guerre hajduka Petara Mrkonjiće z Ragusa a připojil se k bosenskosrbským povstalcům jako vůdce partyzánské jednotky.[7] V roce 1925 „Organizace srbské Chetniks - Petar Mrkonjić “byl založen, i když to král zakázal Alexander I. Jugoslávie o čtyři roky později, když nastolil diktaturu. Ve druhé světové válce existovalo četnické velení „Petar Mrkonjić“ se 700 stíhači. Babić vytvořil polovojenskou brigádu Petar Mrkonjić v dubnu 1992. „Medaile Petara Mrkonjiće“[8] byl také dán Republika srbská.

Reference

  1. ^ Vuk Stefanović Karadžić. Srpske narodne pjesme, svazek 3. p. 614. Петар Мркоњић, о коме нема историских докуме- ната, опеван је у неколиким песмама (вид. Даље бр. 24 и 42) као велики јунак у друштву других харамбаша из XVII века.
  2. ^ Stjepan Grčić (1930). Narodne pjesme i pričanja: Kotarske narodne pjesme. PETAR MRKONJIC Nije mi Poznato, da jo Petar Mrkonjić koje historičko noz, i ako ga Martić spominje. Pune su nar. pjesme o junaštvu i neu rednim i_Dľcima Petra Mrkonjića. On je sin starca Mrkonjića, koji Od ...
  3. ^ Uskoci i krajišnici: Narodni junaci u pjesmi i povijesti. p. 99. Općenito se drži da je Petar Mrkonjić povijesna osoba i da je bio rodom od Imotskog. Salko Nažečić (Iz naše narodne epike, Sarajevo, 1959, 147) misli da bi Petar Mrkonjić mogao biti hajduk Petar Imoćanin. Taj hajduk koji je živio sredinom ...
  4. ^ "Vitezovi Imotske krajiny]"., výpis z Andrija Kačić Miošić. Razgovor ugodni naroda slovinskoga.
  5. ^ Svetozar Koljević (1998). Postanje epa. Srpska akademija nauka i umetnosti, Ogranak u Novom Sadu. p. 234.
  6. ^ Vinko Vitezica (1937). Antologija narodne poczije: Priredio Vinko Vitezica. Geca Kon A.D. Петар Мркоњић: српски ју- нак из Приморја.
  7. ^ Franjo Jež (1931). Zbornik Jugoslavije: njenih banovina, gradova, srezova i opština. Matica živih i mrtvih s.h.s. p. 43. опевани приморски ју- нак Петар (или Перо) Мркоњић
  8. ^ Sbírka tribunálů pro válečné zločiny, svazek 2, část 2. p. 119.