Peder Valentin Rosenkilde - Peder Valentin Rosenkilde

Peder Valentin Rosenkilde
Peder Valentin Rosenkilde.jpg
narozený(1772-08-06)6. srpna 1772
Stavanger, Norsko
Zemřel10. června 1836(1836-06-10) (ve věku 63)
Známý jakoČlen Norské ústavodárné shromáždění, 1814

Peder Valentin Rosenkilde (6. srpna 1772 - 10. června 1836) byl norský obchodník a politik. Byl členem Norské ústavodárné shromáždění v Eidsvoll v roce 1814.[1]

Rosenkildehuset v Stavanger

Rosenkilde se narodila v Stavanger v Rogalande, Norsko. Byl synem Børge Henriksena Rosenkilde (1734-1820) a jeho druhé manželky Anny Vilhelmine Nyropové (1755-1827). Narodil se v obchodní rodině a vzdělání získal v obchodě Hamburg, Německo. Obchodní zájem svého otce převzal v roce 1805. Rosenkilde se nejprve zaměřila na obchod s obilím a solí, ale později se zapojila do přepravy. Jeho zámek v Stavanger, Rosenkildehuset, byla postavena v roce 1811. Byla to největší soukromá rezidence ve Stavangeru v té době.[2]

Zastupoval Stavanger na Norské ústavodárné shromáždění v Eidsvoll v roce 1814. V Národním shromáždění obecně podporoval Stranu nezávislosti (Selvstendighetspartiet) a byl zvolen členem finančního výboru. V roce 1821 byl zvolen členem Norský parlament.[3][4][5]

Byl oceněn dánsky Řád Dannebrog.[6][7]

Reference

  1. ^ „Peder Valentin Rosenkilde, (Eidsvollsmann)“. eidsvollsmenn.č. Citováno 25. června 2016.
  2. ^ Reidar Frafjord (6. listopadu 2007). „Rosenkildehuset“. Byhistorisk Forening Stavanger. Citováno 25. června 2016.
  3. ^ „Peder Valentin Rosenkilde, (Eidsvollsmann)“. Eidsvoll 1814. Citováno 25. června 2016.
  4. ^ „Peder Valentin Rosenkilde“. Norsk samfunnsvitenskapelig datatjeneste AS. Citováno 25. června 2016.
  5. ^ "Selvstendighetspartiet". Norsk partipolitisk leksikon. Citováno 25. června 2016.
  6. ^ Storsveen, Odd Arvid. "Peder Rosenkilde". v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 17. února 2011.
  7. ^ Mardal, Magnus A. „Peder Valentin Rosenkilde“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 17. února 2011.